V červenci 2020 byl zveřejněn dlouho očekávaný (tak jako kdysi byly očekávané čísla populárního humoristického časopisu Dikobraz) dokument „ZPRÁVA O PROJEVECH EXTREMISMU A PŘEDSUDEČNÉ NENÁVISTI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2019“. Ani tentokrát pracovníci Odboru bezpečnostní politiky MV nezklamali. Nejenže zcela pustili z uzdy svoji bujnou fantazii, ale rovnou se zamotali do vlastních osidel.

Zpráva v bodě 2. Vymezení pojmů totiž konstatuje, že „projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Zpravidla se jedná o skupiny definované rasou, národností, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením, sociálním původem apod. Nemusí se jednat o skutečnou příslušnost k určité skupině, ale i o příslušnost domnělou (např. je-li osoba mylně považována pro tmavší pleť za Roma, ale ve skutečnosti není Rom). Takové projevy nemusí nutně naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů. Může se jednat o fyzické násilí, slovní útoky či užívání urážlivé symboliky. Projevy předsudečné nenávisti se liší od extremistických zejména tím, že nemusí být spojeny s některou z totalitních ideologií. Osoby, které se jich dopouštějí, nemusejí být nutně členové či příznivci extremistických hnutí“.

Tak, a nyní se přesuneme na stranu 11 k bodu, který nás zajímá, tedy k bodu s názvem Paramilitární a domobranecké skupiny. Zde dosahuje fantazie ministerských úředníků rovnou nebetyčných výšek, zároveň však v mnoha bodech zcela evidentně naplňuje vlastní definici předsudečné nenávisti, jak ji uvedli v bodu 2. Zprávy.

„S nenávistně se projevujícími subjekty úzce souvisí další dvě skupiny, a sice paramilitární a domobranecké skupiny a média šířící nenávistné předsudky. Funguje mezi nimi vzájemná symbióza. Domobranecké subjekty převzaly od části svého xenofobně orientovaného personálního substrátu nenávistí a nesnášenlivostí motivovaná ideová východiska. Média šířící nenávistné předsudky zase poskytují xenofobně orientovaným osobám a subjektům široký prostor a v některých případech pro xenofobně orientované publikum cíleně produkují zpravodajství založené na dezinformacích a konspiračních teoriích.

Některá prokremelská dezinformační média se snažila veřejnosti vsugerovat myšlenku, že domobranecké skupiny představují důležitý pilíř obranyschopnosti státu, který je schopný hájit tradiční české hodnoty před imigranty a muslimy. Ve skutečnosti však tvořilo členskou základnu těchto subjektů cca 200 osob důchodového a předdůchodového věku. Tyto skupiny byly ovšem paralyzovány osobními animozitami a neschopností koordinovat logisticky náročnější aktivitu. Počet jejich členů v průběhu roku spíše klesal. Informace o velkém množství bojových skupin a jejich cvičeních jsou značně nadnesené“.

Z uvedených slov, za která by se nemusel stydět ani neslavně proslulý komunistický prokurátor Urválek z 50.let, zcela jasně vyplývá, že soudruzi z vnitra jsou vedeni nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel, v tomto případě domobranců.Mají pravdu v tom, že řada domobranců má kritický postoj k nedostatkům stávajícího liberálně-demokratického zřízení a ne vždy souhlasí se zahraničně politickým postojem naší vlády. Ovšem i skutečnost, že někdo zcela neakceptuje oficiálně hlásanou jednou možnou pravdu, patří k projevům opravdové, nikoliv jen deklarované demokracie. V tomto případě však pracovníci vnitra projevují svoji předsudečnou nenávist vůči lidem s odlišným politickým nebo jiným smýšlením!

Konstatování, že „domobranecké subjekty převzaly od části svého xenofobně orientovaného personálního substrátu nenávistí a nesnášenlivostí motivovaná ideová východiska“zařazuje domobrance k určité skupině, i když jde o příslušnost domnělou (např. domobranci jsou mylně považováni za xenofobní substráty pro své kritické názory, ale ve skutečnosti nejsou xenofoby). Další informaci, že „členskou základnu těchto subjektů tvořilo cca 200 osob důchodového a předdůchodového věku“ (jak k tomuto číslu a věku vnitro přišlo je naprosto záhadou) můžeme považovat nejen za diskriminaci z hlediska věkového, ale zároveň za slovní útok, protože členové domobrany – studenti vysokých škol nebo mladí lidé obecně, tvořící přibližně třetinu domobranecké základny – se jistě budou cítit zařazením do kategorie osob důchodového a předdůchodového věku poškozeni.

A poslední konstatování vnitra, tedy že osoby, které se předsudečné nenávisti dopouštějí, nemusejí být nutně členové či příznivci extremistických hnutí, se ukazuje jako zcela pravdivé, neboť v tomto případě jsou šiřiteli této prazvláštní nenávisti samotní autoři Zprávy o projevech extrémismu…“. Lidově se tomu říká „naběhnout si na vidle“.

Ostatně, co je na nenávisti, která stejně jako láska, sympatie, lhostejnost, atd. patří mezi základní lidské city, špatné? To si již režim sám určuje, koho smíme nenávidět (třeba taková nenávist k Putinovi, Trumpovi, Číně, xenofobům, rasistům a podobným jedincům je dovolená a žádoucí) a koho naopak musíme milovat (např. Evropskou komisi, Německo, LGBT komunitu, Black Lives Matter, ekoalarmisty a Svatou Grétu, atd.)? Pokud je tomu tak, nemůžeme se již nadále tvářit, že žijeme v nějaké demokracii (byť přívlastkové), ale v totalitě!

Zdroj: https://vk.com/@466495910-prv-odhaleno-pracovnci-ministerstva-vnitra-pedsudenou-nenvis