Celý svět byl 9. května fascinován vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí. Byl fascinován ostentativní demonstrací nových představ o rozdělení moci ve světě, které personifikoval ruský a čínský prezident na tribuně, a jež stvrzovala účast čestných jednotek potenciálních spojenců Ruské federace v případné nové světové války.

Ten náš český a většinou i evropský mediální prostor si však málo všímal těch, kteří zaplnili centrum Moskvy po přehlídce. A už vůbec nebyl schopen vnímat, že podobní lidé vyplnili centra dalších ruských i neruských měst. Na scénu totiž vstoupil jim neznámý Nesmrtelný pluk.

Poprvé se Nesmrtelný pluk objevil 9. května 2012 v sibiřském Tomsku. Vzniklo zde občanské hnutí, které se rozhodlo důrazně připomenout místní oběti 2. světové války. U jeho zrodu stáli novináři nezávislé tomské televize TV-2. Akce tehdy spojila 6000 občanů Tomsku, kteří se účastnili pochodu, v němž místní nesli 2000 portrétů předků, kteří bojovali proti nacismu.

Vzniklo hnutí, které se začalo rychle šířit nejenom do dalších měst Ruské federace, ale i do řady měst zemí bývalého SSSR. Popularita Nesmrtelného pluku rychle rostla, a tak se jej pokusily využít politické strany i různé zájmové skupiny. Nicméně spontánnost a touha po ocenění často zapomenutých obětí a hrdinných zásluh byla silnější než spekulace politiků, a tak myšlenka, že toto prosté a působivé připomenutí velké minulosti mnoha lidí různého postavení, vzdělání a etnického či náboženského původu je důležitější než úzké ambice, vítězila.

70. výročí ukončení nejstrašnější války v dějinách se stalo velkou zkouškou nové tradice. Hnutí letos zaštítila Všeruská lidová fronta a hlavním koordinátorem iniciativy se stal Sergej Lapenkov z tomské TV-2, i když tato mezitím přišla o vysílací licenci.

Jaké místo bude mít spontánnost a jak se podaří udržet jednoduchou a zřetelnou tóninu hlasu obětí? Nezapletou se organizátoři příliš do lákavých osidel mocenských struktur? Podaří se, aby miliony zprostředkovaných příběhů věrohodně varovaly před hrůzným opakováním historie?

Otázky to nejsou jednoduché, zvláště pak je složité hledat onu nejasnou hranici mezi zájmy příliš osobně utilitaristickými a zájmy politicky širokými a tedy zájmy společensky prospěšnými. Soudě dle toho, co jsem mohl 9. 5. 2015 vidět v Moskvě, musím konstatovat, že Nesmrtelný pluk si vedl velmi dobře a organizátoři mohou říci, že se původnímu poslání nezpronevěřili.

Nebyl to žádný předpřevratový 1. máj. Přes půl milionu lidí se postupně zkoncentrovalo do nekonečného proudu v široké Tverské ulici. Samozřejmě, že stát a politici měli na pochodu zájem a s organizátory vše do detailu probrali (trasa, policie, záchranka, programová návaznost), ale akce byla natolik pozitivně vnímána, že účast státních struktur se jevila jako

povinnost. Některé skupiny byly organizované, ale velké množství lidí se prostě chtělo zúčastnit z touhy po vyjádření toho nejdůležitějšího: naši dědové, tátové, babičky a mámy přece neumírali a nestrádali zbytečně! Nesli statisíce portrétů hrdinů a obětí a byli hrdí, dojatí a zároveň nadšení, že mohou dát najevo úctu k předkům a k vlasti.

Za zmínku, myslím, stojí dva drobné příběhy. První: do průvodu se začlenili bojovníci za zelené Rusko. Všichni měli stejné bundy, transparenty a vlajky. Všem kolem okamžitě došlo, že se chtějí politicky vézt na jejich vážném tématu. A že ony jednotné mundůry si nepořídili ze svého. Vystavili je kritice a opovržení. Druhý: na cestě se vykláněl z okna již nemohoucí stařík a pamětník. Dav na něho volal s takovou láskou, že i on jistě pocítil, že je to jeho životní satisfakce.

Ale hlavní téma současnosti bylo přece jen cítit všude. Přijdou-li nepřátelé znovu, a to pod jakoukoli záminku, jsme připraveni. Průvod byl složen ze všech věkových kategorií, ale mladých potomků obětí války bylo nečekaně mnoho. Když přišla řeč na válečné příběhy, zvážněli i patnáctiletí výrostci.

Po několika hodinách dorazil Nesmrtelný pluk na Rudé náměstí. Bylo jasné, že dorazila síla, která reprezentuje skutečné Rusko, většinovou společnost. Ta síla nebyla agresivní, byla z ní pouze cítit rozhodnost.