A tak tu máme i pár konspiračních verzí:

K prodeji prý vůbec nedošlo 

Ukazuje se, že ruská Amerika ve skutečnosti vůbec prodána nebyla! Události totiž proběhly úplně jinak. V roce 1863 – 1864, se dvě ruské flotily pod velením kontradmiralů S. S. Lešovského a A. A. Popova zúčastnily války Severu proti Jihu na straně federální vlády Severu s cílem vytvořit hrozbu Spojenému království Velké Británie a Francii, které podporovaly jih (psali jsme o tom již zde). A tím ruské flotily přispěly k vítězství Severu. Aby byly nějak kompenzovány náklady ruské říše na vybavení loďstva, bylo třeba provést v americkém Kongresu jistou operaci o fiktivní úhradě těchto nákladů pod rouškou nájmu území Ruské Ameriky. I v této podobě úhrada nákladů carské vládě na vojenské tažení sotva Kongresem prošla. Zdaleka ne každému bylo vysvětleno, že se ve skutečnosti nejedná o pronájem pozemků na 99 let, ale o skrytou úhradu nákladů na vojenskou pomoc Ruského impéria.

Pokud se v poslední době mluví o skutečném prodeji ruského území v Severní Americe Spojeným státům, pak smlouva o prodeji není původní. Se strojopisem textu dohody je možné se seznámit v on-line knihovně Bartleby.com, kam patří po vydání „American Historical Documents, 1000-1904″. Pokud však dohoda podepsaná 30. března 1867 byla napsána anglicky a francouzsky, znamená to, že publikované fotografie kopie dohody v ruském jazyce s faksimile imperátora a samovládce Ruska Alexandra II. se jeví jako podvrh.

Podivná je i skutečnost, že sice existují její verze v angličtině a francouzštině, nikoli však v ruštině, což odporuje právu. Každá ze stran totiž musí obdržet smlouvu ve svém jazyce, podepsanou protistranou. Ruský rukopisný originál dohody nikdy nebyl publikován, dá se tedy odvodit, že buď jej některá ze stran pečlivě střeží (proč?), anebo vůbec neexistuje.

Zvěsti o tom, že Aljaška ve své době nebyla prodána, ale darována do užívání na 99 (jinde na 100) let a výzvy požádat o navrácení právoplatného vlastnictví, se objevovaly ještě v sovětské éře. Velkou oblibu u konspirátorů má verze účasti V. I. Lenina v této věci, který údajně výměnou za momentální politické výhody předal USA všechny dokumenty potvrzující práva Ruska na sporné území. Proč? Po revoluci v roce 1917 cestou konfiskací totiž bolševici sice nashromáždili ohromné bohatství ve valutách, cenných papírech i zlatu, nicméně nakoupit za to výzbroj pro Rudou armádu nemohli: Západ totiž obchod s Ruskem zakázal. Aby byla tato blokáda proražena, Lenin údajně nabídl USA zřeknutí se nároku na Aljašku výměnou za zrušení sankcí. Jako záruku Lenin předal Američanům všechny exempláře podepsaných dohod uložených v Rusku, které potvrzovaly ruská práva na Aljašku. To by vysvětlovalo, proč nikdo neviděl ruský originál smlouvy.

Na sklonku války Stalin v Jaltě učinil prohlášení, že SSSR nebude uplatňovat svá práva na Aljašku, čímž Američany nemálo překvapil, protože předpokládali, že tato otázka byla s konečnou platností uzavřena už s Leninem. Stalin prostě chtěl ukázat dobrou vůli, že dělá ústupky za právo SSSR vzít pod kontrolu slovanské země střední Evropy.

A konečně za Brežněva skončila lhůta pronájmu. Nehledě na předchozí události, ještě bylo možné pokusit se smlouvu rozporovat a práva na Aljašku předložit. Bylo třeba jen oficiálně oznámit, že Lenin a Stalin neměli právo kolonii prodávat, protože jejich jednání nikdy nebyla potvrzena Nejvyšší radou, a tak následně ani nikdy nemohla vstoupit v platnost. Nicméně generální tajemník KSSS tak neučinil. Zbývá se jen dohadovat, co jej k tomu vedlo.

No ale hlavně…

…kde jsou peníze?

Prý na dně moře. Loď Orkney se zlatými pruty odpálil americký diverzant. Peníze za Aljašku Rusko opravdu nikdy neobdrželo. 7,2 milionů dolarů (11 milionů rublů) bylo podle platebního příkazu převedeno na účet barona Stoeckla, ruského velvyslance, což bylo zásadně v rozporu s podmínkami dohody.  Miliony byly převedeny na jednu z londýnských bank, odkud měly být v podobě zlata doručeny do Ruska. Což se však nestalo, protože loď Orkney, na jejíž palubě mělo být uloženo, ztroskotala.

V roce 1875 pak vyšlo najevo, že katastrofa nebyla náhodou. Výbuch zařídil občan USA William Thomson, který v době americké občanské války sloužil v diverzní jednotce Secret Service Corps. Při pokusu o explozi jiného plavidla byl zadržen a po pokusu o sebevraždu vypověděl, že když se kdysi za opileckou rvačku ocitl ve vězení, dostal od spoluvězně neobvyklou nabídku: za 1000 liber se měl jako nosič dostat na „Orkney“ a umístit tam časovanou bombu. A jak už víme, o sto let později sovětsko-finská expedice pozůstatky lodi v Baltském moři skutečně našla. Expertýzou bylo zjištěno, že na lodi došlo k výbuchu a následnému silnému požáru. Ale nikde nebyl jediný zlatý prut. Není těžké uhodnout, že zlato nikdy nemělo do Ruska cestovat a výbuch na lodi byl k tomu krycím manévrem.

Co se týče hlavní otázky o tom, jednalo-li se o prodej, nebo o různé typy pronájmy, jednou z nejvíce zvažovaných verzí je nejasnost, která vznikla kvůli jazykovému nedorozumění. Podle názoru zastánců této verze Aljaška nebyla prodána, ale nebyla ani předána do pronájmu. V textu totiž není použito slovo „sell“ (prodej), ale „to cede“ (předání fyzické kontroly). Došlo tu tedy k neobvyklé dohodě o předání fyzické správy a možnosti užívání, avšak bez prodeje samotného území Spojeným státům. Vzhledem k nejasné dohodě nebyla stanovena ani lhůta přenechání území do fyzického spravování a Rusko má tedy plné právo v jakýkoli moment požadovat Aljašku zpět, jelikož po dohodě s USA tato kolonie i nadále patří Rusku. Spojeným státům bylo prodáno pouze právo na užívání území. V případech, kdy není stanovena lhůta platnosti smlouvy, připouští se její platnost do chvíle, kdy majitel požádá o fyzické navrácení. Tedy do té chvíle, dokud Rusko nebude deklarovat své právo na fyzické ovládání území, které mu musí být vráceno, a to neprodleně, při prvním požádání ze strany Ruska.

Takže která z verzí se vám líbí nejvíc? Aljaška prodaná – pronajatá – nebo snad neprodaná, ale pod cizí správou?

Podle mého názoru byla skutečnost daleko prozaičtější.

A také drsnější.

Ale o té – příště.

Zdroj: http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/04/ci-je-aljaska-2.html