V té době vlády Francie a Velké Británie vyzvaly Československo k odstoupení pohraničí ve prospěch Hitlerova Německa. Československá vláda to odmítla a následovala mobilizace. Je to pro nás začátek 2.světoé války?

Co vy na to pane Zbořile?

„Já bych řekl ano, ale přesnější by bylo říct, že až 15.března 1939 začíná ve zbytku Československa 2.světová válka, protože vstoupila na naše území cizí armáda. Bylo to přepadení, které začalo  únosem prezidenta Emila Háchy do Berlína, kde musel podepsat za dramatických okolností vznik Protektorátu Böhmen und Mähren a odevzdání osudu národa do rukou Adolfa Hitlera. Ono se to někdy i v těch kritických pracích , zejména v kritické publicistice, dává do souvislosti nejenom s Mnichovem, ale i s nástupem Adolfa Hitlera a jeho NDSAP k moci v roce 1933, popřípadě s podvratnými aktivitami a činy proti státu, kterých se zúčastnili Konrad Henlein a nebo třeba K.H.Frank. Ale i Hans Krebs, „muž který posadil v roce 1917 Lenina do vlaku“.

My ale zapomínáme na to , že nacismus není hra se slovy, kterou způsobily Versaillské smlouvy, to přeci nemohl být jen mezinárodně právní akt, který situaci v Evropě ovlivňoval, ale byl to také důsledek konce 1.světové války. Nacismus se nerodí jenom z nějakého rozčarování německého národa, který začne být hrdý na to, že je německým národem, ale ten začíná tím, že se rodí nacionálněsocialistická ideologie . Nezapomeňme, že to slovo národ tam má už v roce 1921 silný podtext socialistický, to co se dělo v bývalém carském Rusku, nástup bolševiků má úplně stejný motor pohybu v Německu. Lenin čeká na vznik světové revoluce v Berlíně a Paříži téměř do své smrti,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Ale nebyli to  jen Konrad Henlein a K.H.Frank, kteří se snažili rozbít Československo…

„Tady u nás to má zvláštní podobu, myslím si. A jen několik historiků a odborníků, kteří se soustředí na období po roce 1918 ví, že důležitou postavou byl jeden ze spoluzakladatelů německého nacismu nebo nacionálně socialistické německé dělnické strany Hans Krebs, jak nedávno připomněl Mojmír Grygar, který stál po boku Hitlera, pokud se nemýlím, minimálně od roku 1921. To je člověk, který je ve službách německého režimu a nejen nacistického. Krebs už je ve dvacátých letech velmi aktivní v protičeskoslovenské propagandě. Jeho cílem není jen politika T.G.Masaryka a Edvarda Beneše, jeho cílem je samozřejmě zničení československého státu „mrzkého zplozence Versaillského systému“, jak bylo tehdy módní Československo a později Polsko nazývat a nezapomeňme také, že také  důraz až do roku 1934, 1935 na socialistický aspekt nacismu je důležitý. Vlastně až po „Noci  dlouhých nožů“  se tento aspekt oslabuje. Národní socialismus je nosnou myšlenkou celého tohoto období. Proto je dneska legrační, když neonacisté jsou nazýváni pravicovými extremisty, vždyť to byli socialisté! Později  se ustupovalo ve prospěch sloganu „Nic než národ“.  Bylo by  zajímavé  připomenout si, že Krebs měl i vliv na protektorátní politiku z Berlína, a také že byl považován za válečného zločince a že skončil v roce 1947 na šibenici.

Ale to, že naši otcové mobilizovali a byli demobilizováni, to je historickou skutečností, která je jenom jedním kamínkem mozaiky v řadě činů, jejichž cílem bylo zlikvidování Československa, jak říká jeden současný filosof, zřejmě omylem, „nesamozřejmého státu“ a pokračuje to v podstatě až dodnes. Možná už se toho nedožiji, ale jednou se bude muset v Čechách mobilizovat téměř ze stejných důvodů jako v roce 1938,"  dodává Zdeněk Zbořil.