Při včerejším příchodu do kanceláře a otevření doplněného programu jednání pléna Evropského parlamentu jsem si vzpomněl na píseň „Porcelánový prasata“ od rockové kapely Kabát. Text, který zpívá Pepa Vojtek a který jsem si dovolil převzít do titulku, naprosto přesně vystihuje způsob práce europarlamentu. Jde o orgán fungující neskonale méně demokraticky než parlament jakéhokoli členského státu. Přitom si osobuje pravomoc navrhnout, aby Evropská rada odebrala Polsku právo hlasovat v orgánech EU, z důvodu údajného „porušování demokracie“.

K základní zásadě demokratického rozhodování patří právo hlasujících na včasný přístup k úplným informacím. Bez informací není možné zodpovědně rozhodovat. Tato zásada je přitom v Evropském parlamentu pošlapávána soustavně. Podle Jednacího řádu EP sestavuje program pléna Konference předsedů, což je orgán v němž zasedá předseda EP a předsedové frakcí. Podobný orgán existuje i v národních parlamentech. V české Sněmovně se jmenuje Organizační výbor. V něm kromě členů vedení Sněmovny a šéfů poslaneckých klubů pracuje skupina dalších poslanců – často předsedů odborných výborů. Celkově je však organizační výbor složen podle principu poměrného zastoupení, které odráží výsledek voleb.

Organizační výbor plénu Sněmovny navrhne, které body jednání by měly být na program zařazeny a doporučí pořadí jejich projednávání. O tom, co a kdy se bude projednávat, však s konečnou platností rozhodují všichni poslanci hlasováním na začátku schůze. Všichni poslanci přítomní při začátku jednání Sněmovny mohou některé body z programu vyřadit, jiné do programu dát, nebo určit, kdy mají být projednány. Než se začne jednat, musí být program schválen nadpoloviční většinou.

V europarlementu to funguje daleko méně demokraticky. Obvykle nám Konference předsedů zašle „rozvrh“, o němž se už dále nehlasuje. Jde o výsledek, na němž se dohodli nejvyšší „papaláši“ europarlamentu. Řadovým poslancům není dána možnost na tom nic měnit. Výjimečně může frakce na začátku jednání navrhnout zařazení nového bodu. Takto jsem v den, kdy turecká armáda zahájila invazi do kurdského kantonu Rojava na severu Sýrie, navrhoval zařadit do programu protiturecké sankce. Probruselskou většinou jsem byl přehlasován. A stejně se většinou nakládá i s jinými návrhy z pléna. Tento způsob práce může vyhovovat jen notorickým „přikyvovačům“, kteří svůj mandát berou tak, že jejich prací je schválit vše, co navrhla Komise.

Způsob, jakým nám včera vedení EP předložilo „aktualizovaný“ program jednání, však překročil veškeré meze demokratických postupů i prosté slušnosti. Konference předsedů zasedá vždy ve čtvrtek v týdnu předcházejícímu plénu. Minulý týden se papaláši pohádali tak, že v programu zaslaném v pátek poslancům zbyly pouze 3 v podstatě bezvýznamné body. Včera nám však do e-mailů přišel „aktualizovaný“ program, u něhož není příliš jasné, kdo jej vlastně „aktualizoval“. Naše frakce vznesla dotaz, kdo do programu zařadil návrh zprávy výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) s názvem „Zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky“.

Nejde o nic menšího než o zahájení sankční procedury, na jejímž konci by mohlo být odebrání hlasovacích práv Polsku ve všech orgánech EU. Tedy pokud by uvalení této sankce v Radě nevetoval jiný členský stát. Loni inicioval zahájení trestního postihu EP v případě Maďarska. V Radě jej okamžitě vzápětí vetoval polský premiér Materusz Morawiecki (PiS). Je jasné, že maďarský premiér Viktor Orbán (FIDES) mu tuto pomoc nyní oplatí.

Po prostudování programu jsem si na internetu vyhledal jednací řád polského Sejmu. Zajímalo mě, jestli maršálek dolní komory parlamentu státu, který má být šikanován kvůli údajnému nedostatku demokracie v zemi, může svévolně zařadit na program jednání takto závažnou věc. Zjistil jsem, že nemůže. V polském Sejmu program jednání na začátku schůze schvalují všichni poslanci hlasováním. Stejně jako v naší Sněmovně musí být návrh programu pléna poslancům rozeslán nejméně 5 dní před zahájením jednání. Proto, aby se každý poslanec mohl připravit a prostudovat si body a pozměňovací návrhy o nichž se bude jednat. V polském Sejmu musí být všechny dokumenty, o nichž se má jednat, v písemné podobě k dispozici poslancům nejméně 3 dny před hlasováním. V jednacím řádu české Sněmovny je stanovena lhůta 72 hodin před začátkem jednání o konkrétní věci.

V europarlamentu je naopak zcela běžné, že sady pozměňovacích návrhů dostaneme k dispozici až v den hlasování. Tzv. „hlasovací list“, na němž je uvedeno pořadí hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, je nám často předložen i pouhou hodnu před hlasováním. Pořadí hlasování přitom může mít zásadní vliv na to, co bude či nebude schváleno. Různé pozměňovací návrhy se totiž často vylučují. Schválením jednoho již pak není možní hlasovat o jiných. Vznášení požadavků na změnu procedury hlasování je v EP prakticky vyloučeno.

Považuji za neskutečnou drzost, že si Evropský parlament, v jehož jednacím řádu jsou demokratické postupy „osekány“ na nejnižší možnou míru, dovoluje vznášet šikanózní žalobu na členský stát, jehož parlament má mnohem demokratičtější pravidla jednání. Při hlasování podpořím všechny pozměňovací návrhy polských kolegů z vládní strany Právo a spravedlnost. Oni v Polsku žijí a vědí tudíž mnohem lépe než my ostatní, jak to v zemi vypadá. Při hlasování o návrhu na potrestání Polska budu hlasovat PROTI.

 
Ve skutečnosti totiž nejde o demokracii v Polsku. Polskému parlamentu je ze strany EU vyčítána změna zákona o ústavním soudu. Tento zákon byl schválen 3/5 většinou poslanců. Takový počet má právo i měnit Ústavu. Polští zákonodárci přitom nijak neomezili práva občanů a firem obracet se na jejich Ústavní soud se stížnostmi. Neudělali ani žádnou změnu zákona, která by stěžovatelům znesnadnila žaloby u tohoto nejvyššího soudního orgánu v zemi. V EU jsou přitom země jako Švédsko, které žádný ústavní soud nemají a EU nenavrhuje jejich postih. Ve skutečnosti jde o to, že Polsko spolu s Maďarskem a Rakouskem vetuje v Evropské radě povinné přerozdělování migrantů do všech členských států. Švédsko migranty přijímá ve velkém a tak se absencí ústavního soudu v této zemi v Bruselu nikdo nezabývá. 

Čtení dalších bodů, které předseda EP svévolně zařadil do programu, mezi nimiž je i návrh Komise na nové vlastní zdroje EU – česky řečeno zavedení nových daní, které by všichni občané platili rovnou do Bruselu - ve mně vzbudilo podezření, že baskytarista kapely Kabát Milan Špalek při skládání písně Porcelánový prasata zřejmě pozoroval jednání europarlamentu. Nic nevystihuje jejich jednání lépe než v písni zakomponovaná strofa: 

„Pomazaný hlavy co maj patent na rozum,

držky plný žrádla kosti odhazujou psům...“