V průběhu bolestných a vleklých vyjednávání s evropskými věřiteli se Atény snažily v různých chvílích, když jim dohoda proklouzávala pod rukama, hrát s kartou příklonu k Rusku. To, co začínalo jako série diplomatického namlouvání mezi Tsiprasovou vládou a Moskvou, se rychle ukazovalo být čímsi vážnějším, jakmile se začaly šířit fámy o potenciální účasti Řecka na ruském plynovodu Turecký proud, který by jen pro připomínku Rusku umožnil obejít Bulharsko vedením plynu přes Turecko, pak Řeckem, Srbskem a Maďarskem přímo do rakouského centrálního uzlu.

Krátce nato prosáklo, že Moskva je odhodlána Řecku předplatit 5 miliard $ z budoucích potenciálních zisků z plynovodu, což je platba, kterou jsme označili jako propustku z dluhového vězení Trojky, a ač se následně objevily odporující si zprávy ohledně toho, jak brzy by ty peníze opravdu z Moskvy do Atén přitekly, tak diskuse kolem tohoto plynovodu pokračovaly tak, že šéf Gazpromu Alexej Miller minulý měsíc navštívil Řecko, aby prodiskutoval „současné záležitosti společného zájmu v energetice.“

Tato návštěva předvedla více, než byla Evropa schopna snést, a tak Evropská komise rychle proti ruskému plynovému gigantovi podala protimonopolní obvinění v absurdně průhledném pokusu o potrestání Kremlu za vměšování se do vyjednávání mezi EU a její egejské dluhové nevolníky.

Teď, když jsou jednání mezi Aténami a věřiteli pod tíhou nejistoty a s tím, že MMF se údajně ohledně patřičných podmínek vykoupení z dluhů odštěpil od zbytku Trojky, tak do té mely vstupuje další zainteresovaná strana, jelikož jak referuje NY Times, Washington, který se otřepal z pokořující politické porážky z rukou čínské Asijské banky investic do infrastruktur, nemá náladu se ještě dívat na to, jak i kolébka Západní civilizace nastoupí k ruské plynárenské firmě. Zde je o tom více:

Spojené státy zabředávají do mezinárodního úsilí směrovat ekonomickou a geopolitickou orientaci Řecka, když tlačí na levicovou vládu v Aténách, aby vzdorovala ruským energetickým námluvám.

V pátek vyslanec ministerstva zahraničí v Aténách na Řecko naléhal, aby raději skočilo po Západem podporovaném projektu, který by měl Evropu propojit s dodávkami zemního plynu z Ázerbájdžánu, než aby souhlasilo s projektem plynovodu protlačovaného Moskvou.

Soupeřící prodejní nabídky připomínající Západ z dob Studené války přicházejí zrovna, když dluhem přetížené Řecko zoufale prahne po nových zdrojích výnosů takového druhu, jaký by zrovna plynovod mohl přinést.

Vyslanec ministerstva zahraničí Amos J. Hochstein při pátečním interview v Aténách před schůzkou s řeckými činiteli řekl, že přitažlivost Řecka pro Západní investory stoupne – a to pomůže se snížením závislosti Evropské unie na ruských dodávkách plynu – pokud se odmítne stát hostitelem plynovodu navrženého ruským státem kontrolovaným energetickým gigantem Gazpromem.

Tento plynovod by přivedl ruský plyn do Evropy přes Turecko a Řecko, když by obešel plynovody, které vedou přes Ukrajinu…

Geopolitické přetahování o dodávky energie Evropě nabývá na čím dál větší intenzitě.

Ruský president Vladimir V. Putin telefonicky mluvil s řeckým ministerským předsedou Alexisem Tsiprasem o projektu plynovodu Gazpromu ve čtvrtek. A pak kancelář pana Tsiprase osvědčila, že jeho země potvrdila připravenost zúčastnit se stavby řeckého plynovodu k transferu ruského zemního plynu z řecko-turecké hranice do Evropy.

Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias řekl, že řecký podíl na tomto Ruskem podporovaném projektu by mohl jeho zemi přinést hodnoty miliard dolarů…

Ač by výnosy z nového plynovodu mohly být ještě roky daleko, tak je takový projekt, ať už s Ruskem nebo s podporou Západu pro Řecko zřejmě přitažlivý.

Ruský návrh se týká plynovodu zvaného Turecký proud. Ten má nahradit předchozí iniciativu usilující o plynovod v Evropě zvaný Jižní proud, který byl pan Putin koncem loňského roku nucen opustit kvůli předpisům Evropské unie, které by tento projekt pro Moskvu učinily nestravitelným, když od Gazpromu požadovaly, aby se o plynovod dělil s ostatními dodavateli. Plynovod Jižní proud procházející pod Černým mořem by plyn do Evropské unie přiváděl přes Bulharsko.

Americký činitel pan Hochstein v pátek řekl, že plynovod, který prosazuje, zvaný projekt Jižní plynový koridor, je už dávno ve výstavbě. Té by se měla zúčastnit spousta společností včetně britského energetického giganta BP a zemí, k nimž patří Gruzie a Turecko a měl by svést dohromady celou řadu projektů plynovodů táhnoucích se od Ázerbájdžánu po Itálii a protáhnout to Řeckem.

Jižní plynový koridor je projekt zaměřený na „vylepšení diverzity dodávek energie do EU“ – jinými slovy pokusem pomoci s podlomením pozice Gazpromu, a proto Washington samozřejmě na Řecko nasadil techniku protlačovaného prodeje.

Koridor by v podstatě EU umožnil čerpat kaspický plyn přes série napojení plynovodů procházejících z Ázerbájdžánu do Itálie.

