Ukrajincům bylo opět připomenuto, že cesta k evropské integraci bude obtížná a nepříjemná. Ukrajinská ministryně financí Natalia Jaresková promluvila o dvou zákonech, které musí být v blízké budoucnosti přijaty v souladu s požadavky Mezinárodního měnového fondu. Kvůli získání další tranše bude muset Kyjev přijmout opatření, která budou mezi obyvatelstvem sotva populární.

Podle Jareskové první zákon umožní podnikům, které se zabývají komunálními službami, zvýšit tarify až několikanásobně, aby přinášely zisk. Druhý zákon řeší problém s těmi Ukrajinci, kteří si zvýšené tarify nebudou moci dovolit. Ruší moratorium na nucené vystěhování dlužníků z vlastních bytů, když nebudou schopni uhradit dluhy za komunální služby. Vzhledem k poklesu příjmu obyvatelstva a současnému tempu růstu tarifů, ke kterému v poslední době dochází, se mnozí občané v zemi mohou stát bezdomovci.

Ale když ukrajinský národ „majadnil“, očekával něco zcela jiného. Tou protestní zimou se aktivisti zahřívali myšlenkami na bezvízový režim a ekonomickou prosperitu v souladu s evropskými poměry, což měla zajistit přidružení k EU. Samo sebou, že když Ukrajina počítala budoucí výnosy, soustředila se na výlučně na bohaté evropské země jako je Německo, a ne na země procházející materiálními problémy typu Řecka.

Ale čas ukázal, že pohledy Evropské unie a Ukrajiny na jejich asociaci se trochu rozcházejí. Shodují se v politické části dohody, ve které se mnoho a často mluví o „evropských demokratických hodnotách“, které obě strany slibují striktně dodržovat. Ale v ekonomickém souboru Evropa očividně táhne lano na svou stranu.

Ekonomické lano

Například tolik vychvalovaná zóna volného obchodu se dle dokumentu ukázala pro Starý svět daleko volnější a Ukrajině se diktuje množství různých podmínek. Takže 35 skupin ukrajinských zemědělských produktů nebudou podléhat clu jen v rozsahu stanovených kvót. Evropa bude mít takové skupiny pouze 4. Ale ne všechny ukrajinské výrobky se dostanou na evropské pulty, dokonce ani ve stanovených limitech. „Ukrajinské produty nepůjdou na evropský trh bez adaptace. Je potřeba ještě zapracovat na standardizaci, aby mohly být takové, které budou moci na náš trh„, varoval předem velvyslanec EU na Ukrajině Jan Tombinski. Na opačnou stranu je to přesně obráceně. Slouva požaduje po Ukrajině zjednodušení fytosanitárních požadavků ve vztahu k evropským výrobkům.

A to je jen několik konkretních příkladů toho, jaké důsledky sebou nese pro ukrajinskou ekonomiku integrace s Evropskou unií. Snížení vývozního cla a export surovin za haléře, upřednostňování evropského second handu. Seznam potenciálních problémů je dlouhý. Dokonce i zmíněný růst tarifů se vztahuje nejen k požadavkům MMF, ale i textu asociační dohody. Podle dokumentu nemá Ukrajina právo dodávat do Evropy elektrickou energii, plyn a ropné produkty za ceny vyšší než pro ukrajiské spotřebitele. A tak zbývá buď prodávat za drobné na export, nebo zvýšit tarify vlastnímu obyvatelstvu.

A to jsou jenom ty problémy, které přinesla samotná evropská integrace. A kde je státní převrat, občanská válka a ničení ekonomiky, které ji doprovází. Kyjev se ocitnul v chodobě, a tak musí žebrat peníze, kde se dá. Když tu najednou přišly na pomoc odpovídající struktury. Hlavním úkolem MMF je poskytovat půjčky zemím, jejichž ekonomikám hrozí krach. Zárověň, stejně jako je tomu v případě euvropské integrace, se země zavazují k provedení řady požadovaných reforem. Rozdíl je v tom, že EU trvá na reformách, které by v zemi měly zajistit soulad s evropskými normami: boj s korupcí, modernizace soudnictví, ústavní reformy a jiné požadavky podle západních vzorů. Doporučení MMF jsou zaměřeny na vytažení ekonomiky země, které poskutuje půjčku, z bahna, kam zapadla. V globálu jde o snížení rozpočtových nákladů.

Zvýšit sazby, minimalizovat rozpočet, poslat lidi do světa

Pokud mluvíme o zvyšování sazeb, Kyjev je mazaný a vysvětluje tento krok jako požadavek MMF. Ve skutečnosti MMF pouze uvedl, že Naftogaz se musí přestat dotovat na úkor státní pokladny a jak se to bude realizovat, nezáleží. „Podstatná část ztrát Naftogazu není spojena se sazbami, ale s neefektivním systémem řízení a správou vlastních pohledávek, což nemá přímou souvislost s provozní činností ohledně tarifů a prodeje plynu„, vysvětluje ekonom Andrej Blinov. Nicméně místo toho, aby se společnost modernizovala, Ukrajina si zvolila rychlejší způsob – zvýšení tarifů pro obyvatelstvo.

