Svůj negativní postoj k činnosti bývalého komunistického prezidenta vyslovil moderátor České Televize Jakub Železný, když se ptal ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka z ANO.

„Nejsou právě tohle ty chvíle, kdy si člověk neumí moc dobře představit, jak pendlujete mezi nábřežím Na Františku a nábřežím, které se bůhvíproč dodnes jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi...“ zaznělo minulý týden v otázce Železného v diskuzním pořadu Události, komentáře.

Na vyjádření musel nejprve zareagovat předseda dnešní komunistické strany Vojtěch Filip, který několik dní dostával rozhořčené reakce veřejnosti.

„Už pět dnů dostávám rozhořčené reakce na vystoupení J. Železného ve veřejnoprávní České televizi, že ‚bůhví proč se stále nábřeží jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi´. Při jeho vzdělání se buď omluví paní prof.

Zoe Klusákové a rodině, nebo tento exces bude muset řešit Rada ČT,“ vzkázal Filip na adresu Železného.

Stížnost Štěpána Kotrby

Chování moderátora bylo hodnoceno jako nevhodné mimo jiné i analytikem Štěpánem Kotrbou, jenž obvinil Železného z nedodržování principů objektivity a nestrannosti, a dokonce na něj podal stížnost. Ve svém stížnosti Radě České Televize se totiž nejprve odvolal na článek kodexu ČT o diskusních pořadech a pluralitě.

„6.5 Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Moderátoři vždy iniciují otevřenou výměnu názorů mezi pozvanými diskutujícími,“

stojí v profesním kodexu ČT.

V rámci svého vysvětlení ke stížnosti následně připomněl, že Českou televizi mají platit koncesionáři s různými a často protichůdnými názory, což znamená, že by se veřejnoprávní televize měla vyvarovat jakýchkoli forem společenské diskriminace.

„Dovolím si konstatovat, že Českou televizi platí solidárně koncesionáři s různými, často protichůdnými názory na řadu témat veřejného a politického života. Platí ji komunisté i antikomunisté a Česká televize je povinna, slovy Rady Evropy v preambuli Kodexu, vytvářet svými pořady orientační bod pro všechny členy společnosti a podporovat soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství; zvláště se pak musí vyvarovat jakýchkoli forem kulturní, sexuální, náboženské či rasové diskriminace a společenské segregace,“

uvedl ve stížnosti analytik.

Podotýká tak, že Česká televize má v souladu se zněním Kodexu vytvářet prostor „pro pořady představující diskusní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujících se k důležitým otázkám veřejného zájmu“.

„Dramaturgie diskusních pořadů musí brát na zřetel zkušenost, že téměř na každý problém mohou lidé nahlížet z různých úhlů a že vývoji společnosti je vlastní názorový střet. Česká televize musí dbát, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření a aby moderátoři diskusních pořadů České televize byli povinni zachovávat nestrannost,“ upozornil Kotrba na povinnosti veřejnoprávního média.

Připomněl pak v této souvislosti incident spojený s Jakubem Železným, který v rozporu s přičítanou mu při moderování úlohou nestrannosti vyslovil svůj názor na adresu Ludvíka Svobody.

„Nehodlám zde ani vysvětlovat, ani obhajovat osobu bývalého legionáře, velitele 1. československého armádního sboru v II. světové válce, ministra národní obrany, prezidenta ČSSR, armádního generála a nositele vysokých vojenských a válečných vyznamenání včetně Hvězdy I. třídy Řádu Bílého lva za vítězství z roku 1946, čtyř Československých válečných křížů, medaile Za chrabrost před nepřítelem, a dlouhé řady dalších, Ludvíka Svobody,“ pokračoval Kotrba.

Líčení činu bývalého prezidenta moderátorem je tak podle něj nepodstatné, jelikož hodnotit někoho nespadá do kompetencí moderátora. „Podstatné je, že moderátor Jakub Železný nezachoval nestrannost a zneužil situaci k primitivnímu antikomunistickému aktivistickému výstupu, zcela v rozporu se zásadami mediální veřejné služby,“ hodnotí Kotrba výkon moderátora.

Požadavek pro Radu ČT

Radu ČT proto požádal, aby uznala porušení Jakubem Železným ustanovení 6.5 Kodexu České televize moderátorem a doporučila generálnímu řediteli, aby přijal vhodná opatření k jednoznačnému výkladu a závaznosti stávajícího Kodexu pro celou oblast politického zpravodajství a aktuální politické publicistiky tak, aby nemohlo docházet k výmluvám zaměstnanců či generálního ředitele, že „na ně se Kodex nevztahuje“.

Další požadavek Kotrby se tyká samotné Rady ČT, po které totiž chce, aby odpověď na jeho stížnost byla omezena na lhůtu maximálně 30 dnů od dne doručení. Kromě toho také chce, aby Radou bylo zahájeno připomínkové řízení ke stávajícímu znění Kodexu, a to za účelem jeho budoucího zpřesnění a modernizace, jež se májí týkat následujících oblastí:

„Zejména oblasti objektivity, emocionální i politické bezpříznakovosti a teritoriální pestrosti zpravodajství, názorové vyváženosti aktuální, zejména politické publicistiky a komentářů; neutrality moderátorů diskusních pořadů a názorové vyváženosti hostů a přizvaných odborníků, používání průzkumů veřejného mínění a infografiky, ilustračních záběrů, účinkování zaměstnanců a spolupracovníků na komerčně-propagačních a politických akcích třetích stran, chování zaměstnanců a spolupracovníků na veřejnosti, včetně jejich osobních profilů na sociálních sítích – s dostatečně dlouhým časovým horizontem pro veřejnou diskuzi i následné vypořádání připomínek koncesionářů a zainteresovaných stran,“ uvedl Kotrba.

Radu ČT rovněž upozornil i na to, že Kodex České televize je především nástrojem vyjadřujícím vůli zaměstnanců dodržovat společenskou smlouvu s koncesionáři, čímž je dokonce udržována legitimita činnosti České televize jako činnosti mediální veřejné služby.

„Ignorování Kodexu může mít fatální důsledky pro ochotu diváků nekvalitní službu nadále hradit,“ varoval závěrem analytik Štěpán Kotrba.