Necelý měsíc poté do Minsku zavítal ministr zahraničí USA Mike Pompeo a výsledkem jeho návštěvy byla dohoda o normalizaci diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi (od roku 2008 neměly zastoupení na úrovni velvyslanců) a dodávky americké ropy. Stihly obojí do května.

Když v Bělorusku začala Lukašenkova šestá kampaň před prezidentskými volbami, okořenil ji kromě tradičního eliminování opozice trestním postihem, také nebývale ostrou protiruskou rétorikou, která vyvrcholila zatčením třiceti ruských žoldnéřů čekajících v hotelu u minského letiště na spoj do Afriky. Z vyjádření běloruského prezidenta plynulo, že tak zabránil předvolebnímu nebo povolebnímu vojenskému převratu.

Pak konečně v neděli 9. srpna proběhly volby, kde A. Lukašenko získal stejně jako pětkrát předtím 80% hlasů. Proti volebním výsledkům již pošesté přišla protestovat opozice. Pan prezident jistý si svou podporou Západu potvrzovanou pokračujícími dodávkami ropy, ji nechal surově zmlátit. Nastoupil známý efekt začátku barevných revolucí – nenaštval jen demonstranty, ale také své dosavadní voliče. Uplynuly čtyři týdny a protesty neustávají. Lid chce jeho odstoupení.

Demonstrující občané a zejména běloruská opozice mají podporu nejen Polska a baltských států, ale také Evropské unie jako celku. Mike Pompeo absolvoval další cestu po východu Evropy, tentokrát spíše proti Lukašenkovi. Tomu nezbylo nic jiného, než připomenout Moskvě vzájemné závazky vyplývající z již pozapomenutého projektu svazového státu Rusko – Bělorusko. Nadšené podpory se nedočkal, prezident RF Vladimír Putin se s ním zatím odmítá setkat, ale do Minsku přiletěl ruský premiér Mišustin, aby jednal o cenách ropy...

Alexandr Lukašenko se naopak předhání v projevech dobré vůle, dokonce na chvíli převzal roli tiskového mluvčího Kremlu, aby vysvětlil, jak se to má s otravou Alexeje Navalného, ale dny jeho prezidentování se chýlí ke konci. Ten konec bude nejspíše dle scénáře inspirovaného (nebo prosazovaného) Moskvou. Začne to změnami ústavy následovanými referendem a novými prezidentskými volbami. Do roka a do dne budeme znát jméno nové hlavy běloruského státu. Ta již bude o nebezpečích lavírování mezi Západem, Ruskem a Čínou vědět své.

Dnes je téměř jisté, že povolebním protestům běloruský autoritář odolá. Běloruští organizátoři demonstrací již byli označeni za polské, litevské, české a ukrajinské agenty a účastníky hybridní války, takže KGB a soudy začnou úřadovat. V nastávajících těžkých časech se příslušníci opozice budou moci utěšovat tím, že se určitě dočkají nových voleb a nového prezidenta.

Jedno přísloví z dob staré monarchie říkalo, že lépe už bylo a nic lepšího nepřijde. Snad se jim nakonec po Lukašenkovi nebude stýskat.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)