Tady je to, co se říkalo o perspektivě úzké spolupráce s Ázerbájdžánem v evropském Výboru pro zahraniční vztahy:

Ázerbájdžán je ten nejlépe umístěný dodavatel pro reakční strategii EU pro diverzifikace dodávek plynu s odkloněním od Ruska. Ázerbájdžán už dlouho spolupracuje se Západními energetickými společnostmi na projektech jako je ropný projekt Ázer-Chirag-Deepwate Guneshli a projekt plynového kondenzátu Shah Deniz (oba vede BP) stejně jako plynovodů Baku-Tbilisi-Ceyhan (BTC) a plynovodů Baku-Tbilisi-Ezurum (BTE). Vypadá to tudíž, že navýšení dodávek plynu z Ázerbájdžánu je jednoduše otázkou ekonomiky projektů potenciálních dodavatelských tras.

Očekává se, že dodávky budou pocházet z druhé fáze projektu Shah Deniz s odhadovanými náklady přes 45 miliard $, čili 430 miliard kubickým metrů po 380 $ na turecko-řeckou hranici a z plynového pole Umid (SOCAR a Nobel Oil). Tyto dva projekty by potenciálně do roku 2020 dodávaly 18-19 miliard kubických metrů ročně s nejméně 6 miliardami kubických metrů určenými pro turecký trh a 10 miliardami kubických metrů pro Řecko, Albánii a Itálii. V roce 2014 se konsorcium Shah Deniz nakonec dohodlo o napojení plynových zdrojů na Transadriatický plynovod (TAP), který přivede Ázerský plyn do Evropy přes Turecko; ač má jen malou přepravní kapacitu, tak tento projekt i tak bezpochyby přispěje k úsilí EU o diverzifikaci.

A zde je zábavná grafika, která nastiňuje pro a ‚proti‘ různých alternativ k ruské energii:

Jak Times naznačuje, tak je tohle dalším důkazem, že rostou obavy Washingtonu, že svět se rychle přesouvá od unipolárního modelu, tj. pryč od světa pod US dominancí, který existoval v té či oné formě od kolapsu Sovětského svazu. Konsternace tímto se začíná manifestovat revitalizací politiky Studené války.

Samozřejmě, že oficiální linie je taková, že US mají prosté obavy o ekonomickou budoucnost Řecka, a že tudíž cítí potřebu přijmout trochu dobře myšleného poručnictví ku pomoci této zemi – která evidentně není schopna přijímat rozhodnutí sama – tak, aby určily, co je v jejím nejlepším zájmu. A Washington je dokonce dost nestoudný na to, aby předpokládal, že si nikdo nevšimne té komické ironie takovéhoto hodnocení rusko-tureckého projektu Tureckého proudu tvrdícího: „Tohle není ekonomický projekt, je to… jen o politice.“

Zajímalo by nás, jak dlouho potrvá, než bude Washington „naléhat“ na Pákistán, aby se při spolupráci s Čínou na projektech rozvoje infrastruktur choval opatrně.

A vás necháme při tom, jak tento problém pojal Vladimir Putin:

„Jen proto, že je Řecko obtíženo dluhy, to neznamená, že má svázané ruce a nohy, že nemá žádnou nezávislou zahraniční politiku.“

*  *  *

Zde je oficiální prohlášení US ambasády v Aténách:

7. a 8. května navštívil Atény pan Amos Hochstein, speciální vyslanec a koordinátor US ministerstva zahraničí, aby diskutoval se státním ministrem Nikosem Pappasem, ministrem zahraničí Nikosem Kotziasem, ministrem produktivní rekonstrukce, životního prostředí a energetiky Panagiotisem Lafazanisem a činiteli energetických společností.

Zvláštní vyslanec Hochstein přijel do Atén ujistit o podpoře, jaké se od ministra zahraničí Kerryho a US vlády dostává diverzifikaci řecké energetiky včetně podpory pro klíčové projekty infrastruktur zemního plynu, jako je Transadriatický plynovod, Řecko-bulharská propojka (IGB) a širší používání zkapalněného zemního plynu (LNG).

Tyto projekty zvýší energetickou bezpečnost Řecka a Evropské unie, sníží závislost Řecka na jediném dodavateli plynu, zvýší konkurenci a sníží spotřebitelské ceny. V důsledku TAP do Řecka přijde 1,5 miliardy euro zahraničních investic, vytvoří to během stavby 10 000 pracovních míst a poskytne to v příštích 25 letech každoročně výnosy mnoha milionů euro.

Spojené státy mají obavy, že řecké úvahy o prodloužení plynovodu „Turecký proud“ přes Řecko nezvýší energetickou diverzifikaci, mohly by vyvolat starosti u EU úřadů na ochranu hospodářské soutěže a nejsou ani dlouhodobým řešením řeckých energetických potřeb.

Pan Hochstein s řeckými vůdci diskutoval o velkém potenciálu pro Řecko, aby sehrálo vůdčí roli jako součást řešení evropských obav o energetickou bezpečnost.

Starší články k tomuto tématu:

Dá Turecko přednost Evropské nebo Eurasijské energetické unii?

Západ a Soros spoléhají k zabránění plynovodu Turecký proud na „extrémní balkanizaci“

Putin zabil plynovod “Jižní proud” a místo něj postaví nový obrovský plynovod do Turecka

Jižní proud vstal z mrtvých přes Balkánský proud

Submitted by Tyler Durden on 05/09/2015 09:54 -0400

Zdroj: http://www.zerohedge.com/news/2015-05-09/us-tells-greece-reject-putin-pipeline-marking-return-cold-war-politics