Česká republika by se měla přejmenovat na Kocourkov a do erbu by si měla dát zajíce namísto lva. Lev nemá s českou povahou vůbec nic společného. Jak současnost, tak i historie toto pouze potvrzují. Který jiný národ by si navolil do vládních orgánů skupinu lidí, kteří si říkají „Piráti?“ Kdo jiný, než Češi by šel s takovým do nebe volajícím nesmyslem a očividnou hloupostí? Na jejich stránce mají Piráti velkými písmeny napsáno „Šance změnit budoucnost.“ Jó, kamarádi, změnit budoucnost, to je vono, ale jak ji změnit? Kterým směrem?

Bývalý americký president Obama taky chtěl měnit budoucnost, měl hubu plnou změn a teď ji opravdu mění. Jak se ukazuje, tak BLM a Antifa jsou jeho cvičení agenti, podporovaní Sorosem a poctivě vycvičení v 6-týdenním programu v Alinskyho komunistických táborech na záškodnickou činnost. Už jich tam bylo vycvičeno přes 20 tisíc a dalších 20 tisíc jsou právě cvičeni. Tato činnost probíhá pod záštitou organizace „Organizing for Action,“ neboli OFA. (Saul Alinsky, 1909-1972, byl významný komunistický aktivista v Americe)

Strategický plán Pirátů neříká nic jiného, než co by napsali správní členové komunistické strany ve svém propagačním letáku. Silná hesla jako „zodpovědnost,“ „vzdělaná společnost,“ „efektivně fungující organizace,“ „chceme zvítězit,“ to všecko známe moc dobře už z komunizmu. Tedy nic nového.

Jejich cíle se převážně skládají z propagace jejich vlastní strany, z jejího rozšiřování, aby se jako chobotnice procpala svými chapadly do všech měst, městeček a vesnic, do všech řídících orgánů a státní správy, aby zahltila vládní pozice, převálcovala opozici a ovládla celou republiku. Jejich hlavní hesla:

• Zapojování nových lidí;


• Prezentace a propagace;


• Prioritizovat oblasti, kde můžeme dosáhnout nejlepších výsledků;


• Týmový duch našeho klubu (klub?);


• Komunikace s medii (propaganda, moje poznámka);


• Zvyšování mediálních dovedností;


• Propojení s dalšími liberálními stranami.

Agitace, agitace a agitace. Týmový duch známe ze Sovětského svazu, Stachanovci, Mičurinovci a jim podobní. Propojení s dalšími liberálními stranami = komunistická internacionála. Copak to v tom nevidíte?

Jak mohli Češi, ti chytří a opatrní lidé naletět na něco takového? Piráti! To je přece jasné, že nás chtějí připravit o Republiku! To je co piráti vždycky dělali, okrádali druhé.

Dnes, když se někdo na Západě zeptá: „A co jsou to zač ti Češi?“

Ten druhý mávne rukou a řekne: „Ale to není nic, to jsou lidé, co se dobrovolně vzdali velké části svého území, Slovenska, a stali se z nich piráti.“

A schluss!

Budeme oklasifikováni jako nerozumní, jako piráti a tak s námi bude zacházeno. Ztratili jsme svou cenu, ztratili jsme svou hodnotu. Jsme národ, který se hromadně dal na stranu nějakých pirátů – jaká může být hodnota takového národa? Jaká může být jeho národní sebeúcta? Je to skutečný národ, anebo jen nějaká nahodilá hromada barbarů, obyčejných pirátů?

„Češi, to je jen takový spodek,“ řeknou političtí analytici různě ve světě, kteří budou jaksi obeznámeni s historií. „Kdysi to býval národ schopný, ale pak … kdoví co se stalo.“

A za 100 let budou děti ve školách číst, že existoval národ, který se celý, hromadně dal na pirátství. A tak ho bylo nutno zničit a začlenit k národu, který je rozumnější, jako na příklad Liechtenštejnové.

Ovšem nenechte se mýlit, zákeřnost bývá také záludná. Piráti mohou zítra změnit jméno. Budou si říkat třeba „České obrozenecké hnutí,“ anebo „Včelaři a zemědělci,“ či „Pomocníci z vesmíru,“ ale jejich agenda zůstane stejná. Jakmile je jejich akční plán zaměřen hlavně na propagaci sama sebe, přitahování nových členů, trvalá opozice vůči všem ostatním a volání po změnách, aniž by popsali jaké změny to mají být, tak to zapáchá komunismem a je to proti nám, prostým lidem.

Naši kocourkovští představitelé jsou plni nevhodných nápadů

Maršál Ivan Koněv vtáhl v r. 1944 na Slovensko a pomohl tamějším partyzánům vyhnat Němce. Spolu s maršálem Giorgijem Žukovem vyhnali Němce z Polska. A pak zabral Koněv většinu republiky a 9. května 1945 osvobodil i Prahu.

Za to mu Pražáci postavili pomník. A pak ten pomník v r. 2019 zbořili. Asi usoudili, že už té jejich úcty měl dost a že je na čase pochlebovat někomu jinému. A namísto toho vystavili pamětní desku Vlasovcům.

