Před pár dny poskytla Eurokomisařka pro rovnost, paní Helena Dalliová, rozhovor vlajkové lodi evropského pokrokářství, britskému deníku Guardian. (zde). A to vám bylo počtení.

Vše se točilo kolem utrpení LGBT+ komunity, která teď, v době koronaviru (podle paní eurokomisařky) po celé Evropě nesmírně strádá. Například tím, že letos byly prakticky všude zrušeny festivaly Gay Pride, a to bez náhrady. Ne, nesmějte se. „Starší lidé LGBTQ + v pečovatelských domovech, tak byli osamělí a vyloučeni…” zjistila „dálkovým, elektronickým průzkumem a dotazováním” paní Dalliová.

Ale ne dosti na tom. Během karantény prý také mnozí členové LGBT+ komunity museli trávit dlouhé dny a týdny uzavřeni v domovech se členy svých rodin. Tito jejich blízcí však, bohužel, specifické potřeby této komunity ne vždy plně chápou a podporují a ubozí LGBT+ tak museli čelit nesčetným ústrkům…. No vážně, píše to paní komisařka.

Zdánlivě k smíchu. Ale přečtěte si pozorně následující  odstavec: „Přes tento pokrok dosud žádná společnost nedosáhla rovnosti LGBTQ +. Kromě toho přetrvávají rozdíly mezi legislativními normami a každodenní realitou lidí LGBTQ +. Předsudky, stereotypy, postoje přetrvávají i nadále. Stále existuje riziko, že se tento pokrok obrátí. Opravdu, (po celé Evropě) se vzmáhá odpor, vedený hnutím „anti-gender” a „tradiční rodina”.

Ano, paní eurokomisařka tu otevřeně varuje před nárůstem iniciativ „za tradiční rodinu” a tato hnutí považuje za nebezpečí pro Evropu. Možná ji vyděsil evropský průzkum, zmíněný i zde na PP (zde), podle kterého, řečeno kulantně, si běžní Evropané hodnoty paní eurokomisařky většinově k srdci nevzali a její novou, lepší a inklusivní Evropu moc nadšeně nepodporují. Nebo o něco starší, loňský průzkum Radia Free Europe o vývoji vnímání homosexuality, (zde) který názorně, graficky a po lopatě ukazuje strmý pád „pozitivnosti” v náhledu na homosexualitu a spřízněný okruh problémů v zemích bývalého východního bloku, a to od roku 2007 do roku 2019. S nejhlubším propadem právě u (inteligentních a pochybovačných) Čechů a Slováků. Obecně pak u všech národů vycepovaných desetiletími propagandy lepších zítřků.

Ovšem na takové odbojníky už parta kolem Heleny Dalliové připravuje metr. Server Euractiv (zde) informuje o nové iniciativě Evropské komise, která chce do konce letošního roku vypracovat a zveřejnit novou strategii „rovnosti” pro lidi LGBT+. Protože, jak ve zprávě výhružně konstatuje „v některých členských zemích je situace v míře diskriminace a porušování práv horší, než v jiných”. A na takové ptáčky je potřeba si posvítit. Určitě uvidíme snahu, aby se to stihlo ještě během předsednictví Německa, našeho odvěkého přítele. Ordnung muss sein….

Ale vraťme se k eurokomisařce Dalliové. Tato původně maltská politička se v rozvracení společnosti pomocí inkluse „jiných” a preference „odlišných” angažuje dlouhodobě. Za své úsilí obdržela v roce 2016 Evropskou cenu za rozmanitost (to fakt existuje), a to za „práci v oblasti lidských práv a rovnosti na místní a mezinárodní úrovni”, V roce 2019 pak cenu Diversa Internacional od španělské asociace právníků proti zločinům z nenávisti. Takže je to ten správný člověk pro podobné „speciální úkoly.”

O tom, jaké má od šéfky Eurokomise zadání, nejlépe svědčí její pověření k „eurokomisařování”, tak zvaný Mission letter (zde). Můžeme namátkou odcitovat zajímavějších pár bodů. Například:

• V rámci toho povedete boj proti diskriminaci, kdekoli existuje


• Chci, abyste vypracovali novou evropskou strategii pro rovnost pohlaví, která se bude zabývat oblastmi, ve kterých ženy stále čelí dalším překážkám.


• Musíme udělat více, abychom omezili násilí na základě pohlaví a lépe podporovat oběti. Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě zůstává pro EU prioritou. Pokud bude v Radě zablokováno, měla byste se zaměřit na podporu, ochranu a práva obětí, včetně posuzování návrhů na minimální normy týkající se definice určitých druhů násilí a na posílení směrnice o obětech. S využitím možností ve Smlouvě byste měli navrhnout doplnění násilí páchaného na ženách na seznam trestných činů EU.

Což se dá běžnou, hovorovou češtinou shrnout asi takto – Ten gender vám vnutíme, ať si o tom myslíte cokoli. I kdyby se vaši (demokraticky) zvolení poslanci třeba na hlavu postavili! Když to nepůjde cestou Istambulské smlouvy, nacpeme vám genderové paragrafy do zákonů. A budete implementovat, holoubkové, až se z vás bude kouřit….

Prostě ten totální rozvrat, co vidíme na západ od našich hranic, to není žádné neštěstí, pohroma a Boží dopuštění, ale naopak – to je ona kýžená, dlouho plánovaná, klopotně a za velikých nákladů organizovaná a desetiletí budovaná „šťastná budoucnost Evropy”, kterou chtějí moudří komisaři a komisařky dopřát už konečně i nám.