Během pandemie COVID-19 vzrostly spotřebitelské ceny masa až o 30%. U hovězího je nejlevnější ořez na guláš s cenami od 150 Kč/kg. Přední začíná na cenách od 175 kč/kg a nejlevnější zadní je za 200 Kč/kg. Zemědělci však nejsou těmi, kdo na růstu spotřebitelských cen vydělává. Naopak chovatelům skotu klesly během pandemie výkupní ceny, které jim platí jatka ,až na 30,70 Kč/kg u krav, a na 55,71 Kč/kg u telat.

Zpracovatelé a zejména obchodní řetězce na obchodu s masem nyní vydělávají více než 300%. Maso je prodáváno spotřebitelům za TROJNÁSOBEK. To je výsledek budování kapitalismu podle požadavků na hospodářskou soutěž dle práva EU. Za první  československé republiky přitom byla marže větší než 30% považována podle tehdejších zákonů za nelegální „šmelinu“. Předválečnou republiku rozhodně nikdo nemůže označit za komunistickou nebo socialistickou zemi. Kdepak asi udělali chybu páni z Bruselu, kteří českým vládám diktovali podmínky ekonomické transformace?

Prvovýrobci masných plemen skotu a drůbeže řadu let trpí přebytkem masa na trhu, který je způsoben povolováním dalších a dalších bezcelních dovozů ze třetích zemí. Před rokem 1994 – tedy před podpisem dohody o Světové obchodní organizaci (WTO) - bylo Evropské společenství (ES -později EU-15) vývozcem hovězího i kuřecího. Stejně jako vepřového, zeleniny nebo ovoce. Polovina vývozů z ES mířila do východní Evropy. Tehdy měla ES vývozní dotace, které byly později přejmenovány a nadále umožňují vyvážet dotované potraviny ze západoevropských zemí nejen do východních zemí.

Dohoda o WTO sama o sobě otevřela trh pro dovozy o tzv. minimální bezcelní kvóty v objemu cca 7 až 10% roční spotřeby. Na ni však navázaly další dohody o liberalizaci obchodu se zeměmi mimo EU. Kvůli nim je dnes EU čistým dovozcem potravin. Do EU jako celku jsou dnes dováženy hovězí a kuřecí v objemu 20 až 25% roční spotřeby. Což je trojnásobný růst oproti roku 1993. Současně jsou však z EU hovězí i kuřecí vyváženy v rozsahu 10 až 13% roční spotřeby. A to ještě statistiky v tunách i v eurech v tomto případě dost zkresluje vstup nových zemí z Východu v roce 2004. Do EU tak vstoupily země jako ČR, které jsou po celou dobu „budování kapitalismu“ čistými dovozci a nyní je to v kolonce „obchod uvnitř EU“. Výjimku tvoří pouze Polsko, které rady z Bruselu odmítlo a dnes je čistým vývozcem. Poláci vyváží ve velkém i do ČR.

Do takto nestabilní situace na trhu celého skotu a živých kuřat přišla pandemie COVID-19, která způsobila pokles odběru zvířat od chovatelů. Na velkých jatkách byl omezen provoz, některé zpracovatelské závody byly zavřeny úplně. Z části kvůli nedostatku obalů dovážených z Číny z části kvůli sanitárním opatřením. Chovatelé u masného skotu i kuřat se kvůli sníženým odběrům dostali do problémů. Musí zvířata déle krmit, ale dostávají za maso méně než před tím. Současně však kvůli menšímu objemu masa na pultech rostly spotřebitelské ceny masa.

Dnes budeme na zemědělském výboru Evropského parlamentu projednávat nedostatečnou pomoc EU zemědělcům, kteří jsou důsledky pandemie COVID-19 těžce poškozeni. Komise vypsala jako intervenční opatření dotaci na soukromé skladování chlazeného masa na dobu 90 dnů. Zvláštní je, že za této situace nepřistoupila k omezení dovozů. „Řešení“, s nímž přišla Komise je účinné podobně, jako když nemocnému AIDS lékař podá Aspirin.

Velký problém je i to, že vnitrostátní zákony o regulaci cen byly kvůli vstupu do EU „osekány“ v zájmu údajné „hospodářské soutěže“. Český zákon o cenách, který kdysi umožňoval ceny regulovat, po harmonizaci s právem EU prakticky znemožňuje státní zásah např. ve formě moratoria na zvyšování cen během pandemie. Za první republiky to možné bylo. Jenže tehdy nebyla EU.