„Policie nepochybila, ale prostor pro zlepšení vidíme.“ Politici ho vidí v zapojení novodobých uličních výborů do přidělování zbrojních průkazů a průběžné kontroly jejich držitelů, a také vzniku registru přestupků. Mají jasno.

Bloger František Matějka

Začněme legislativou. „Myslím si, že při vydávání zbrojních průkazů by měl být větší vhled obce, která dostane nový nástroj: registr přestupků. Vedle toho by se také obec měla ze zákona vyjadřovat k tomu, kdo zbrojní pas dostane,“ uvedl ministr vnitraChovanec. „Znáte takové ty lidi, kteří se chronicky dopouští přestupků, následně se vyhýbají správnímu řízení, vymlouvají se na osobu blízkou nebo s pomocí právních kliček z toho vyklouznou. My jsme chtěli, aby takové záznamy o těch osobách tam byly, opravu jsme moc chtěli, ale bohužel to neprošlo. Chtěli jsme, aby ten strážník, když s někým jedná, aby přesně věděl koho má před sebou, že ten člověk je recidivista a že už třeba patnáctkrát z toho vyklouznul, tak aby si na něj dal pozor,“ pronesl přednášející na celostátním setkání zástupců Městské a obecní policie, když komentoval možné rozšíření registru přestupků. Trochu fašista, ne? Zatím to neprošlo, ale kdo ví, co utáhnou zítra.

Pokračujme závistí a předpojatostí. Představil jsem si sousedy. Shodou okolností sedí třeba v nějakých obecních či městských orgánech (nedej bože jsou dokonce členy městské či obecní policie – viz výše) a měli by se po tom, co je opakovaně vzdělávám bez nároku na dotační tituly, že mají ohnout hřbet pro exkrementy svého psa, že odpadky patří do sběrného dvora a ne na cizí parcelu za městem, že pokračování výchovy jejich dětí po vzoru skandinávských zemí bude znamenat tak akorát třetí vysklené okno v ulici a další poškrábané auto na parkovišti, nebo že otočit se k bitému na ulici zády může znamenat, že tam bez pomoci budou jednou ležet oni, čímž je samozřejmě téměř permanentně točím, vyjadřovat k tomu, jestli jsem já způsobilý držet a nosit zbraň. Vzpomněl jsem si taky na předsedu senátu Milana Ference, který z pozice soudce pronesl před odsouzením Václava Houšteckého poznámku „mně se zbraně nelíbí“, a po zjištění, že obviněný nosil zbraň za účelem osobní ochrany, zavrtěl hlavou a řekl „to jsem ještě neslyšel“. A to je soudce, nikoli člen nějakého uličního výboru.

Co by se stalo, kdyby policie zásadní pochybení připustila? Zbořil by se kus shora budovaného řádu. Občan by mohl dojít snadno k závěru, že místo spoléhání se na policii se bude muset příště spoléhat na sebe (to musí už teď, jen to buď neví, nebo vědět nechce a odmítá to), a že si třeba za tímto účelem pořídí a bude nosit palnou zbraň. Nejhorší možná představa současného státu. Ozbrojení občané. Netrestaní? Bezúhonní? To je vedlejší. Prostě ozbrojení. Myslím, že politické zadání znělo jasně:„Nesmí projet za žádnou cenu.“ No, a protože politici nahoře nemají koule řezat do občanů v této oblasti příliš viditelně a hlavně se svou osobní odpovědností, svěří skrze obdobu uličních výborů pravomoci nad držiteli zbrojních průkazů jejich sousedům. Ideální prostor pro vyřizování si účtů v obci či ve městě.

Myslel jsem si, že by se mohl oprávněně zodpovídat alespoň státní zástupce Kafka, který po střelbě v Uherském Brodě a při vášnivých diskusích na téma zpřísnění podmínek pro držení a nošení zbraní u Moravce pronesl „…ze své praxe mohu říci, že velká část, dokonce bych řekl valná část násilné trestné činnosti je páchána legálně drženými střelnými zbraněmi. To znamená, samozřejmě je na místě jako jistá opatrnost, jak, a velká opatrnost, a to jak při udělování, prodlužování zbrojního oprávnění, tak samozřejmě možná i ve faktické dispozici a možnosti těch, těch držitelů zbrojních oprávnění a držitelů zbraní. To znamená, je zde možná otázka na místě, zda neomezit zákonem počty držených střelných zbraní u konkrétních osob i reálnou fyzickou dispozici s těmi zbraněmi. To znamená, například pokud se týče toho, kdyby ty zbraně měly být fyzicky uloženy a pod jakou kontrolou.“ Došel jsem k závěru, že mohl spáchat trestný čin šíření poplašné zprávy. Svá slova totiž pronesl nikoli pro místní plátek na Zlínsku o místním problému, ale v celoplošném vysílání u celospolečenského tématu. Mýlil jsem se.

„Vaše podání jsem dle svého obsahu vyhodnotil nikoli jako trestní oznámení, ale dle ust. § 16b zákona o státním zastupitelství jako stížnost na nevhodné chování státního zástupce,“ napsal mi jeho nadřízený státní zástupce. Pro celostátní vysílání prý totiž svá slova uvedl výrokem „ze své praxe“, která je sice objektivně žalostná co do obsahu jím dozorovaných trestných činů, ale jen lokální. Trestný čin státní zástupce nespáchal a pokárat ho není za co, protože podle nadřízeného státního zástupce byl jeho výstup u Moravce OK. Útěchou nám, kteří to vidíme jinak, budiž tato část jeho vytěžení v rámci šetření: „Státní zástupce Mgr. Roman Kafka se k vašemu podání vyjádřil tak, že nebylo jeho cílem se nikterak dotknout osob, které legálně drží střelnou zbraň a je mu zřejmé, že mnozí z nich se sami stali obětí trestné činnosti a velká část z nich drží zbraň právě a jen z důvodu zvýšení bezpečí svého a svých blízkých.“ Doufám, že si tuto myšlenku, byť založenou trestním oznámením, udrží i v době, kdy bude dozorovat případ nějaké obranné střelby.

Po shrnutí výše uvedeného, kdy podle státu neselhali policisté, neselhali státní zástupci, neselhala inspekce, prostě neselhal nikdo a vše bylo OK, jsem v kontextu navrhovaných úprav ve věci zpřísnění podmínek pro držitele zbrojních průkazů došel k závěru, že jedinými viníky, vůči kterým bude po tragédii v Uherském Brodě přijato nějaké opatření, jsou všichni držitelé zbrojních průkazů plošně. Já jsem přesvědčen, že dosavadní úprava je v pořádku a žádnou změnu nepotřebuje, že bychom ji mohli vyvážet jako know how, a že jediným viníkem byl vrah. Ale to je asi příliš jasné a jednoduché a nelze na tom vytřískat ani politické body u lidí typu „mně se zbraně nelíbí“, ani další zářez do veřejných peněz na vybavení policie (jako by snad nové vrtulníky mohly předejít dalšímu Uherskému Brodu), takže tuto variantu v úvahu nevzali. Smutné, ale je to tak.

Zdroj: Blog autora