Podle zprávy arménského analytika Davida Petrosjana plánovalo ázerbajdžánské velení obsadit Náhorní Karabach metodou „bleskové války“. Azerbajdžánci však podcenili bojové schopnosti vojenských jednotek Náhorního Karabachu nazývaných Artsakhská obranná armáda. Během jediného dne Artsakh dokázal zmobilizovat a vyzbrojit všechny muže ve věku 18 až 45 let. Všichni dostali ze skladů zbraně a vyrazili na frontu.
Včera dopoledne ještě hrozilo, že obrněné jednotky ázerbajdžánské armády proniknout ze severu, východu a z jihu k hlavnímu městu Stěpanakertu, což by Náhorní Karabach nejen odřízlo od Arménie, ale rozdělilo na několik oblastí, v nichž by si obránci nemohli posouvat posily a materiál.
Na bojovou linii vyrazil i karabašský prezident Arayik Harutyunyan (na obr.2), aby osobně převzal řízení vojenských akcí v první linii. Na rozdíl od většiny západních politiků si takový kousek může dovolit, protože z minulé arménsko-ázerbajdžánské války o Náhorní Karabach má rozsáhlé bojové zkušenosti. Několik let úspěšně bojoval jako minometčík a posléze velitel protiletadlového raketového komplexu.

Odpoledne se Arméncům z Artsakhu podařilo na severním úseku prolomit frontu a vytlačit útočníky až na hranici. Arménci při protiútoku zničili prakticky celý ázerbajdžánský konvoj, který mířil směrem na hlavní město. Zničeno bylo 355 kusů těžké vojenské techniky. Mezi nimi i nejmodernější tanky T-90, raketomety Směršč a Uragan, jejichž ničivá síla je známa z bojů mezi Ukrajinskou armádou a Opolčenci.
Během noci se karabašským Arméncům podařilo přisunout těžkou techniku i na západní a jižní frontu. Nad ránem již byl postup Ázerbajdžánců zastaven na celé frontě. K obratu přispěly protiletadlové komplexy – zejména S-300. Během včerejška a dneška sestřelily z oblohy 16 ázerbajdžánských bojových letadel, 14 vrtulníků a 123 dronů. Ztrátou vzdušné převahy Ázerbajdžánců se válka stala vyrovnanou.

Arménci z Artsakhu svojí obětavostí a statečností udělali árzerbajdžánské armádě a tureckým vojenským poradcům „čáru přes rozpočet“. Podle zpráv francouzské tajné služby DGSE, kterou veřejně citoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se řízení válečných operací na ázerbajdžánské straně účastní vysocí turečtí důstojníci včetně generálských hodností. Na Karabach útočí i turecká vojenská letadla. Podle karabašské agentury AMI měly být 2 turecké bojové letouny dokonce sestřeleny. Turečtí vojenští poradci obsazení Náhorního Karabachu naplánovali jako „Blitzkrieg“. Mysleli si, že Ázerbajdžáncům se pod jejich vedením podaří karabašskou republiku dobít podobně, jako 2 lety Turci s podporou džihádistů z Islámského státu obsadili kurdskou provincii Afrín v severní Sýrii. V Karabachu však narazili na obránce vybavené těžkou a moderní technikou, kteří se jim ve složitém terénu ukázali být minimálně srovnatelným soupeřem.

Podle zprávy francouzské rozvědky dorazilo včera na frontu z Turecka dalších 300 džihádistů z Libye. Turecké námořnictvo je převáží do přístavu Adana, kde jsou na vojenské základně přezbrojeni a je jim doplněno vybavení. Odtud je turecká armáda přepravuje do Ázerbajdžánu, kde jsou nasazování na frontě. Jde o veterány Islámského státu a různých protiasadovských uskupení, kteří mnoho let páchali válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Sýrii, Iráku a Libyi. Stejně početná jednotka islamistických hrdlořezů by podle francouzských špionů měla na frontu dorazit i dnes. Tisíce dalších jsou na cestě.

Podle informací zveřejněných na caucasus.liveuamap využívají k přepravě na frontu džihádisté jako zkratku území Gruzie. Gruzínská vláda se proti zveřejněné této informace veřejně ohradila. Včera večer však byla vláda Gruzie usvědčena ze zrady pravoslavných arménských bratří bojujících proti invazi ázerbajdžánských a tureckých militantů doplněných o džihádistické veterány z celého světa. Agentura AS-source News zveřelnila video dlouhého konvoje kamionů vezoucích munici do Ázerbajdžánu. Konvoj doprovázela policie, takže nešlo o nějakou pirátskou akci místního obchodníka se zbraněmi. Dodávky munice musí mít podporu z nejvyšších vládních míst.

