Tajný vojenský plán EU: V Libyi jde o ropu, ne o uprchlíky
Tajný dokument EU se dostal na světlo: Plánované nasazení NATO proti Libyi nese zjevné známky invaze. EU rovněž akceptuje to, že při této invazi mohou být zabiti civilisté. Pod vedením vlády USA se válka stane nástrojem politiky v Evropě. Při invazi se jedná o kontrolu těžby ropy v Severní Africe. Vojenské nasazení NATO a EU proti uprchlíkům nese spíše rukopis vojenského vrchního velitele generála Philipa Breedlove než norského generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
Aby byla vlna uprchlíků z Libye zastavena, počítá se zřejmě také s nasazením pozemních sil. K tomu náleží dohled tajnými službami a průzkum, stravovací jednotky, dozorovací jednotky, lodě, hydroplány, ničení ze vzduchu, na zemi a z moře, včetně vojenských speciálních jednotek. NATO by mohlo zásáhnout poté, jakmile by jednotky EU byly napadeny ze vzduchu, na zemi a z moře.
Tyto plány, vzhledem k jejich výlučně vojenským složkám, nevyznívají jako vážně myšlený plán, řešit problém uprchlíků lidsky důstojným způsobem. Tajný dokument EU vzbuzuje spíše podezření, jako by se zde pod záminkou obrany před uprchlíky sledoval geopolitický cíl. USA a EU, jak se zdá, bez velkého odporu veřejnosti, se zkouší stát hráčem v Libyi, s cílem získat produkci ropy, zcela narušenou v důsledku kmenového válčení v zemi, pod svou kontrolu.
Země se fakticky rozpadla poté, co z podnětu USA bylo zahájeno bombardování proti diktátorovi Kaddáfímu. Produkce ropy od té doby vázne. Naposled se snažil převzít roli v libyjské produkci Egypt. Egypt hraje poněkud neprůhlednou roli, vojensky dosazená vláda spolupracuje jak s Američany tak s Rusy.
EU se zásahem v Libyi naskýtá šance na snížení energetické závislosti na Rusku. To je jeden z hlavních strategických cílů Američanů a důvod, proč se konflikt na Ukrajině vystylizoval do nové studené války. Problém uprchlíků je prezentován politikou EU jako mimořádně drastický, aby posloužil k probuzení pocitu pochopení obyvatelstva pro nutnost vojenské intervence. Naposled řekl německý ministr vnitra Thomas de Maizière, že v severní Africe čekal na přepravu do Evropy jeden milion lidí. Konkrétní důkaz na podporu tohoto tvrzení ministr nepředložil.
V pondělí 11. května šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogherini předložila v OSN žádost, podle které se jedná o plány zahájit vojenské útoky na Libyi za účelem zastavení přílivu přistěhovalců přes Středozemní moře. To by však vyžadovalo „robustní“ mandát OSN.
Britský Guardian si obstaral 19ti-stránkový tajný dokument materiálu, který byl Organizaci spojených národů doručen. Stanoví se v něm, že pozemní síly jsou v Libyi nutné ke zničení lodí, základen i skladů paliva pašeráků.
V souladu s tím se koncentruje předložený strategický dokument EU na vojenskou misi leteckých a námořních operací, obsahuje ale také nutnost „přítomnosti na zemi“, aby pašerácké sítě byly efektivně zlikvidovány.
Dále pokračuje Guardian, „přítomnost na zemi by mohla být poskytnuta, pokud by tak bylo dohodnuto s příslušnými orgány. Postup by vyžadoval množství vzdušných, námořních a pozemních zdrojů. K tomu náleží dohled tajnými službami a průzkum, stravovací jednotky, hlídkovací jednotky (ve vzduchu a na moři), lodě, hydroplány, s cílem ničení ze vzduchu, na zemi a z moře, včetně vojenských speciálních jednotek, případně skupin zvláštního nasazení.
Dá se předpokládat, že tajné průzkumné výlety nad Libyí, k provedení analýzy poloh, už NATO provádí pomocí dronů.
Dokument by mohl již být odsouhlasen v NATO. Vzhledem k tomu, že EU nedisponuje žádnou armádou, nemůže v dokumentu požadované kapacity poskytnout bez rozsáhlého zapojení NATO. V Turecku EU a NATO znovu posílili svou úzkou spolupráci, večer po zasedání, kde byla diskutována africká strategie, zpívalo několik ministrů zahraničních věcí EU, Mogherini a vojenské vedení NATO na otevřené scéně společně píseň „My jsme svět„(video zde).
Přední diplomaté a vysocí úředníci z Bruselu oficiálně tvrdili, že v Libyi žádné „pozemní jednotky“ nebudou. Také zahraniční zmocněnkyně Federica Mogherini opakovala ve středu, podle listu Guardian, tento postoj. „V žádném případě neplánujeme vojenskou intervenci v Libyi„, řekla Mogherini.
Tato prohlášení se vztahují ve skutečnosti k tomu, že země EU a OSN předložený plánovací dokument - který zahrnuje také využití pozemních vojsk - musí ještě projednat a rozhodnout. Společná schůze ministrů zahraničních věcí a obrany EU se bude konat příští pondělí, v úterý následuje další setkání ministrů obrany EU.
Strategický dokument EU má být schválen na vrcholném zasedání EU v červnu.
Mogherini se ukázala spolehlivou k získání rychlé rezoluce OSN pro zásah proti pašerákům. Nicméně také jasně naznačila, v případě že nebude dán mandát OSN, EU bude přesto vojensky operovat mimo výsostné vody a vzdušný prostor Libye.
Nicméně je ze strategického dokumentu EU jasné, podle deníku Guardian, že vojenské pozemní operace v Libyi jsou potřebné a nejsou vyloučeny. Tyto akce obsahují „možné použití podél pobřeží, v přístavu nebo na zakotvené lodě pašeráků před jejich použitím„.
V dokumentu je zahrnuto, že během „kampaně“ mohou být zabiti nevinní lidé: „Operace proti pašerákům v přítomnosti migrantů má vysoké riziko vedlejších škod, včetně ztrát na životech„
Strategický dokument EU rovněž obsahuje varování před „milicemi a teroristy“ jako nebezpečí pro síly EU.
Pokud by tyto byly napadeny, použila by NATO nasazení, sloužící k ochraně členů NATO, v tomto případě sil EU.
Pozorovatelé pochybují, že plánované vojenské nasazení bude mít úspěch: NATO selhala v nasazení v Libyi v roce 2011 při při pokusu zabezpečit tamní ropná pole. Místo toho se ze země stal „zkrachovalý stát“.
Zdroj
