Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„To byl vojenský konflikt, který má počátek v událostech 1.světové války a samozřejmě v té stoleté předcházející historii ruskopolských vztahů, počínaje třetím dělením Polska, vražděním civilního obyvatelstva armádou generála Suvorova ve Varšavě a pak povstáním v té části  která patřila pod kontrolu carského režimu a v té části, která patřila Rakousku a později Rakousku-uherské monarchii a Pruskému království.

Ten konflikt je vyvolán představami o  poválečném uspořádání v Evropě, které si vysvětlují jinak, tehdy ještě Sovětské Rusko, které chtělo přes Polsko táhnout na pomoc světové revoluci, ke které podle Leninových představ mělo dojít v Berlíně a Paříži, takže je to zase takový velkocarský projekt uspořádání Evropy, tentokrát pod vlajkou světové revoluce, ale obrana proti tomu byla na polské straně nesena prvkem nacionalismu, na sovětské straně najdeme jména osob, která jsou potom zapsána do historie Sovětského svazu a Rudé armády,  generál Buďonnyj, generál Tuchačevskij,  kteří dosáhli vysokých poct a nakonec jeden skončil na popravišti a druhý jako komická figura ruského válečnického panoptika.

V bitvě u Varšavy bylo velké množství padlých a zajatých, ke kterým se v Polsku nechovali ne příliš ohleduplně a v sovětské historii se mluví o genocidě, kde podle mého názoru je používán ten argument genocidy na ospravedlnění vražd polských důstojníků v roce 1939 a dále v Katyni .

Ten konflikt předurčil vztahy Sovětského svazu a Polské lidové republiky a současného Polska a současné Ruské federace . Odkazy, kterým ani často nerozumíme se ale objevují neustále v rusko-polském dialogu a mají vlastní interpretace v jedné i druhé zemi. V období destalinizace po 20.sjezdu KSSS . V Sovětském svazu se vina sváděla na Josefa Visarionoviče Stalina , který měl jistou politickou odpovědnost, za události na tzv. západní frontě a byl považován za neúspěšného a éra těchto událostí dokonce jsme nedávno mohli zaregistrovat v řeči Vladimira Putina proti znevažování historie, znevažování role Sovětského svazu v dějinách 2.sv.války, ale také v přepisování historie 20. a 30. let, takže jsme mohli zaslechnout argument, že Pilsudski udělal svoji velkou kariéru právě díky jeho pojetí,  téměř panslavistickému sjednocení slovanských národů ve střední a východní Evropě pod vedením Polska.