Ale tento čas je vhodným okamžikem k bilanci tendencí ve volbách, třeba z hlediska cikánského fenoménu. Nahlédněme proto do 5. dílu knihy „Aktivisté a cikánský problém“, který pojednává o předvolebních heslech a procikánském aktivismu z října 2018, uvádí František Roček o jednom z témat své nové knihy:
 
Kdo nezaujme je mrtev

„Předvolební boj je vždy koktejlem slibování reálných cílů, opodstatněných představ, těžko definovatelných tužeb, ale i obranných reakcí proti volebnímu konkurentovi. A nad tím vším kraluje posvátná povinnost voliče zaujmout – jakkoliv. Proto volby připomínají přes všechny tzv. vážné cíle spíše cirkusové představení. Tzv. moderně řečeno jedná se o marketingovou kampaň na cíleného zákazníka – voliče.

Kdo nezaujme, je mrtev, tedy nedostane hlas.

V parlamentních volbách se voliči rozhodují podle určitého pocitu vůči straně/hnutí v kombinaci s tím, zda a jak je známý určitý kandidát či kandidáti v občanově volebním okrsku.

Když žádný kandidát voliče neosloví, zvolí občan alespoň momentálně duševně blízký „kmen“ – stranu/hnutí. Čili volič se rozhodne, jestli má právě chuť na Pepsi colu, Coca colu nebo Kofolu.

Problém je, že si uvědomují tuto situaci všichni účastníci předvolebního cirkusu. Proto razantní slovník využije v komunálních volbách více stran/hnutí. Nakonec se ve svých volebních programech doslova překrývají.

V komunálních volbách jsou proto stále více programové body a hesla volebních kohoutů na předvolebním hnojišti plné razantních, proti určitému jevu se vymezujících hesel.

Zajímavá byla aktivistická hysterie proti tomu, že při komunálních volbách na Mostecku, kdy jedna z komunálních stran vyhlašovala, že chce postavit na okraji Mostu vesnici pro lůzu“ pro nepřizpůsobivé osoby.

Aktivisty považuji za hysteriky, kteří neumí definovat své představy racionálně. Typický je spor o lůzu – ta nepředstavuje zcela přesné vymezení osob podle etnického nebo jiného klíče, jenom povšechně lze předpokládat v oblasti města Most rovnítko mezi lůzou a nepřizpůsobivými.

V knize je dále uvedeno:
„K tomu lze k ilustraci citovat odpověď na otázku redaktorky. V její rozhlasové reportáži o situaci z takzvané sociálně vyloučené lokality s většinou cikánského obyvatelstva ve čtvrti Ústí n. L. - Předlice byla položena otázka: „…Jak vidí situaci místní Romové?“ Místní Rom odpověděl: „Jako velký bordel tady je a je tady lůza!“ (ČRo Sever, 3.11. 2009, 13:40 Informace ze severu Čech)

Podobně autorovi této publikace odpověděla v litvínovském Janově místní obyvatelka, cikánská seniorka. Tato žena pokračování stěhování problémových rodin do Janova jako sociální skládky považuje za katastrofu. Doslova uvedla: „Kdyby někde stavěli Titanik, tak bych je na ten Titanik nahnala,“ rozčiluje se seniorka.  

Z toho je zřejmé, že i mezi cikány jsou skupiny osob, které cikáni sami považují za lůzu – nepřizpůsobivé, a nebylo by špatné je nahnat na Titanik. Nebo snad do vesnice pro lůzu?
(…)
Pokud čtveřice chanovských cikánských aktivistů chtěla zneplatnit mostecké volby kvůli údajným rasistickým či xenofobním projevům, čeho to byl signál?

Emeritní ústecký policejní psycholog major Josef Kovářík upozorňuje, že došlo k pozoruhodné eskalaci syndromu potrefené husy.
„Dnes se někteří sami nazývají cikány jiní Romy. Tato proměna má kořeny v tom, že někteří cikáni chtějí zapomenout na svou identitu a vytvořit novou pomocí přejmenování cikánů na Romy…

Místo označení cikán používání slova Rom je útěkem před stínem minulosti. Tomu lze čelit jenom jiným chováním v přítomnosti, ale zátěž minulosti deformují přepjatým odmítáním některých aspektů minulosti, třeba odmítáním slova cikán…
…tzv. čunkodomky čili bytové kontejnery vyvolávají mlžný pocit ponížení, protože se tam budou stěhovat jenom místní cikáni - Romové.

Svým způsobem se cítí mnozí cikáni – Romové jako cizinci či znevýhodňovaní, opomíjení, protože kvůli jejich nízkému vzdělání mají malé vyhlídky na slušné zaměstnání. Je proto u nich doslova automatická obranná reakce. … ve zdevastovaném Chanově postavit obytné kontejnery je pro cikánské aktivisty symbolem deklasování jejich populace žijící nejen v Chanově, ale v celé společnosti,“ dodává Kovářík.

Emeritní policejní psycholog se nediví, že cikánští aktivisté se soudně bránili proti sloganům jako je „vesnice pro lůzu“.

„Nemají jinou možnost jak viditelně protestovat, než zapojit do svého protestu nějakou státní instituci – policii, státní zastupitelství, soud nebo krajský úřad či poslat petici na vládu či do parlamentu. Prostě, musí udělat humbuk, který má oficiální patinu. Toho využívají hojně i gádžové. Čili nejde o etnický fenomén, ale o normální politicko – mediální vyčůranost.

Z psychologického hlediska již z principu je uráží, že gádžové zboří cikány a Romy vybydlený dům a postaví v tom místě pro ně obytné kontejnery. Což je signál, že si nic jiného než kontejnery – holobyty nezaslouží. Tento signál je uráží. Úplně přehlížejí, že musely být strženy v Chanově, kde mají obytné buňky alias čunkodomky vyrůst, již 3 vysoké totálně zdevastované paneláky, a bude stržen čtvrtý chanovský panelák.

Z cikánského sídliště Chanov v Mostě vzešel po komunálních volbách v říjnu 2018 návrh k ústeckému krajskému soudu, v němž Peter Bažo, František Nistor, Roman Šváb a Radek Šváb z Chanova, uvedli prostřednictvím jedné (aktivistické) advokátky, že by bylo fajn, kdyby došlo k vyslovení neplatnosti komunálních voleb v Mostě.

Cílem žaloby bylo prokázat, že šlo o proticikánskou (rasistickou) kampaň. Chanovští aktivisté tvrdili, že v rámci volební kampaně byl v nich vyvolán silný pocit strachu a xenofobie, údajně v občanech zejména cikánské - romské národnosti byl pak vyvolán pocit méněcennosti.

Ale toto tvrzení jim nepomohlo, protože hesla neměla rasistický obsah. Jenom obecně ukazovala na razantní způsob řešení problémů s nepřizpůsobivými osobami – postavit jim vesnici pro lůzu.

Oficiálně za touto bláznivou aktivitou byli čtyři chanovští aktivisté, ale byla to spíše obecná aktivistická objednávka. O postavení vesnice pro lůzu jako předvolebním hesle, jako o zajímavosti, informovala média.

Již dopředu bylo jisté, že kampaň doprovodí aktivisté formou žaloby (návrhem) ke krajskému a potom k ústavnímu soudu, a obojí využijí aktivisté k argumentaci před soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Jeden z chanovských protestantů Peter Bažo uvedl: „Odmítnutí naší stížnosti Ústavním soudem jsme očekávali.“ (mostecky.denik.cz, 21.1.2019) …“

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)