Jak se říká, svůj k svému. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.

Koněv bojoval celou cestu přes Rusko, přes Polsko, Slovensko a Českou republiku, až vybojoval i Prahu. Zato Vlasov a jeho gang byli obyčejní zrádci. Napřed se dali k Němcům a spolu s nimi bojovali proti svým vlastním (to se asi ztratilo v tlačenici, že?). Pak se přidali při tak zvaném „Pražském povstání“ k Čechům a bojovali proti své druhé domovině, Německu. Na čí straně tedy byli?

Skoro to vypadá, že to byli obyčejní žoldáci, kteří se dali na stranu toho, kdo byl zrovna nablízku a byl ochoten je nějakým způsobem odměnit. Anebo měli sprostou radost z vraždění lidí a pobíjeli každého koho mohli, když si byli jisti, že za to nebudou trestáni.

Že jich 300 zahynulo při Pražském povstání? Pravda! 300 zbytečných mrtvých a tisíce dalších zbytečných mrtvých. Jak říkám, ten králík namísto lva na českém erbu by byl naprosto na místě. Ovšem na pražský erb je i králík příliš; tam by měla být myš.

Uvědomte si tu situaci v r. 1945: Koněv s armádou je 4 dny cesty od Prahy a Praha to ví. Paton s armádou sedí v Plzni, což je 100 km daleko a Praha to ví. Němci nemají šanci a jen čekají, aby mohli vypadnout a Praha to ví. A Pražáci, až si jsou naprosto jisti výsledkem, vyvolají povstání, kde zahyne naprosto zbytečně 3,000 Čechů, 300 Vlasovců, asi 1000 Rusů, kteří se tam zrovna nacházeli a 4,000 civilistů. Přes osm tisíc lidí a naprosto zbytečně.

Mělo to cenu vyhodit si z kopýtka, když už bylo všecko „vorbei“ neboli za námi? Mělo to cenu zničit tolik lidských životů jen aby si pár „odvážných bojovníků“ mohlo uznale poklepat na rameno, že „přece jenom bojovali ve válce?“

Kde byli tito udatní rytíři, tito hrdinové, když k nám Hitler vtáhl? Doma u mámy, s hlavou pod peřinou? Republika měla v r. 1939 skoro celé hranice opevněny a byla by se bývala ubránila; v té době neměl Hitler na to, aby šel proti nám vojensky.

Takže myš na erbu, jak říkám. Pokud vůbec jaký erb.

Je to větší problém, než se zdá

Ten hlavní problém je v tom, že když v Praze zničili sochu Koněva, tak tím dali Západu najevo, že jejich svazky s Ruskem končí. Proto Rusko zabojovalo, proto ta snaha zvrátit toto rozhodnutí. To bylo na naši obranu, jenže my, tupci, jsme to nechápali. Bylo to na naši obranu, protože Rusko nad námi jaksi drželo ochranou ruku, jak říká Valerij Pjakin – poslouchejte ho taky někdy! Rusko je obrovské, nikdo mu úplně nerozumí, ale všichni se mu odjakživa zkoušejí dostat na kobylku. Už za starých časů to zkoušeli a nebyl to jen Napoleon a Hitler. A představte si, nikdo z nich neuspěl, ani ti výborně školení a královsky placení komunisté ne.

To dává silný signál do zvráceného západního světa, který si jen tak frivolně netroufne s Ruskem žertovat. A toto Rusko nás jaksi ochraňovalo až do té doby, než … jsme vyslali svůj vlastní signál zvrácenému západnímu světu, že se ruské ochrany dobrovolně vzdáváme.

Uvědomte si jedno, za komunismu byly časy zlé. Byla chudoba, bylo politikaření, byl protekcionismus. Ale nikdo, ani Stalin sám nás nenutil abychom se vzdali své řeči, své kultury, svého vedení státu, své samosprávy a všeho ostatního co s tím souvisí. Jste si jisti že za Liechtenštejnů, nebo za Němců, či za Francouzů, nebo kohokoliv jiného to bude to stejné?

Proč Liechtenštejnové? Tím, že jsme postavili pomník Vlasovcům, vzdali jsme čest fašistům, Hitlerovi, Německu. Navíc, přidali jsme se ke zjevným zrádcům svého vlastního národa a zrádcům i národů jiných, dalších. Jak říká Valerij Pjakin, ukázali jsme tím celému světu, že nerozumíme skutečné politice a nedovedeme vládnout. A tak nám Západ musí dodat dozorčí orgán, který nad námi bude držet ochranou ruku, abychom v budoucnu zase něco nezblbli.

Ta ochraná ruka, to jsou dnes Liechtenštejnové. ZATÍM. Vzdali jsme se ochrany Ruska, ukázali jsme svou hloupost, tak nám Západ dává dozorce. To je důvod, proč Liechtenštejnové požádali o navrácení svých majetků.

Kdybychom zůstali pod ochranou Ruska, nikdy by k něčemu takovému nedošlo. Teď jako další – předpovídá Valerij Pjakin – je pouze ztráta naší kultury, řeči a individuality.