Podle materiálů Nikkei Asian Review
9. srpna 2020

Nikkei Asian Review píše: Podíl dolaru v obchodních operacích mezi Ruskem a Čínou je poprvé v historii pod padesáti procenty. Podíl eura se zvýšil na 30 % a rublu a jüanu na rekordních 24 %. Může to vést ke zřízení „finanční aliance“ mezi Moskvou a Pekingem.

Obě země pokračují v kursu dedolarizace a někteří odborníci mají zato, že to může vést až k uvedené finanční alianci. V prvním čtvrtletí 2020 byl podíl dolarů v obchodních operacích 46 %. Za poslední roky Rusko a Čína silně snížily placení dolary ve vzájemném obchodu.

Podle ředitele Institutu Dálného východu Ruské akademie věd Maslova se dedolarizace praktikovaná Moskvou a Pekingem blíží k „hodině pravdy“ s možným nastavením faktické aliance. Řekl: „Spolupráce mezi Ruskem a Čínou ve finanční sféře mi říká, že jsou blízko k vytvoření nové aliance jednoho s druhým. Někteří čekali, že dojde k vojenské či obchodní alianci, ale nyní se vytváří spíše v bankovním a finančním směru. Může to zaručit nezávislost obou zemí.“

Rusko přistoupilo k dedolarizaci po zahájení amerických sankcí proti Moskvě za připojení Krymu a Čína po zahájení obchodní války s USA.

„Každá elektronická transakce ve světě s účastí dolaru musí být v určitém okamžiku zúčtována v americké bance,“ upozorňuje hlavní ekonom ING pro Rusko Dolgin. Vláda USA potom může bance nařídit tu kterou transakci zmrazit.

Čínský stát a jeho největší hospodářské organizace začaly pociťovat, že by se mohly dostat do stejné situace, v jaké je Rusko. Být cílem sankcí a být odříznuti od systému SWIFT, uvádí pracovník Centra ruských studií na Východočínské pedagogické univerzitě.

V roce 2014 uzavřely Rusko a Čína tříletou swapovou dohodu na 150 miliard dolarů, což jim umožnilo přístup k národní měně druhé strany, bez nutnosti kupovat ji na otevřeném trhu. V roce 2017 byla dohoda prodloužena na další tři roky. Obě země také vypracovaly alternativní platební mechanismy pro zúčtování v rublech a jüanech.

Rusko v posledních letech silně snížilo podíly dolarů ve svých rezervách a začalo rychle zvyšovat podíl jüanů. V roce 2018 snížilo podíl dolarů v rezervách na polovinu a podíl jüanu zvýšilo z pěti na patnáct procent. Tím Rusko vlastnilo čtvrtinu všech jüanů z rezerv světových centrálních bank.

Kreml letos povolil Fondu národního blahobytu investovat do jüanu a státního dluhu Číny. Podle ekonoma Harvardské univerzity je síla dolaru založena na jeho třech přednostech: Jeho omezené inflaci a stabilní kupní síle, velké ekonomice USA a hloubce, likviditě a otevřenosti finančních trhů USA.

Až dosud se žádné měně nepovedlo hodit dolaru výzvu ve všech třech bodech. Dnes dolaru nic nehrozí, ale rostoucí dluh USA a nadmíru agresívní sankční politika Washingtonu může časem podlomit rezervní postavení této měny.

Převzato z Profinance.ru

Outsidermedia