MEMENTO MORI… Pamatuj na smrt! Přemýšlím o těchto slovech vždy, když se dozvím o něčí náhlé smrti. V příkrém protikladu k dnešní světské mentalitě, pro níž je tou nejlepší možnou smrtí nečekaný skon během spánku, si všichni opravdoví křesťané přejí, aby jim byl dán určitý čas k přípravě na setkání se svým Stvořitelem. Ne každému však Pán Bůh takový čas dopřeje. Tragické je to v případech, byla-li vůle nebožtíka ve vědomém a dobrovolném protikladu s vůlí Boží.

Michal Semín

Poznal jsem však osoby, u nichž chovám velkou naději, že i v situaci zcela nečekaného skonu odešly na věčnost v Boží přízni. Mezi ně patří i „Fatimský kněz“ Nicholas Gruner, jenž před několika dny zemřel ve své pracovně v kanadském Ontariu na náhlé selhání srdce. Bylo mu necelých 73 let.

Poslechneme Pannu Marii?

Byli jsme dobří přátelé. Zval mne na konference svého Fatimského centra, byl mým průvodcem po Věčném městě, jež často navštěvoval, stejně jako v portugalské Fatimě a na jiných místech spjatých s mariánským zjevením, jemuž zasvětil svůj život. Jeho hluboká zbožnost i nesmírná pracovitost se zasloužily o to, že apoštolát, který od roku 1978 vedl, svedl dohromady statisíce duší z celého světa, pro něž se poselství Panny Marie Fatimské stalo významnou součástí jejich náboženského života.

O fatimském poselství jsme již na Protiproudu několikrát psali. A mohu slíbit, že psát nepřestaneme. Důvodů je pro to celá řada. Činíme tak především proto, že obsahuje výzvu k pokání za hříchy, zvláště pak za ty, jež jsou pro moderní, od Božího zákona odkloněný svět, charakteristické: ateismus, náboženská lhostejnost, magie, potraty, útoky proti manželství a rodině, propagace sodomie. Tedy hříchy, na jejichž pravou povahu a důsledky se snažíme svým malým dílem upozorňovat i my.

Poselství z Fatimy říká, že nepřijde-li z naší strany pokání a z něj vycházející náprava života, pak zakusíme jaké to je, když se Bůh hněvá. Tento prorocký charakter fatimského poselství je něčím, co jej činí zvláště naléhavým. Svět si stále ještě může vybrat mezi spravedlivým pokojem ve světě, plynoucím z následování Boží vůle, či katastrofálními událostmi, jež povedou, jak Panna Maria předpovídá, ke „zničení mnoha národů“. Záleží jen na nás, jaký úděl si zvolíme. A kdo zná obsah fatimského poselství, pak ví, že mnoho času nám již nezbývá.

„Ztracené“ tajemství je dosud v archivu

Nejde tu jen o obecně platnou výzvu k pokání a vnitřnímu obrácení srdcí. Poselství klade konkrétní požadavky na jednotlivé věřící (pravidelná modlitba svatého růžence, úcta k Neposkvrněnému srdci Panny Marie apod.), ale i na samotného papeže. Panna Maria jej prostřednictvím vizionářky Lucie vyzvala, aby spolu se všemi biskupy zasvětil Rusko Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Rusko – jež se po roce 1917, kdy ke zjevení Panny Marie ve Fatimě došlo, stalo nástrojem šíření mnohého zla – se v důsledku zásvětného aktu obrátí, a stane se požehnáním pro celý svět. Pokud však k tomuto slavnostnímu zasvěcení Ruska nedojde včas, svolá tím papež na Církev a celý svět Boží tresty.

Součástí fatimského poselství je rovněž tajemství, svěřené Pannou Marií třem fatimským pasáčkům. Sestra Lucie toto tajemství písemně zaznamenala a jeho neúplné znění je veřejně známé již dlouhá desetiletí. Jeho závěrečná část – tzv. třetí fatimské tajemství – mělo být z příkazu Panny Marie zveřejněno nejpozději v roce 1960. Z rozhodnutí papeže Jana XXIII., jenž téhož roku ohlásil svolání Druhého vatikánského koncilu, se to však nestalo. Zájemci o fatimské tajemství čekali celých čtyřicet let, než Svatý stolec vydal dokument, jenž má být onou dosud nepublikovanou závěrečnou částí fatimského tajemství. Dnes se nebudeme věnovat otázce, zda je tomu opravdu tak, odpověď na ni si necháme na některý pozdější článek.

