Nejvyšší rada Ukrajiny většinou hlasů přijala ve světové praxi bezprecedentní rozhodnutí: kabinetu ministrů udělila právo uvalit moratorium na výplaty zahraničních dluhů. Kyjev ve skutečnosti přiznal svou neschopnost vyhnout se defaultu.

Na radu svých ochránců z Ameriky premiér Arsenij Jaceňjuk a ministryně financí Natalie Jaresko vpodstatě vstoupili na cestu vydírání věřitelů: když nechcete část zahraničního dluhu odepsat po dobrém, půjde to po zlém. Nyní je jasné, proč ve vztahu mezi USA a Ruskem došlo k určitému „oteplení“. Návštěva Kerryho v Soči a příjezd „tetky s houskami“ Nulandové do Moskvy měly společný podtext: je potřeba udělat pauzu v eskalaci konfliktu na Donbasu a zachránit Ukrajinu od defaultu. Ale neuměli přijít na nic lepšího, než dát Jaceňjukovi právo vydírat věřitele.

U věřitelů ale rozhodnutí Nejvyšší rady nevyvolá nic kromě ostré nespokojenosti.

Ještě v září 2014 premiér Jaceňjuk je uklidňoval: „Ukrajina nevyhlásí platební neschopnost, protože máme všechny prostředky k plnění našich závazků“. Je pozoruhodné, že toto prohlášení bylo uskutečněno v době jeho pravidelné návštěvy New Yorku.

Nicméně už v březnu 2015 Ukrajina oznámila restrukturalizaci zahraničního dluhu na sumu 15,3 miliard dolarů, čímž byla zpochybněna finanční situace země nacházející se pod kontrolou kabinetu ministrů. Bezprostředně po oznámení o restrukturalizaci klíčové západní ratingové agentury přiřadily dlouhodobému dluhovému ratingu Ukrajiny „default s vysokou pravděpodobností“. Od této chvíle řešení situace záviselo pouze na úspěchu jednání s držiteli dluhu.

Během posledních dvou měsíců ministryně financí Natálie Jaresko nevytáhla paty z USA v naději, že dosáhne dohod se zahraničními věřiteli o nutnosti odepsání části vnějšího dluhu. Přitom jiné varianty restrukturalizace – například nové vydání eurobondů s vyšším výnosem a jednorázovým splacením určité části dluhu – v Kyjevě vůbec nevzali v úvahu. Což nemálo udivilo věřitele, kteří samozřejmě banální „odpuštění“ dluhů vůbec nepřipouštějí – o čemž investoři i napsali na adresu ukrajinského ministerstva financí. Rusko, kterému náleží 3,3 miliardy dolarů z plán ovaných pro tento rok k restruktiralizaci 5,2 miliard dolarů, dokonce odmítlo o této možnosti i jen diskutovat.

Z Washingtonu Natalia Jaresko přinesla „geniální plán“ Američanů, který svědčí pouze o jednom: ve Washingtonu si, zdá se, konečně uvědomili, jaká finanční katastrofa přichází na Ukrajinu. A místo toho, aby Jaresko a Jaceňjuka přehnuli přes koleno, poradili jim všechno svést na „zločinnou vládu“ Janukoviče. Což bylo také učiněno ve vysvětlující zprávě zákona: „ukrajinský národ vyvíjí mimořádné úsilí o evropskou budoucnost a platí kvůli tomu nesmírnou cenu“ – píše se tam. A zdůrazňuje se, že by bylo nespravedlivé požadovat zaplacení dluhů, které byly učiněny „kleptokratickou“ vládou Viktora Janukoviče. Jak je uvedeno v návrhu zákona, jde o 30 miliard dolarů, které je třeba splatit během čtyř let.

Samotný fakt přijetí podobného zákona Nejvyšší radou samozřejmě nepopírá vnější závazky, i když k nim došlo v době vlády Viktora Janukoviče. Zahraniční veřitele podobné politické spekulace nezajímají. Navíc pokud v blízké době bude návrh zákona definitivně schválen podpisem prezidenta Ukrajiny, bude to ve skutečnosti znamenat uznání bankrotu země.

Právě tak na Západě chápou Radou uzákoněnou neochotu platit své závazky. Technický default, který bude nevyhnutelně oznámen po datu splatnosti vnějších závazků (v případě odmítnutí platit, nebo neexistenci dohod o restrukturalizaci) udělá kříž nad všemi uvěrovými programy země a odřízne Ukrajinu od vnějších trhů kapitálu. To znamená že půjčit si peníze v Evropské unii nebo v USA v příštích letech nebude možné.

Udivující je cynismus a nadšení, s nimiž Nejvyšší rada „orazítkovala“ rozhodnutí dát vládě právo na moratorium splátek dluhu. V důvodové zprávě k návrhu zákona autoři sami sebe odhalili: „Dnes je ve státním rozpočtu pro rok 2015 vyhrazena na obsluhu dluhu stejná částka jako celkové výdaje na obranu a prosazování práva – tedy více než 90 miliard hřiven na každý. Je to okolo 5 % HDP na každý“. Jinými slovy Ukrajina utrácí na ATO tolik, kolik ji stojí obsluhování dluhu.

Je očividné, že vojenské výdaje, které ve srovnání s rokem 2013 vzrostly dva a půlkrát, by v pohodě stačily na splácení dluhu v tomto roce. Ale Kyjev, nebo přesněji Američané, se nechystají operace v Donbasu vzdát. A bez okolků se snaží přinutit za vojenskou avantýru Kyjeva platit věřitele. Navíc mají tu drzost uprostřed jednání s věřiteli požádat o další alokaci 7,7 miliard hřiven dodatečného financování „v souvislosti se zvýšením počtu personálu Ozbrojených sil Ukrajiny.

Zdroj: http://antifashist.com/item/verhovnaya-rada-priznala-bankrotctvo-ukrainy.html