• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Hodně se hovoří o suchu v České republice. Nemluví se ale o tom, že značnou zodpovědnost za něj nese Evropská unie

    25-7-2020 ePortál 221 773 slov zprávy
     
    Zemědělství


    Hodně se hovoří o suchu v České republice. Nemluví se ale o tom, že značnou zodpovědnost za něj nese Evropská unie. EU totiž zničila naši potravinovou soběstačnost a kvůli radikálnímu poklesu stavů prasat a krav, je nedostatek přírodního hnojiva. Půda je pak vyčerpaná, musejí se do ní dávat chemická hnojiva a především není schopna udržet vodu v krajině, kvůli čemuž nyní čelíme obrovským suchům. K tomu si přidejme, že zemědělská půda je kvůli požadavkům EU na boj proti CO2 využívána na instalaci solárních panelů či pěstování řepky… Boji proti suchu nepomůže šílený boj EU proti CO2, ale péče o půdu, dostatek prasat a skotu, tím pádem dostatek hnojiva pro půdu. Je potřeba podpořit sázení stromků a zeleně, která by v krajině zadržovala vodu a vlhkost, a podpořit tvorbu rybníčků a jezírek.


    Zaujal mě rozhovor se šéfem Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem, který poukázal na katastrofální stav potravinové soběstačnosti České republiky a uvedl, že v současnosti vidíme čtyřnásobné rozdíly v objemu národních podpor na jednotku produkce mezi Českou republikou a starými zeměmi EU. Stáváme se podle něho kolonií.


    „Podpory a motivace k navýšení soběstačnosti je nutné směřovat do průměrných a nadprůměrných podniků, kde je předpoklad, že každá vložená koruna zvýší výkonnost hospodářství či podniků a současně bude udržovat velmi dobrý stav krajiny, voda se zadrží v půdě a bude částečně eliminovat sucho…Trvale mluví o suchu a navrhuje miliardy na jeho zmírnění, ale nenavrhuje opatření, která by vedla k pozitivnímu stavu našeho životního prostředí, a to zvýšením stavů hospodářských zvířat, zrušením podpor na pálení slámy a nastavením podpor na uplatnění precizního zemědělství,“ řekl Jandejsek.


    Současná soběstačnost v jednotlivých komoditách je následující:
    zelenina 25 procent
    ovoce 30 procent
    hovězí maso 100 procent, výrazně se u nás ale snižuje spotřeba hovězího masa; zatímco v roce 1990 jsme spotřebovali 23,5 kilogramu na obyvatele za rok, v roce 2019 už to bylo jen asi 7,8 kilogramů na obyvatele za rok
    vepřové maso 36 až 38 procent
    drůbeží maso 54 až 59 procent
    vajíčka 54 až 60 procent
    mléko 90 procent včetně výrobků a spotřeb do cukrárenských a pekárenských výrobků


    V roce 1990 jsme byli soběstační ve všech základních komoditách, přičemž docházelo ještě k vývozu u některých rostlinných a živočišných komodit.


    „V souvislosti se zvyšováním soběstačnosti nemůžeme dále akceptovat čtyřnásobné rozdíly v objemu národních podpor na jednotku produkce mezi Českou republikou a starými zeměmi EU. Neřešená disproporce vytlačuje naše kvalitní a nákladově konkurenceschopné výrobky živočišného původu z vlastního trhu, země se stává kolonií a uvolnění pracovníci námezdní sílou pro u nás podnikající subjekty ze starých zemí,“ uvedl naprosto správně Jandejsek.


    Půda je extenzívně využívána a zajišťuje v průměru základních potravin jen cca 58procentní soběstačnost.


    Pokud bychom podle Jandejska zvýšili stavy skotu o 20 procent, stavy prasat bychom zvýšili o 80 procent a stavy drůbeže o 40 procent ve vztahu k současným stavům, produkovali bychom ročně chlévské mrvy o asi 18 000 000 tun více. Za dvacet let, kdy stavy hospodářských zvířat jsou v průměru přibližně na současném stavu, jsme naší zemědělskou půdu ochudili o 360 000 000 tun chlévské mrvy. Tyto živiny chybí půdě, ta není schopna zadržovat vodu a máme tady sucha…


    „Půda je velmi zatěžována, je z ní odčerpáno mnoho živin, takže se neustále zvyšují dávky umělých hnojiv. A další problém je také to, že do půdy nenavracíme hnůj. V minulosti se posklizňové zbytky z pole odvezly, nastlaly se pod dobytek a v podobě statkového hnojiva se vrátily zpět do půdy. Dnes se sláma odveze do spaloven, minimum jde pro živočišnou výrobu, protože ta není tak velká, a tím pádem půda strádá,“ říká podobně agrární analytik František Havlát.


    Čili ano, je nutné bojovat proti suchu. Ale finanční prostředky je nesmyslné dávat do omezování emisí CO2, ale je potřeba zamezit dalšímu zabírání půdy pro stavbu skladů i továren – je nutné, aby se pro výstavbu využily již zabetonované či asfaltované brownfieldy, nikoli zemědělská půda či půda, kde je zeleň. Je potřeba podpořit sázení stromků a zeleně, která by v krajině zadržovala vodu a vlhkost, a podpořit tvorbu rybníčků a jezírek. Stejně tak je třeba podpořit pěstování plodin, které zamezují erozi – čili je nutné zastavit dotování řepky.


    Řešením je také podpora infrastruktury našeho venkova a našich českých zemědělců a ochrana klíčových komodit. Zemědělská politika musí být znovu pod kontrolou našeho státu a hnutí SPD bude podporovat potravinovou soběstačnost našeho státu v nejzákladnějších komoditách, abychom byli připraveni na výživu obyvatelstva ČR pro případ války, ekonomické či migrační krize. Stejně tak budeme podporovat obnovu našeho venkova, aby tam lidé zase chtěli žít. A musíme se starat o naši půdu. Proto potřebujeme přírodní hnojiva a proto potřebujeme, aby zde bylo dostatek krav a prasat. Jejich stavy nesmíme snižovat, ale zvyšovat. Musíme být soběstační!



    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