• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Ze tří českých prezidentů nám schází otisk ruky jen Miloše Zemana

    11-7-2020 První Zprávy 114 977 slov zprávy
     

    11. července 2020 - 14:15




    Mladý sklářský mistr Jan Huňát vyvinut technologii, pomocí níž může sejmout  detaily lidské ruky a otisknout je navěky věků do skla. Už si tuto metodu vyzkoušel na desítkách lidí a protože to byly a mnozí ještě jsou vyznamnými tuzemskými ale i  zahraničními osobnostmi, které většina každý z nás zná, bylo třeba vyřešit místo, kde skleněné otisky vystavit. Nu a tak se stalo, že v Litoměřicích  najdeme  malé sklářské výstavní centrum, které jsou pietně uchovávány otisky rukou českých i zahraničních velikánů.



    Prvnizpravy.cz byly na mistě děje ... v Muzeu „Křišťálový dotek“




    Sklářský mistr Jan Huňát totiž dokázal uchovat do budoucna ruce významných velikánů naší doby. Ruce totiž můžeme si je i po létech, zakonzervované ve skle, pohladit a dotyčného si připomenout.



    Jak říkám ...




    „Dělat skleněné ruce unikát není. To již umíme několik staletí.  Ale dostat na ně jednotlivé detaily dlaně i prstů, a tak zajistit skutečnou autenticitu jednotlivých rukou, jsme se naučili až my,“ řekl průvodce a zároveň otec sklářského mistra, profesí veterinář Alexandr Huňát.



    „Synovi se podařilo vyvinout technologii, při které se dokáže odlít do skla veškeré detaily lidské ruky. To je světový unikát. Takže návštěvníci našeho salonku mají možnost dotknout se rukou mnohých slavných. Dokonce i těch, kteří už jsou v našem světě navždy nepřítomní. Úkolem tohoto malého muzea je snaha vytvářet cosi jako křišťálovou paměť národa. Byť jenom v podobě rukou,“ dodal průvodce zajímavou expozicí.



    Huňátovi v sestavě otec a syn zpracovali projekt, který nazvali patřičně „Velikáni“. Sedm let oslovovali a žádali  o otisky přední osobnosti ze všech oborů lidské činnosti.




    Jak říkám ...




    „Přiznávám, že ze začátku to bylo obtížné, protože nás nikdo neznal a lidé byli a stále jsou na  vlastní ruce velice citliví. Asi se na tom podepsala praxe policie snímat otisky zločinců nebo praxe z bankovního sektoru, kdy ten, kdo šel do sejfu, musel z bezpečnostních důvodů použít otisk palce. Potom se nám podařilo získat první z oslovených, kterým jsme dovedli  vysvětlit, co děláme, proč to děláme a kam se otisky jejich dlaní i prstů dostanou. Když se nám navíc podařilo dostat otisk ruky Václava Havla, který byl v té době nepopiratelnou celebritou, přestali jsme mít problémy," zavzpomínal Huňát senior u téměř padesáti exponátů rukou osobností.



    A historii zachycují v podobě křišťálových rukou vcelku povedeně, pokud vezmeme v úvahu fakt, že už je jedenáct z těch, jejichž ruce v muzeu mají, není mezi námi, jako například Josef Masopust, Adolf Born, Václav  Havel, Karel Gott, Arnošt Lustig, Věra Čáslavská a další.



    V expozici ale však stále mají hodně prázdného prostoru, aby návštěvníci viděli, že se v Litoměřicích uvažuje  sbírka skleněných rukou nadále rozšiřovat. Za rok 2019 přibyly otisky rukou slavných sportovců tenisty Djokoviče a Radka Štěpánka,  Petra Sagana a Ester Ledecké.

    Račte vstoupit a zastavit se u vstupní mozaiky



    Když otevřete vstupní dveře tohoto zajimavého  malého muzea, uvidíte mozaiku, složenou ze spousty různých skleněných útvarů, kterých je přes šest set. Z vyprávění našeho průvodce se dozvídáme, že to jsou ručně foukané, skleněné, zploštělé baňky, kolorované zevnitř kovy.




