Je politická korektnost nebo pozitivní diskriminace tou správnou cestou, jak dosáhnout odstranění některých negativnícj jevů v moderní společnosti. Oprávněná kritika nebo pokrytectví mocnějších. Jakýsi pan Kdesevzal Tusevzal přijel nedávno na pár hodin možná, i na dva tři dny, do naší země a zjistil, že jsme národem netolerantním, protože majoritní společnost diskriminuje jednu z menšin zde žijící. Samozřejmé mu šlo o příslušníky zde žijících Romů. K tomuto poznání se okamžitě připojili domácí vyznavači pozitivní diskriminace, kteří se ke svému poznání o ubližování spoluobčanům, dopracovali za ploty svých domů, nebo za okny svých nadstandardních bytů či hotelových pokojů.

Cikánské smetiště k bydlení

Tito lidé vůbec nepřipouští možnost, že způsob života, ze kterého viní většinovou společnost, si Rómové vybrali sami. Žádná jiná národnostní menšina nemá u nás ty problémy, o kterých se po celá desetiletí mluví v souvislosti s menšinou romskou.

  Vláda ČR přijala „stopadesátý“ návrh na to jak docílit, aby členové jedné z menšin v ČR žili stejně, jako převážná část obyvatelstva většinového. Je to jako vždy návrh vycházející z přesvědčení, že se této menšině křivdí a ona nemá dostatečnou podporu ve své snaze žít lépe.

Vláda ČR vyprodukovala už nejednu instituci, jejímž cílem by mělo být zlepšení života části našich spoluobčanů. Posledním výstupem jedné takové instituce je „vyprodukování“ stávky proti vládě, která ji zřídila. Co také chtít od instituce, která chce něco změnit, aniž by nejdřív zjistila, v čem tkví příčina stavu, který chtějí napravovat.

Každý následek má svou příčinu. Pokud tedy nebudou objektivně, bez alibismu v podobě politické korektnosti, pojmenovány příčiny sociálního vyloučení romské menšiny v ČR, tak se nikdy nepodaří nalézt cestu k eliminaci následků z těch příčin pramenících.

Je potřeba znát příčinu, proč jsou obydlí, kde žijí příslušníci tohoto etnika devastovány až do té míry, že demolice je jedinou možností, jak s nimi po takové „péči“ naložit! Možná i proto, že si to jejich obyvatelé mohou dovolit.

Musí se pojmenovat příčina, proč děti z tohoto prostředí přichází do škol nepřipravené pro plnění povinné školní docházky!   Možná i proto, že si uvědomují, že i bez vzdělání se dá docela dobře žít.

Je třeba znát příčinu, proč se dospělí Rómové těžko uplatňují na trhu práce! Možná proto, že v konkurenci s kvalifikovanými uchazeči o zaměstnání nemají co nabídnout a možná i proto, že nejsou dobré zkušenosti s jejich spolehlivostí při docházce do zaměstnání nebo s nenechavostí vůči majetku zaměstnavatele.

Byla zpracována analýza příčin, proč jenom minimum dětí a mládeže romského etnika je zapojena ve sportovních oddílech, nebo zájmové kulturní činnosti natolik, aby dosáhli v těchto oborech výsledků odpovídajících poměru k celkovému počtu obyvatel? Možná proto, že příklady z rodinného prostředí směřují do úplně jiného způsobu trávení volného času.

Jedinou cestou, jak dospět k nápravě opravdu nedobré situace v soužití s romskou menšinou, je přestat hrát kartu s pozitivní diskriminací, a chovat se ke všem občanům země stejně.

Aby reálný, nedobrý stav uvnitř romského etnika i nadále nezatěžoval vztah většinové společnosti s menšinami, a aby nevychovaní jedinci nemohli beztrestně porušovat psaná i nepsaná pravidla chování ve společnosti, je třeba pro to skutečně něco udělat. To něco může být například:

• Když někdo něco zničí, tak to musí opravit nebo opravu zaplatit; v případě bytu řešit poškození majetku uvedením do původního stavu resp. zrušením práva k jeho užívání


• Sociální dávky vázané na děti vyplácet ve škole na základě plnění zákona o povinné školní docházce


• Plnou dávku vyplatit rodině, jejíž děti chodí do základní nebo střední školy


• Sníženou dávku vyplatit rodinám, jejichž děti nejsou připraveny na plnění povinné školní docházky v základní škole a pro získání základního vzdělání musí být zařazeni ve školách speciálních


• Povinná školní docházka je ukončena absolvováním odborného učiliště nebo střední školy získáním dokladu pro výkon povolání nebo k pokračování ve studiu (u převážné většiny dětí to je faktický stav už dnes)


• Přísně kontrolovat používání sociálních dávek k účelu, pro který jsou poskytovány a v případě jejich zneužití k jiným než předpokládaným účelům zajistit jejich využití přímým převodem subjektům, které jsou poskytovatelem služeb hrazených z takových dávek


• Využívat příslušných orgánů státní správy a také terénních sociálních pracovníků k získávání relevantních poznatků o sociální patologii, kde se koncentruje nebo ve větší míře vyskytuje, jaké jsou její příčiny a možné negativní důsledky; podle toho přijímat účinná preventivní nebo akutní opatření (zvýšený dohled na pobyt mládeže v restauracích, eliminace možností pro patologické hráčství, dohlížení na plnění zákona o povinné školní docházce apod.)


• Zrušit porodné jako sociální dávku, která je v současné době ve vyspělém státě nepotřebným anachronismem

Až budou všichni občané bez rozdílu vědět, že se k nim stát chová bez rozdílu stejně, přestane to jejich určitá část zneužívat a jiná část využívat.   Zneužívat při vyžadování více práv než odpovídá platným normám právním nebo morálním a využívat při rozdmychávání nesnášenlivosti s poukazováním na nerovnoprávnost při uplatňování skupinových práv a povinností.

Svolávat neproduktivní schůze či semináře, jenom mluvit o potřebě připravit děti na školní docházku, nutit zaměstnavatele, aby přijímali do práce lidi, kteří o to příliš nestojí, protože z nekontrolovaných sociálních dávek se dá žít docela dobře je cesta k potvrzení současné situace. Za pár let budeme konstatovat, že jsme pořád tam, kde jsme byli už před čtyřiceti nebo padesáti lety.

Dokud sami Romové nebudou cítit potřebu zapojit se do společnosti se vším, co je s tím spojené, tak se snahy zvenčí logicky minou účinkem. V Česku se nedá jednoznačně mluvit o netoleranci k Romům. V Česku jde o netoleranci k negativnímu jednání a chování, které je bezdůvodně státní mocí tolerováno. A že je nám ze strany EU a ze zámoří spíláno?! Možná, že ano. Možná i proto, že nedokážeme razantně poukázat na jejich problémy v soužití s menšinami, které jsou s našimi minimálně srovnatelné. Možná, že kdyby v některých zemích, které nás kritizují, existovaly speciální školy, tak tam nemají ještě dnes negramotnost.

A že panu Polákovi v Anglii nikdo nepředhazuje to, že je Rom? Proč také, když žije jako každý jiný jeho soused. Ale takových příkladů by se našlo hodně i u nás. Kvůli tomu nemusíme vysílat redaktory ČT za kanál La Manche.

Zdroj: Blog autora