Po úspěšné noční protiofenzívě karabašské armády Artsakh, při níž Arménci zastavili postup fronty v pohraničních oblastech, dnes Azerbajdžánci změnili taktiku. Přešli na genocidní způsob vedení boje. Kromě operačně taktických raketometů do boje nasadili rakety PC 30 Polonez s dostřelem 300 km. Během dneška z nich střílí převážně na civilní infrastrukturu, na vesnice a obytné čtvrti hlavního města Stěpankertu. Podle zpráv ruské televize RT je karabašské hlavní město cílem kobercového bombardování těmito raketami. Podle ruské agentury Sputnik Azerbajdžánci k ostřelování Stěpankertu nasadili i rakety dlouhého doletu, které jsou podle mezinárodních zbrojních úmluv považovány za zbraně hromadného ničení

Po poledni se podařilo přenést válku do týlu i karabašským Arménům. Ze severního úseku fronty, kde se jim včera podařilo útočníky vytlačit až k hranicím, napadli ázerbajdžánskou leteckou základnu Gandži. Po zásahu arménskými raketami byla základna přeplněná zbraněmi zcela zničena. Po úspěšném útoku karabašský prezident Harutyunyan v tiskové zprávě doporučil všem Azerbajdžáncům, nacházejícím se poblíž vojenských základen jejich armády, aby z míst odešli. Artsakh hodlá podle něj oplácet napadání svého týlu stejnou mincí. Jen s tím rozdílem, že arménští obránci hodlají mířit primárně na vojenské cíle.

Odpoledne ázerbajdžánsko-turecká vojka zaútočila i na území samotné Arménie. Do leteckých útoků byly nasazeny turecké drony. Novinkou je použití tzv. „kamikadze dronů“. Jde o bezpilotní letouny izraelské výroby, u nichž se nepočítá s návratem. Neútočí pouze raketami a pumami, ale jde vlastně o proudovou řízenou střelu. Podle arménské agentury Zerohedge bylo několik těchto „kamikadze dronů“ sestřeleno protiletadlovými raketami S-300 chránícími v 15-kilometrovém perimetru arménské hlavní město Jerevan.

Včera a dnes si třikrát telefonoval arménský prezident Nikol Pashinyan s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Ruský prezident nabídl Arméncům možnost použít k obraně ruské vojenské jednotky dislokované na 102. základně v Gjumri. Arménský prezident tuto nabídku vycházející ze smlouvy o vzájemné vojenské pomoci potvrdil ruské televizi RT. Současně uvedl, že Arménie se prozatím rozhodla tuto možnost nevyužít. Arménská vláda by podle něj ráda využila ruských dobrých služeb jako prostředníka k jednání o zastavení bojů. Pokud by se ruská armáda přímo zapojila do bojů tato možnost by se podle Pashinyana uzavřela.

Rusko se spolu s Francií, s níž předsedá Minské skupině Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) snaží obě válčící strany diplomatickými kanály přimět k zastavení bojů a zasednutí k jednacímu stolu. Zatím neúspěšně. Z Ázerbajdžánského hlavního města Baku i z Ankary zaznívají od vládních představitelů hrozivá prohlášení o „konečném řešení karabašské otázky“. Prohlášení, která připomínají nacistickou rétoriku a tureckou genocidu Arménů z počátků minulého století.

Francie je spolu s Rakouskem jedinou zemí EU, které se snaží pro nastolení míru něco dělat. Z ostatních hlavních měst členských států EU se směrem k Náhornímu Karabachu line ohlušující ticho. Za nezájmu Bruselu v Náhorním Karabachu umírají především civilisté. Jen za včerejšek a dnešek jich podle místních zdrojů bylo zabito nebo těžce zraněno více než 4,5 tisíce.

Na závěr:

Greek City Times dnes píšou, že "řečtí poslanci Evropského parlamentu spustili iniciativu zaměřenou na ázerbájdžánskou agresi proti Artsakhu a Arménii.

Stelios Kympouropoulos, europoslanec za středopravou stranu Nová demokracie, má pro tuto iniciativu podporu dalších 24 kolegů z Evropského parlamentu, kteří chtějí odsoudit ázerbájdžánskou agresi proti Arménům a zahájit diskusi o zavedení sankcí proti Ázerbájdžánu."