Reznikov přitom vyslovil názor, že reintegrace regionu potrvá nejméně jednu generaci, tedy asi 25 let.

„Konec války a reintegrace se nebudou časově shodovat, protože mluvíme o bezpečné reintegraci, tedy takové, která neroztrhá zemi a nevytvoří nová nebezpečí,“ řekl ve svém projevu v Nejvyšší radě.

Vicepremiér rovněž zdůraznil, že Ukrajina nebude do ústavy zapisovat zvláštní status Donbasu.

„To je vyloučeno. Prezident také nejednou řekl, že Minské dohody je třeba pozměnit. To je pozice, kterou hájíme v třístranné kontaktní skupině,“ podotkl.

„V průběhu loňského prosincového summitu normandského formátu v Paříži dal prezident jasně najevo, že žádné změny Ústavy Ukrajiny se zakotvením jakéhosi zvláštního statusu nebudou, to je vyloučeno. Prezident také nejednou řekl, že Minské dohody je třeba pozměnit. To je pozice, kterou hájíme v třístranné kontaktní skupině,“ prohlásil Reznikov v průběhu hodiny otázek k vládě v Nejvyšší radě.

V DLR prohlásili, že Kyjev odmítl kontrolovat příměří na Donbasu

Kyjev sabotoval dodatečná opatření pro příměří na Donbasu, která přijala kontaktní skupina, prohlásili v tiskové službě Ministerstva zahraničí Doněcké lidové republiky.

Vysvětlili tam, že Ukrajina odmítla uplatnit mechanismus reagování na porušení, který byl zkoordinován 22. července.

Na ministerstvu připomenuli, že v jeho rámci měly strany spolupracovat „všemi přístupnými způsoby“, včetně společného projednání porušení a společných inspekcí.

„Dnes Ukrajina tuto dohodu dezavuovala, zrušila tím celý soubor dodatečných opatření a změnila samotná zkoordinovaná opatření v čistě deklarativní dokument bez jakéhokoli mechanismu kontroly jeho plnění. Přišli jsme s návrhem na opětovné zkoordinování opatření pro posílení režimu zastavení palby. Litujeme pozice ukrajinské strany, kvůli níž bude třeba celý soubor opatření koordinovat znovu,“ zdůraznili v rezortu.

Stálý zástupce Ruska v kontaktní skupině Boris Gryzlov ze své strany potvrdil, že Ukrajina dezavuovala opatření pro posílení režimu zastavení palby.

„Kyjev znovu odmítl společnou inspekci. Vyhlášená pozice Ukrajiny jen potvrzuje porušení z její strany,“ prohlásil novinářům.

Zdůraznil také, že ukrajinská strana neplní politickou část Minských dohod, a tím „i nadále odrazuje Donbas“.

Dodatečná opatření pro zajištění příměří platí na Donbasu od 27. července. Zavádějí úplný zákaz palby, rozmístění zbraní v osadách a v jejich blízkosti, útočných, výzvědných a diverzních akcí. Kromě toho se předpokládá disciplinární odpovědnost za porušení režimu zastavení palby.

Rozkazy o zastavení palby, které obsahují opatření pro jeho zachování, mají platit až do úplného urovnání konfliktu.

Ukrajinské úřady zahájily v dubnu roku 2014 vojenskou operaci proti samovyhlášeným Luhanské a Doněcké lidovým republikám, které vyhlásily nezávislost po státním převratu na Ukrajině v únoru roku 2014. Podle nejnovějších údajů OSN se stalo oběťmi tohoto konfliktu asi 13 tisíc lidí.

Otázka urovnání situace na Donbasu se projednává mj. i v průběhu schůzek v Minsku kontaktní skupiny, která schválila za tuto dobu již tři dokumenty, které reglementují kroky pro deeskalaci, přestřelky ale pokračují.