Poslední dobou se kolem nás děje hodně věcí a svět už není tím poměrně klidným a vyváženým místem, jakým po skončení druhé světové války dlouho býval. V arabských a v některých jiných zemích nám proklatě rychle sílí „islámské“ radikální hnutí nazývající samo sebe IS (Islámský stát), které by nevzniklo, nebýt neustálých politických, ekonomických a vojenských intervencí ze strany západních zemí (především z USA), což je prostě nediskutovatelný fakt!

Jestliže někdo tvrdí, že se Rusové vměšují do konfliktu na Ukrajině (což je také fakt, ačkoli soudný člověk musí uznat, že západ se do tohoto konfliktu vměšuje přinejmenším stejnou měrou), musí uznat, že počátkem sílícího radikalismu v arabských zemích bylo opakované americké vměšování na všech úrovních a z toho plynoucí stále sílící nenávist většiny muslimů k této zemi a také to, že příčinou konfliktu na Ukrajině byl Majdan podporovaný od začátku z Washingtonu a Bruselu.

Svět se tak pomalu začíná podobat přetlakovanému kotli, který hrozí obrovským výbuchem, protože po více než dvaceti letech, kdy byl svět de facto řízen po rozpadu SSSR pouze západem (který si velice rychle zvykl na to, že může z pozice síly řešit úplně vše), najednou jsou na tomto poli další dva rychle sílící (vůči západu neposlušní a neloajální) hráči, kterými jsou Ruská federace a Čínská lidová republika. Nebudu tvrdit ani o jedné z těchto tří velmocí, že se nezištně snaží pouze o dobro celého světa, protože by to logicky nebyla pravda! Všem třem těmto zemím jde především o vlastní prospěch, rozdíl je jen v tom, jak daleko jsou ochotné kvůli němu zajít a jaké je jejich chování vůči zbytku světa.

Zatímco Rusko a Čína si tradičně hrají především na svém „písečku“ a snaží se získávat body především v okolních zemích a vodách, Američané si zvykli za své vlastní hřiště považovat celý svět (stačí porovnat seznam konfliktů, incidentů a vojenských invazí Ruska, Číny a USA od druhé světové války a zjistíte, která z těchto zemí vystupuje nejagresivněji). Tím, že Američané operují přímo u hranic ostatních dvou zmiňovaných velmocí a podporují šílence typu Jaceňuk a Porošenko na Ukrajině, vzniká situace, která hrozí eskalací a možným následným výbuchem! Představte si, že ruská duma, nebo prezident Putin přestanou mávat rukou nad velkohubými prohlášeními ukrajinského prezidenta a premiéra, kteří opakovaně při politických zasedáních, v OSN a při rozhovorech s novináři tvrdí, že UKRAJINA JE VE VÁLCE PŘÍMO S RUSKEM a vezmou to jako vyhlášení války od dvou nejvyšších představitelů země sousedící s Ruskem, posoudí to jako hrozbu a vlastně zcela adekvátně zareagují tím, že na Ukrajinu opravdu pošlou ruskou armádu (vždyť podle Ukrajiny přece válka již probíhá)!

Jak dlouho myslíte, že by Porošenko s Jaceňukem, kteří dnes každý den pronáší arogantní tvrzení o připravenosti ukrajinské armády a o tom, jak je jejich země neprůstřelnou vestou Evropy a jiné podobné hlouposti zůstali v Kyjevě a řídili obranu Ukrajiny proti pravidelné ruské armádě?! Za kolik dní, nebo dokonce hodin by seděli v letadle do Mnichova, Bruselu, Washingtonu, nebo jinam a tam kvičeli jako dvě podřezávaná prasátka o pomoc proti ruské agresi, zapomínajíce, že svými neuváženými velkohubými prohlášeními již vlastně dávno oni sami vyhlásili Rusku válku?!

Raději na takové věci nemyslet a doufat, že většina amerických, ruských a čínských politiků má rozum a v závěru se nějak dohodnou a společně se nakonec postaví proti největší hrozbě, kterým je islámský radikalismus. Bylo by hezké, kdyby velmoci přišly na to, že vměšovat se silou jinam a podporovat převraty a revoluce nikdy nepřinese mír, protože jiná velmoc pokud uvažuje stejně, nic takového, jako je úbytek její sféry vlivu ve prospěch té druhé prostě nedovolí! Skončila éra vlády jedné země a jedné koalice a to si musí všichni politici na západě i na východě uvědomit!

PS: Tohle je sice mnohem méně důležité než mezinárodní politická situace, ale stejně se k tomu prostě musím vyjádřit! Trenér ruské hokejové reprezentace Olegs Znaroks by zasloužil dostat „přes držku“, nebo aspoň pořádně finančně potrestat (nejlépe obojí) a odvolat z postu trenéra ruského národního týmu! To, co předvedl ruský hokejový tým, který Znaroks vedl na letošním MS, nemělo nic společného se sportovním duchem fair play, bylo to smutné a ubohé gesto, které nebylo hodné hokejistů této země, kteří vybojovali krásné druhé místo! Pokud někdo neumí přiznat porážku a je tak ubohý, že neumí vzdát čest vítězi, nemá ve sportu co dělat. Svým chováním totiž ubližuje nejen poctivým a dobrým hráčům, které vede, ale také své zemi a zbytečně kazí ostatním nádhernou atmosféru panující na podobných mezinárodních sportovních kláních!