    Jak říkám ...





    „Zhotovovali je tři skláři čtrnáct dní. Následně je lepili na silnou skleněnou desku. Jenom zavěšení tohoto artefaktu nám dalo neuvěřitelnou práci.  Zblízka nepoznáte, co na mozaice je. Ale když si stoupnete o kus dál, jasně uvidíte vystupovat z obrazu lidské ruce. Ještě krásněji to vynikne přes objektiv fotoaparátu. Když máme v létě otevřené dveře a na mozaiku dopadne slunko, tak se celá rozzáří. Chceme totiž, aby připomněla historii obtisků lidských rukou z doby, kdy neandrtálci a první lidé před 40 tisíci lety jako první začali zobrazovat v jeskyních krom lovné zvěře i obrysy svých rukou. Mimochodem, i barvy na mozaice jsme zvolili podobné, jako kdysi použili naši předchůdci ve španělské Altamiře,“ vysvětlil Alexandr Huňát největší a nejtěžší exponát v muzeu.

    Získávání otisků rukou známých osobností je spojené s mnoha zajímavými příhodami až dobrodružstvím. Ruku „velikána“ totiž musí přesně vtlačit do zvláštní modelovací hmoty, která je tajemstvím J. Huňáta mladšího. Z té se zhotoví forma, do které vtlačí mistr sklář žhavé sklo a zarovná zadní stranu. 



    Jak říkám ...




    „Karla Gotta jsme stihli, jak se říká, za pět minut dvanáct. Otisk se nám podařilo získat na jeho osmdesátinách. Ovšem ne osobně. Snímal mu ho pan Brzobohatý s paní Kuchařovou, kteří s ním byli v úzkém kontaktu. My jsme jim pouze poskytli instrukci, jak se takový otisk snímá, a dodali patřičnou snímací hmotu. V té době jsme ani netušili, jak špatně na tom mistr je. Otisk je mimochodem velice zdařilý. Ale za náš absolutní výkon považujeme otisk ruky sira  Wintona, který se nám podařilo získat až po čtyřech letech. Když k němu syn přijel do Velké Británie, získal  jeho otisk.  Za německým prezidentem jsme museli do Berlína a za polským do Gdaňsku. Všechny ostatní osobnosti jsme získali v Česku. Například Charlese  Aznavoura jsme tzv. chytili v Praze při jeho devadesátinách. Máme ze tří českých prezidentů otisky rukou dvou. Schází otisk ruky jen Miloše Zemana, který bychom rádi získali, " prozradil Alexandr Huňát, jak a kde otisky rukou ve skle získali.



    Aby návštěvníci viděli nejenom ruce ve skle,  ale rovněž  dokonalé sklářské umění, najdete  v prvním patře muzea další ukázky práce sklářského mistra Jana  Huňáta. Ten jako obyvatel Litoměřic chce návštěvníkům tamějšího muzea ukázat práci, kterou provádí ve svoji sklářské huti  v Novém Boru. Tam vznikly oblíbené ruce navíc kombinované s dalšími sklářskými technikami, například rytin do skla, hutních dekorací i broušených fazet. V prvním patře uvidíte  například ruku Karla Gotta s vyrytým slavíkem, ruku Adolfa Borna s lepty jeho bájných zvířátek a ruku Josefa Masopusta s míčem.






    Muzeum Křišťálový dotek, které  najdou zájemci na Mírovém náměstí v Litoměřicích, jsme navštívili ve čtvrtek 26. června 2020 společně s výpravou novinářů pozvaných na prohlídku města  litoměřickou radnicí, ale jinak je toto muzeum  otevřeno dokonce každý den od 10 do 17 hodin.

    (ps, Prvnizpravy.cz, foto: Petr Skála)







    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