Toto je školní příklad přísloví, že zloděj křičí „chyťte zloděje“! Západ neustále napadá Rusko, že vede hybridní válku, ovšem provádí to způsobem, který je pro vedení hybridní války nanejvýš typickým. Dává si vlastní gól, chtělo by se říci. K tomu by ale bylo potřeba, aby tuto reflexi provádělo čím dál více médií, aby se veřejnost naučila číst zprávy i s kontextem, aby tyto hybridní hrátky ztratily na efektivitě, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz..

Například děsivá je informace, že zaťatí ideologové na českém ministerstvu zahraničí chtějí sice bojovat proti hybridním hrozbám, ale pouze proti těm, které pocházejí z Ruska nebo z Číny. Panenko skákavá, vždyť toto je vlastní modus operandi hybridní války, markýrovat obranu a ponechat zadní vrata nehlídaná a dokořán! Kdy ty sabotéry už konečně někdo vypráská? Vždyť zde jde už o trestnou činnost, ohrožování obranyschopnosti republiky, či snad dokonce o sabotáž!

Zpět k Navalnému. On sice byl asi největším a nejvýznamnějším Putinovým kritikem, ale v procentech s jednocifernou podporou. Putinovi kritici se nám snaží pověsit obřího hejla na nos, když tvrdí, že by Putin měl sebemenší důvod vztáhnout proti Navalnému ruku.

Vždyť právě existence Navalného a jeho veřejné působení je důkazem toho, že v Rusku je jistá, těžko zpochybnitelná míra demokracie. Jakékoliv napadení Navalného tedy musí mít jiný motiv – a selský (český kriminalistický) rozum napovídá, že logicky by tomu mohlo být právě naopak, než vyprávějí hybridní štváči.

Věc se má v kostce asi tak, že když Navalnyj (stejně jako Běloruska Světlana Tichanovská a další v podobné situaci) neprokáží schopnost zaktivizovat masy ke změně režimu, mohou té „svaté“ (ze zahraničí hojně dotované) věci posloužit jinak. Ano, jako oběti.

Když byl zastřelen Boris Němcov, vynořila se informace, že Alexej Navanyj v té době zcela úmyslně porušil podmínky svého domácího vězení a nechal se zatknout. Zřejmě měl informaci, že se hledá oběť. V policejní cele pak přežil v bezpečí.

Navalnyj byl po celou dobu svého posledního turné pod bedlivým dohledem tajné policie, říká se. Asi ne po celou dobu, jestli se mu opravdu něco stalo. Ale Putin a jeho režim opravdu nemůže udržet všechny své skutečné i zdánlivé kritiky na svobodě a ve zdraví a při životě.

Přitom jejich zraněním či likvidací by absolutně nic nezískal, protože ho reálně neohrožují, nemají co nabídnout (Navalnyj dokonce s Putinem velmi souhlasil ve věci přijetí Krymu zpět do Ruska, ale to hybridní štváči nezveřejnili, protože se jim to jednak nehodilo, a navíc jim není nic vzdálenějšího, než objektivní zpravodajství).

Takže summa summarum, modus operandi hybridních štváčů je takový, že někoho obviní, a aniž by se co vyšetřilo, aniž by kdo přinesl nějaký důkaz, který by obstál před soudem (a existence soudů je podmínkou toho, aby se společnost mohla považovat za civilizovanou), urychleně a bez soudu z obviněného udělají odsouzeného a hledí ho co nejrychleji potrestat, přičemž všechny, kteří se pozastavují nad těmito inkvizičními praktikami, staví do role spolupachatelů.

Tak taková je povaha moderní západní společnosti, výspy civilizace, kterou prý ohrožují zvenčí nějací barbaři. Ne, s těmi barbary to je pravda, ale jsou to především ti domácí odchovanci, končí komentář Jan Schneider.