Podobným způsobem Kyjev šetří rozpočet i v jiných oblastech: snižují se platby pro pracující důchodce, zvyšuje se důchodový věk pro pracovníky v rizikových odvětvích, snižuje se počet vysokých škol, ruší se daňové úlevy pro zemědělce, sociálni pomoc bude záviset na příjmech atd.

Ale taková politika je lehce vysvětlitelná. Reálné reformy vyžadují nemalé finanční náklady a právě na tyto výdaje MMF přiděluje peníze, ale i když budete dělat vše s rozumem, nic nezbude. A Ukrajina už je tak celá v dluzích, které je potřeba splácet. Ne nadarmo je jedním z požadavků Fondu restruktualizace ukrajinského zahraničního dluhu s celkovou úsporou 15 miliard USD v nejbližších čtyřech letech. Ale s tou restruktualizací to zatím moc nejde: Rusko požaduje po Ukrajine včasné platby, stejně jako Výbor soukromých veřitelů Ukrajiny.

To znamená, že peníze nejsou, Západ, nehledě na soustavné prosby, pomáhá nedostatečně a MMF za své úvěry chce rozpočtové úspory. Samozřejmě, když není na výběr, budete souhlasit i s tak nevýhodnými podmínkami, jen abyste dostali aspoň nějaké peníze. Pokud jde o reformy, nezbývá než provádět jejich realizaci tím nejjednodušším způsobem – přenesením břemene na lidi. Ale je to levné.

Uděláme to jako v Mexiku

Nicméně MMF tato praxe neprosto vyhovuje. Fond deklaruje jen starost o hospodářství zemí, kterým půjčuje. Ve skutečnosti jeho doporučení jen poškozují finanční blahobyt těchto zemí. Příkladů je dost. V 80. letech převážná část půjček, které poskytnul MMF Jugoslávii, šla na jejich úroky a odstranění následků, které způsobilo dodržování doporučení MMF. Kromě toho reformy, na kterých MMF trval, vedly k růstu separatismu a k občanské válce se šesti sty tisíci mrtvými. A občanská válka, která vypukla ve Rwandě po zavedení doporučení MMF, má na kontě už půl druhého milionu životů.

Ale naprosto srozumitelnými se cíle MMF stávají na příkladu mexické zkušenosti. Hned na začátku je potřeba poznamenat, že první housle v úvěrové struktuře hrají USA. Vliv se v MMF rozděluje podle výše příspěvků členských zemí a podíl USA z toho číní 17%. To sice neumožňuje individuálně prosazovat vlastní zájmy, ale dovoluje to vetovat plány, které těmto zájmům překáží. Vzhledem k více než vřelému vztahu mezi Amerikou a Evropou, jsou USA přece jen schopny za své zájmy lobbovat. Takže během reforem, které doporučil Mexiku MMF, kromě kolapsu mexické ekonomiky, se privilegovaly americké společnosti a rozšiřovaly se po území státu. To znamená, že globální úloha Fondu není v tom, aby zvednul zničenou ekonomiku, ale aby ji vyždímal do sucha a současně sledoval finanční zájmy pánů z Washingtonu. To je důvod, proč MMF do svých doporučení tak rád zapojuje privatizaci státního majetku, zvlášť když jsou k ní připuštěni i zahraniční investoři.

Privatizujeme…..ve prospěch USA

Zdá se, že stejný osud čeká na nešťastnou Ukrajinu. Už v r. 2013 Wikileaks zveřejnil požadavky, které provázely další tranši MMF na Ukrajinu. Zvýšení důchodového věku, likvidace speciálních důchodů, růst tarifů, zrušení výhod, privatizace dolů – to jsou jen některé z nich. Tehdy se tato doporučení neuskutečnila. Nicméně, dnes vidíme, že Kyjev se řídí striktně tímto schématem a část položek ze seznamu už si může odškrtnout. To, co čeká Ukrajinu na konci, je jasné na příkladu Mexika a jeho nejhoršího období.

Avšak existuje ještě jeden příklad, který může Kyjev následovat. Před pěti lety do pasti reforem MMF spadlo Řecko. Dokonce i Fond sám později přiznal, že jeho rady nadělaly řecké ekonimice více škody než užitku. Nyní se nová řecká vláda snaží jít svou vlastní cestou a dokonce hrozí vystoupením z EU. Což, je třeba podotknout, není po chuti EU, která se snaží vrátit Atény na kurz nastavený MMF. Zdá se ale, že Řecko nespěchá s tím šlápnout znovu na hrábě a možná je to správné rozhodnutí.

Pozvednout z trosek vlastními silami svou ekonomiku nebo s pomocí MMF plnit tu americkou, to je volba, která Ukrajinu čeká. Ale zdá se mi, že Kyjev to vzal zprudka tou druhou cestou.

Zdroj: http://politrussia.com/ekonomika/mvf-vyzhimaet-ukrainskuyu-724/