„Kdysi, dnes se mi to zdá dávno, jsem patřil mezi skalní odpůrce projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Bylo to v době, kdy slovo ekolog, dnes spíše ekologista, nepatřilo mezi sprostá slova. V posledních desetiletích tato trochu kontroverzní myšlenka opět několikrát vyplula na hladinu našich dní. Tím, že se za ni postavil prezident České republiky, Miloš Zeman, okamžitě vzbudila bouři nevole. Potom emoce na chvíli ustaly. Po cestě předsedy senátu, Miloše Vystrčila, na Tchai-wan opět vyplula napovrch hypotéza, že se průplav měl stavět s pomocí Číny, čemuž cesta našeho státníka zabránila. Nakolik je zmíněná informace pravdivá, nevím. Možná patří mezi jeden z mnoha vypuštěných balónků na testování veřejnosti," napsal ve svém komentáři pro Prvnizpravy.cz známý publicista Antonín Karoch.

Nejprve k finanční otázce. Já osobně slyšel o sumě, která se pohybuje maximálně v desítkách miliard. Beru, že i to je dost. Snad jen o málo víc, než Bémova plánovaná olympiáda. Ale určitě méně, než kolik společně platíme za nesmyslné povolenky emisí CO2 nebo za dotace na biopaliva a alternativní zelenou energii. Chápu i obavy z betonářské loby, která je u nás hodně silná. Na druhé straně představa tohoto vodního díla, připodobněná k Suezu nebo Panamě, je realitě na hony vzdálená. Přiznám se, měl jsem možnost mluvit s jedním z projektantů. Jeho jméno nebudu ani naznačovat. Přesvědčil mne. Podle jeho mínění byl průplav projektovaný jako trochu širší Baťův kanál. Konečně, jak si uvědomoval i pan Baťa, i menší šlepr(remorkér) s několika pramicemi uveze větší náklad než vlak, navíc za daleko nižší částku. Jinak by svůj stejnojmenný průplav ani nestavěl. Svoje vodní dílo prý postavil natruc osvíceným politikům, kteří tvrdili, že budovat kanál je v Československých podmínkách nemožné. Pokud ho prý někdo postaví, tak se nedoplatí. Pan továrník jim vlastním příkladem prokázal, že oba dva názory jsou daleko od pravdy. Prý se mu celý projekt zaplatil ještě před 2. světovou válkou. Nevím, kolik tovaru se po něm v současnosti přeplavuje, ale jsem si jistý, že je to dnes turistická rarita evropského významu, která živí hodně lidí a na jižní Moravě představuje po vinných sklípcích další místní fenomén. Kanál budou navíc podle nejnovějších zpráv, vzhledem k turistické atraktivitě, v příštích letech prodlužovat až do Břeclavi.

Mimochodem byli to prý právě bratři Baťové, kteří patřili k výrazným propagátorům průplavu Dunaj-Odra-Labe a nebýt světové války a nástupu komunistů k moci  u nás, už by tu stál. Historie ovšem nezná slovíčko kdyby. Ale i soudruzi věděli, že průplav by nebyl až tak daleko od věci. Prý předimenzovaný pardubický přístav (taková drobná česká rarita, protože pod ním je, díky iniciativě našich ekologických neziskovek, pěkných pár kilometrů Labe nesplavných, byl budovaný právě za účelem jakéhosi středoevropského překladiště pro předpokládaný průplav. Takže už několik desítek let stojí vybudovaný, ale nefunkční. V posledním desetiletí splavnění zabránili státotvorní zelení ekologisté v jedné z vlád. Jejich hrádky, tolik podobné těm u obchvatu Plzně či v blízkosti Lovosic, už možná spáchaly větší finanční škody, než kolik by bylo potřeba na několik největších zdymadel na potencionálním plavebním kanálu.

EU s ním prý počítá

Současnost popisované vodní cesty je také zajímavá. Netýká se už jenom Česka, ale celého EU. Brusel s ní prý počítá. Dnes existuje na území uvažované trasy potenciální vodní cesty stavební uzávěra. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala Česko, Rakousko, Slovensko a Polsko, aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-Odra-Labe a zintensivnily související politická jednání. Projekt je zařazen do nejdůležitějších dopravních projektů EU a nelze od něj ustoupit bez souhlasu všech ministrů dopravy EU. Naše různobarevné vlády prý stále jednají o prodloužení stavebních uzávěr podél trasy vodní cesty, přičemž se přiklání k trase Dunaj-Odra před propojením Dunaje a Labe. Jinak všude vládne klid a ticho. Nebýt poznámek našeho prezidenta, Miloše Zemana, který je zastáncem tohoto díla, a následných výlevů zeleně postižených, zdálo by se, že se nic v tomto ohledu neděje. Díky našemu členství v EU mohou zúčastnění mluvit, jak jim je libo. Konečné slovo asi stejně padne někde jinde.

Vody ubude nebo přibude?

Také argumenty ohledně zvýšeného odvodnění Vysočiny a přilehlých luhů a hájů jsou minimálně nepromyšlené. Vždyť tu budou muset postavit několik přehrad, které v budoucnosti vytvoří zásobárnu vody pro průplav. Například se počítá s přehradou Teplická na Bečvě. Zvýší se i retenční schopnost krajiny a H2O u nás spíše přibude. Mimochodem i samotný kanál bude mít výrazný vliv na zdejší vodní hospodářství. Svým způsobem je to také trochu netradiční přehradní nádrž. Několik let nazpět pronesl jeden z poradců ČSSD větu, která je po letošním několikátém vyhlašování povodňové pohotovosti, trochu úsměvná: “Případná výstavba průplavního kanálu DOL by vyvolala jednu z největších ekologických katastrof na území České republiky. Vzhledem k vývoji zásadních klimatických změn, a tedy k předpokládanému dlouhodobému vysužování naší země extrémním suchem, lze dedukovat problémy se stavem vody v kanálu, respektive s trvalým nedostatkem vody pro provozování vodní dopravy.“ To snad ani komentář nepotřebuje.

Teorie o spiknutí podnikatelů za účelem nekřesťanského zisku, tak moc směšná není. O tom, že při obdobné stavbě k rozkrádačkám dochází, a to nejen u nás v ČR, je fakt. Vzpomenu-li výstavbu dálnice z Olomouce do Ostravy, zahajovanou s takovou pompou, nebo tolik stál vysmívaný a v současné době Praze prospěšný tunel Blanka (nic většího se snad u nás od té doby nepostavilo), tak bych ruku do ohně za stavební firmy opravdu nestrčil. Protože se však jedná o evropský projekt, nejspíše bychom na něm neparticipovali sami. Vždyť už se prý nabídla Čína. Možná se najde i jiný investor. Já se naopak musím omluvit těm, se kterými jsem se dříve hádal, a potěšit je prohlášením, že dnes už jejich projekt považuji za možný a snad i prospěšný. Také bych se chtěl dožít doby, kdy si vyjedu lodí z Brandýsa nad Labem do Břeclavi potažmo do Dunajské delty.