Věděl jsem, že Mlynář je vždy dobře informován. Volal jsem mu proto onoho 5. ledna pár desítek minut po zvolení Dubčeka. Tak co, ptám se ho, právě to hlásí v rádiu, ten Dubček, ale já o něm vůbec nic nevím, to je dobře, nebo špatně? Zdeněk se po svém způsobu uchechtl: jak pro koho, milý Petře. Ty znáš moji ruštinu, o mne starost mít nemusíš, já se klidně uživím třeba jako tlumočník vrchního velitele okupačních vojsk. Ale s tou tvou ruštinou, jak ji znám, hochu nevím, nevím, jestli je to i pro tebe dobře... Byl to světový rekord v předpovědi invaze." Později se k této citaci vrátím, prozatím zdůrazňuji datum 5. ledna. "Pražské jaro" je označení pro dění v Československu v době od 5. ledna do 21. srpna 1968. A zatímco srpen 1968 je rok co rok připomínán tím po revoluci zavedeným pojmem "ruská okupace", leden 1968 jako by neexistoval.
Pro pointu článku, o kterou mi nejvíce jde, přitom platí podtitulek:
Zásadní den 5. leden 1968: Sovětský svaz podepsal kapitulaci a v Praze byl do čela vlády jmenován Dubček
Ale popořádku a nejdříve malé shrnutí předchozích dvou částí jako úvod k třetí části článku. Dění 60. let jsem shrnula do tří bodů: 1) zlato a dolar, 2) kulturní revoluce a 3) "Gréta". A shrnula s tím, že podle důležitosti můžeme pořadí obrátit na 1) "Gréta" (planetární zdroje), 2) kulturní revoluce (sjednocení a ovládnutí lidstva přes neomarxismus plus zrušení kapitalismu) a 3) zlato a dolar (konec dolaru krytého zlatem a s ním počátek konce hegemonie USA a Západu). Psala jsem, že všechny body spolu navzájem souvisí, ovšem s tím, že na vrcholu stojí bod "Gréta" - planetární zdroje (fond WWF, Klub 1001 atd), zatímco kulturní revoluce a peníze (dominující či odepisovaná světová měna) jsou pouze" nástroji ke globálnímu ovládnutí jak planetárních zdrojů, tak ke globálnímu ovládnutí sjednoceného (marxisticky internacionalizovaného) lidstva.
A protože i ve slovech zakladatele fondu WWF, manžela britské královny prince Philipa, vévody z Edinburgu o tom, že v příštím životě by chtěl být smrtícím virem, můžeme číst, že o lidi nejde tolik, jako o zdroje (zájem pojmenovaný jako tzv. "zlatá miliarda"), tak to hlavní, co nesmíme ztrácet ze zřetele, je Rusko/Sovětský svaz. Jedna šestina planety (tedy zdrojů, srovnatelných s objevením amerického kontinentu!) a na ní jen cca 300 milionů lidí, zatímco svět kolem se přelidňoval a přelidňuje, to z hledáčku především globálních zájmů nikdy a nikam nezmizelo. A protože článek je primárně o roce 1968 v Československu a tím o Rusku/SSSR, máme-li toto dění pochopit, nastal čas podívat se na Rusko/SSSR té doby. Protože až pak bude pochopitelná lednová kapitulace SSSR, která se "náhodou" tolik shoduje s datem začátku Pražského jara.
Globalistická padesátiletka - plán Liote
Dnes není pochyb, že nebýt Stalina, Rusko už by neexistovalo, ba co víc, neexistovali by ani Slované a Hitlerem budovaná třetí říše, která ve skutečnosti byla o ruských zdrojích, proto o genocidě Slovanů na způsob původního obyvatelstva amerického kontinentu, by říkala "pane" globálním elitám. Stalin tak globální elity zradil hned dvakrát. Poprvé v roce 1917, když si z marxismu vzal jen znárodnění výrobních prostředků, zatímco internacionální spojení všech národů tak, že budou zrušeny nejen národy, ale i hranice, odmítl a místo toho Rusko zachoval jako stát, a to jako stát mnohonárodnostní. Po VŘSR Rusko už nebylo monarchií a v tomto bodě Stalin šel na ruku globálním zájmům, jejichž cílem bylo 1.SV zrušit všechny monarchie a místo nich vytvořit republiky - a v nich občany místo poddaných (bohužel, tady Stalin přijal i tu část marxismu, že zatímco poddaný vzhlížel k panovníkovi a k církvi, občanovi tyto modly měly být vymazány z hlavy, což se v případě církve nepodařilo ani v Rusku). V dalším bodě, aby marxistická revoluce z Ruska pokračovala do dalších zemí (nově už také republik) a sjednotila všechny proletáře světa (nově už občany) Stalin zradil. Místo permanentní revoluce vsadil na vlastenectví - další to modlu, která měla být marxismem občanovi vymazána z hlavy.
Takový byl plán pro "padesátiletku", na jejímž konci měl být tzv. pád komunismu a s ním rozpad SSSR - a to tentokrát sametovou cestou. A zdůrazňuji výraz "sametovou cestou", k němuž opakovaně dodávám, že nemá logiku, aby útok proti Sovětskému svazu byl veden vojensky z Československa v roce 1968, protože plán byl takový, že to bude Sovětský svaz, kdo země východního bloku rozloží. Pro mě je to potvrzením, že Srpen 1968 byl opravdu jen epizodou v mnohem rozsáhlejším dění a že tedy Pražské jaro nemohlo skončit jinak, než skončilo.
Co je "Plán Liote"
Je tady ale důležitý fakt, který říká, že celý tento projekt nemohl být spuštěn, dokud žil Stalin - a to ze dvou důvodů: Stalin měl od konce 2.SV pod kontrolou jak Vídeň (opět zdůrazňuji Vídeň, tzn.Kalergiho projekt Paneuropy), tak Prahu - tzn. Rakousko i Československo. A chceme-li pochopit 68. rok v Praze, nelze se nepodívat na souvislost s Maďarskem 1956. Je to důležité už proto, že události 1956 v Maďarsku a Pražské jaro 1968 jsou často spojovány. A že tyto události mají společného jmenovatele v tom, že nejen za Pražským jarem, ale už za Maďarskem 1956 stál globální, nikoliv tedy ruský (sovětský) zájem.
Stalin je mrtvý, ať žije Chruščov! Dost bylo stalinismu, Vídeň je svobodná - první krok ke kapitulaci Sovětského svazu
Po skončení 2.SV bylo území Rakouska (které bylo od roku 1938 součástí Německa) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných obdobně jako i okupační zóny v Německu společně vítěznými mocnostmi USA, Velkou Británií, Francií a Sovětským svazem. Vídeň byla (stejně jako Berlín) také rozdělena do čtyř sektorů a toto rozdělení trvalo až do roku 1955.
A protože více se mi do tohoto pokračování nevejde, tak ač jsem to neměla v plánu, závěr článku bude až v jeho čtvrté části. Kapitulaci SSSR z ledna 1968 totiž není možné popsat bez popisu souvislostí s děním po smrti Stalina a bez souvislosti se zmiňovanou "padesátiletkou", po jejímž skončení se rozpadl (a zmenšil) nejen Sovětský svaz, ale i celý východní blok včetně Varšavské smlouvy.