Kněz, nenáviděný modernisty

Vraťme se raději k osobě P. Nicholase Grunera. Oproti oficiální linii, podle níž se všechny předpovězené události již naplnily a z fatimského poselství zůstává aktuální již jen obecná výzva k pokání, tvrdil on a jím vedené Fatimské centrum opak. Rusko prý řádným způsobem zasvěceno nebylo a úplný text třetí části tajemství dosud zveřejněn nebyl. P. Gruner důrazně upozorňoval, že dokud se tak nestane, bude se svět posouvat k okraji propasti, z níž již pro značnou část lidstva nebude návratu. Pořádal poutě a konference, vydával časopis i knihy, založil televizní stanici, organizoval petice adresované papežům, byl ve spojení se stovkami kněží a desítkami biskupů z celého světa a především – nepřestával se modlit a přinášet mešní oběť na úmysl co největšího rozšíření fatimského poselství.

Dnešní církevní hierarchie, zasažená ničivým virem koncilového modernismu, si však nebezpečí trestů za neuposlechnutí výzev Panny Marie nepřipouští. Nepopírá sice fatimské události jako celek, k jejich prorocké naléhavosti je však zcela netečná. Mnozí z nich považují tzv. fatimské tajemství za výplod mysli sice zbožné, leč prosté a teologickými tituly neoplývající řeholnice. Je proto nemalý počet církevních hodnostářů, kteří od zhruba poloviny 80. let usilují o to, aby byl fatimský apoštolát rozehnán a P. Gruner umlčen. Vyvolali intriky, v nichž úředníci vatikánského Státního sekretariátu či Kongregace pro klérus kladli fatimskému apoštolátu překážky do cesty. Mimo jiné tím, že šířili nepravdivou informaci o tom, že byl P. Gruner suspendován. Šikana dospěla tak daleko, že v roce 1992 byl P. Gruner při procházce po Fatimě fyzicky napaden. Nebýt přátel, kteří jej doprovázeli, mohl tento útok odnést i něčím daleko horším, než jen několika šrámy a natrženou sutanou. Jeden z útočníků později dosvědčil, že jednal na základě výzvy rektora fatimské svatyně Mons. Luciana Guerry.  O jiném podobném incidentu, relativně nedávném, jsem psal svého času zde.

Již tento rok může přijít katastrofa

Přes všechny pokusy o umlčení jediného autentického fatimského apoštolátu – oficiální Fatimský apoštolát, jenž působí i v České republice, se přidržuje oficiální vatikánské linie – se P. Grunerovi podařilo uchovat fatimské poselství v jeho celistvosti a předat ho statisícům věřících. Ani nenadálá smrt tohoto mimořádného kněze nic nemění na tom, že i nadále bude poselství Panny Marie z Fatimy pro nás všechny mimořádně aktuální. Jen dva roky nás již dělí od stého výročí zjevení. Z okolností, jimž se budeme věnovat příští neděli, lze vyvodit, že nevyslyší-li papež a vysoké církevní kruhy do roku 2017 výzvu Panny Marie, nečeká ani je, ani nás, vůbec nic příjemného.

V posledním dopise, který jsem od něj obdržel, P. Gruner mj. píše: „Vrátil jsem se nedávno z Říma, kde jsem se účastnil jmenování nových kardinálů. Stalo se přitom něco zcela nečekaného, něco, co otřáslo mou duší. Hovořil jsem zde s P. Gabrielem Amorthem, patrně nejznámějším žijícím exorcistou. Řekl mi, že již jen krátký čas zbývá do chvíle, než tresty, Pannou Marií ve Fatimě předpovězené, změní náš svět k nepoznání. Nedojde-li prý do konce letošního října k zasvěcení Ruska právě tak, jak to Panna Maria požadovala, pak se temná proroctví z Fatimy mohou začít uskutečňovat třeba hned následující den. Vezměme si slova P. Amortha k srdci. Čas se nachýlil, musíme okamžitě jednat!“

P. Nicholas Gruner již ví, zda na slova P. Amortha dojde či nikoli. Ví, zda papež František, jehož mnohá slova i činy vhánějí všem opravdovým katolíkům slzy smutku do očí, k překvapení všech Pannu Marii uposlechne a Rusko jejímu Neposkvrněnému srdci zasvětí.

Nám, co to dosud nevíme, nezbývá, než se ještě pevněji přitisknout k Bohorodičce a jejímu Synu, neboť ať už se v příštích měsících či letech stane cokoli, jejich rámě je tím jediným, o co se nejen katolický „prepper“ může opravdu spolehlivě opřít.

Zdroj: Protiproud.cz