Aby toho nebylo málo, v roce 2016 můžeme na webových stránkách idnes.cz dohledat článek s titulkem „Šéf hradecké nemocnice Prymula končí. Kvůli obchodům s firmou své dcery“. Důvodem jeho odvolání se stal střet zájmů. Prymula inkasoval od soukromé firmy Biovomed miliony korun. K tomu bych rád připojil citaci tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka: „Vzhledem k tomu, že jako ředitel nemocnice rozhodoval o nákupech farmaceutických a zdravotnických prostředků, jejichž dodavatelé zároveň spolupracovali s jeho soukromou společností Biovomed s. r. o., došlo k flagrantnímu střetu zájmů“. Ve Zdravotnickemdeniku.cz se pak dále můžeme dočíst, že Biovomed inkasuje od farmaceutických firem ročně přes 41 milionů korun. Z této částky rodinné firmě zůstane 7,1 milionu jako zisk před zdaněním a 3,5 milionu korun si vyplatí dva její zaměstnanci Roman Prymula a jeho dcera Karolína Prymulová. Prymula podle informací deníku od roku 2010 vydělal kromě svého platu ředitele nemocnice víc než 32 milionů korun. V souvislosti s tím jsou ještě zajímavá tato fakta. Biovomed se zabývá výzkumem a klinickými studiemi pro zadavatele „z celého světa“, podle samotného Prymuly šlo o firmy SmithKline Beecham, Wyeth, GSK Biological Rixensaart Belgium, GSK s.r.o., Pfizer, Sanofi Pasteur Lyon France, Baxter Austria a Novartis. Kdo se o tuto problematiku zajímá více a hlouběji, ví, že všechny výše jmenované firmy patří (rozdílně velkou finanční a vlivovou provázaností) do portfolia firem, které vlastní Gates Foundation, tedy osobní firma filantropa Billa Gatese. Ano, toho Billa Gatese, který věří, že je země přelidněná a proto světu pomáhá s vynalézáním nových a účinnějších antikoncepcí a vakcín. Ke dni 17. 6. 2020 dohledáte v Živnostenském rejstříku u jména Roman Prymula i založení živnosti na výrobu lékařských a dentálních nástrojů a potřeb, což jsou jen tak mimochodem také i roušky.
Činnost „věda a výzkum“, kterou vykazuje profesor Prymula, je téměř výhradně hrazena farmaceutickými firmami, ty samozřejmě kromě vakcín dodávají také léky pro nemocnice. Je předsedou České vakcinologické společnosti, která zásadním způsobem ovlivňuje rozhodování státu o očkovacích schématech v ČR. Navíc, podle svědectví vakcinologů, si profesor Prymula téměř monopolizoval zkoušení nových vakcín v naší zemi, bez něj se v této oblasti nepohne téměř ani jedna injekční jehlička. Nachází se tudíž ve velmi závažném střetu zájmů. Platy ředitelů fakultních nemocnic se pohybují okolo jednoho miliónu korun ročně. Další milión mohou získat na odměnách, ale to ponechme nyní stranou. Sečteme-li (hrubě s možnými nepřesnostmi řádově v tisícikorunách) příjmy profesora Romana Prymuly (nebo jeho rodiny) v letech 2010 až 2014, dostaneme tento výsledek:
5 000 000 – plat ředitele FN (odhad),
1 100 000 – mzdy v dalších veřejných institucích (FVZ a LF UK),
32 667 630 – celkem za aktivity různě Prymulou nazývané jako věda, výzkum, přednášky, OSVČ,
10 691 000 – zisk + odměny ve společnosti Biovomed s.r.o. za rok 2014.
A pojďme ještě dál do minulosti. V roce 2012 se Prymulovo jméno objevilo v souvislosti s analýzou, v níž se právníci z Ligy lidských práv pustili do českého systému očkování. Rozhodují o něm (jak jinak) lidé, kteří mají vazby na farmaceutické společnosti. Prymulu obvinili, že od výrobců pobírá odměny, provádí pro ně výzkum a působí jako jejich poradce. Jako hlavní český vakcinolog rozhodoval třeba o tom, která vakcína bude hrazena z veřejného pojištění, a která ne. Zároveň radí státu, jaké vakcíny nakoupit pro případ krize. V souvislosti s tím bych ještě uvedl fakt, že v Kostelci nad Černými lesy má čerstvě svoji filiálku americká firma Novavax, za jejíž vakcíny pro český trh Roman Prymula dlouhodobě usilovně lobuje. A tak můžeme počítat s tím, že se budou počty nakažených, hospitalizovaných i zemřelých v souvislosti s covid-19 dále navyšovat a to stále jako dosud dle potřeby svých zadavatelů. Budeme-li jako občané dané země nebo daných území „kovidově poslušnými“ nebo bude-li zapotřebí nás použít jako modus operandi k navození té správné (oficiálně potřebné) společenské a politické atmosféry, budou všechna tato čísla učebnicově klesat, bude-li zapotřebí opak, budou nám jako zázrakem stoupat. Přesně jako se to už nyní děje v různých koutech planety a zdá se, že v určitých měřítcích i u nás. Vypadá to, že se tedy máme na co těšit. Pokud nebyl čas vyjít do ulic doteď, nevím, na jaký lepší ještě čekáme.
Pavel J. Hejátko