V téže době se začalo výrazně měnit i počasí. Rostl počet i celková vydatnost srážek, počasí se teplotně nevyvíjí nijak překotně, vše se pohybuje kolem dlouhodobého průměru, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Je to jen náhodná koincidence?

Zabrousím do oblasti, kterou se mnozí budou snažit zesměšnit metodami z arzenálu hybridní války: neodpovídat věcně, ale napadat osobně, snažit se diskreditovat, spornou záležitost dát uměle až násilně do negativního kontextu a s poukazem na něj to celé odpálit, aniž by byla řeč o podstatě věci.

Mluvme o záležitosti, které se obecně říká „chemtrails“. Jak uvádí mainstreamová wikipedie, nejde o „konspirační teorii“, protože rozprašování materiálu do atmosféry kvůli zvýšení srážek a odrazivosti slunečního záření je předmětem amerického patentu č. 5003186 z 26. března 1991. Citujme:

„V patentu se uvádí, že tato metoda redukuje atmosférické oteplování pomocí rozprašování mikroskopických částeček (10 až 100 mikronů) z materiálů jako některé oxidy a kovy (mj. též oxidy hliníku a thoria) do atmosféry z výšky mezi 7 a 13 kilometry nad zemským povrchem. Chemtrails se v průběhu 90. let objevil i v několika vládních a vojenských dokumentech.“

Rozprašováním chemikálií se i dnes uměle upravuje počasí. Opět wikipedie:

„Osévání mraků (cloud seeding) je metoda k umělému vyvolání deště či sněhu (rozprašováním jodidu stříbrného). Jodid stříbrný se rozprašuje do mraků pomocí letadel nebo raket. Částice této látky se chovají jako tzv. kondenzační jádra, na nichž se vysrážejí malé ledové krystalky, které pak z mraku spadnou jako srážky. Osévání mraků poprvé použil v roce 1915 Charles Hatfield. Po aplikaci látky do ovzduší následovala sedmnáctidenní potopa, která měla fatální důsledky.“

"Teď zadáme rozprašování aerosolu na 15 stupních severní šířky a simulace jasně ukazuje, že i když jej vstřikujeme v oblasti tropů, pokrývá celý tento prostor. V následujícím roce rozprášíme aerosoly ve stejné zeměpisné šířce na druhé polokouli, a můžeme sledovat, jak rychle se pohybují kolem celé planety a postupně pokrývají i jižní polokouli. Tímto způsobem můžeme zastínit celou Zemi a ochránit ji tak před slunečním zářením," říká Simone Tilmesová z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry. "Některé regiony by byly susší, v jiných by naopak množství srážek vzrostlo. Ve srovnání s důsledky globálního oteplování by se ale jednalo o mnohem mírnější změny."

Podle autorů dokumentu vědci zkoumají použitelnost nejrůznějších typů částic, jako například oxid siřičitý, uhličitan vápenatý, nebo dokonce diamanty. Do stratosféry by je mohly vynést letadla nebo horkovzdušné balóny. "Solární geoinženýrství nabízí rychlé a levné technologie. Do stratosféry by stačilo rozprášit relativně malé množství aerosolu. Po celý rok by tam částice dodávalo méně než deset letadel. Má to ale háček - toto není skutečné řešení klimatických změn," říká v dokumentu Gernot Wagner z americké Harvardovy univerzity.

Takže podtrženo, sečteno: pokusy ovlivnit počasí rozprašováním látek do ovzduší jsou přes sto let trvající realitou. Podle amerického Národního centra pro výzkum atmosféry by požadovanou koncentraci aerosolů v atmosféře celoročně stačilo zajistit deset letadel. Počasí se začalo měnit k normálu poté, co kvůli koronaviru byl letecký provoz poklesl zhruba na třetinu.

Zkoumal někdo někdy, co udělají v ovzduší ta těžko odhadnutelná množství spalin z desítek miliónů dopravních letů ročně? Nota bene, ještě spojených s důkladným rozprášením kvůli turbulenci, která vzniká za každým letadlem? Lidé si často neuvědomují, že vzduch je hmota, kterou letadlo proniká a způsobuje obrovské víření, které znemožňuje, aby bezprostředně za ním letělo jiné letadlo. U těch největších je atmosféra bezpečná nejméně čtvrt, spíše až půl hodiny po jejich průletu!

A jestliže panují domněnky, že řada větrných elektráren na baltském pobřeží mění větrné poměry a vyvolává tak změny počasí, tím spíše je nutno vzít v potaz strašidelné a trvalé turbulence po těch miliónech letů.

Spaliny a turbulence, k tomu všemu ještě hluková zátěž – a to všechno vlastně kvůli tomu, aby se koronavirus lépe a radostněji roznesl po celém světě. Ve frontě za ním už možná stepuje mnoho jeho příbuzných virů, kteří se doma moc nechytají, ale v zahraničí, to je žrádlo!

Protože kolik z těch letů, respektive přemisťování lidí z místa na místo je zhola zbytečných? Troufám si provokovat, že naprostá většina. Ti lidé z navštívených zemí vůbec nic nepoznají, jen si odnášejí jakési své dojmy, a adrenalin. Někdy i kapavku, syfilis či AIDS. Anebo virus. K poznání navštívené krajiny však sotva stačí měsíc pobytu, to si člověk jen trochu více čuchne a malounko nahlédne, jak jde všední život. A přitom třeba o nejbližší okolí svého bydliště většina těch poblázněných větroplachů ví totální pendrek. A o krásách rodné země jakbysmet.

Letadla vozí čerstvé květiny z Afriky na květinový trh do Holandska, odkud jsou distribuovány všem, kteří si je neumí vypěstovat doma. Nedochází jim přitom, že v té Africe na tuto zhůvěřilost spotřebují mnoho vody, která jim pak chybí pro zemědělství, a když pak mají hlad, vydají se do Evropy. Je tu něco k divení?