Výsledky víkendových krajských a senátních voleb ve sledovaném Středočeském kraji mohou sloužit jako příklad i předobraz toho, co by nás mohlo čekat příští rok, pokud se z nich vlastenecké síly nepoučí. Euroskeptici z SPD svedli místy bratrovražedné klání z euroskeptiky z Trikolóry a výsledkem je, že se do krajského zastupitelstva nedostala ani jedna z těchto stran.

Okamurova Strana přímé demokracie zůstala ve středních Čechách těsně před pětiprocentním prahem (4,63 %) a hnutí Trikolóra Václav Klause mladšího dokázalo oslovit 3,25 % voličů. Není pochyb o tom, že jsme byli svědky ukázkového vzájemného vyautování. Spousta energie, finančních prostředků a obětavosti vlastenců v obou stranách tak přišlo vniveč. V upřímné snaze dosáhnout pro svoji stranu co nejlepší výsledek rozdělili elektorát tak nešťastně, že žádný volič, který má Bruselu a s ním spojené nastupující nové totality oprávněně plné zuby, nebude mít ve středočeském zastupitelstvu svého zástupce.

Propad

Reálně to samozřejmě není až tak velká tragédie, neboť krajská zastupitelstva jsou víceméně zbytečnými umělými institucemi, které správě země spíše škodí, než prospívají - a podle očekávání se z nich staly pouze průtokové ohřívače, kde mizí miliardy z peněz daňových poplatníků evropských zemí, vydávané bruselskými komisaři za takzvané fondy Evropské unie. To logicky vede k tomu, že se tyto krajské vlády zákonitě musely stát hnízdy korupce, jak můžeme již léta sledovat v mnoha kauzách ROP a podobných dotačních programů.

Výsledky krajských voleb mají tedy spíše symbolický než praktický význam pro občany, avšak mediální dopad těchto "voleb nanečisto" rok před volbami sněmovními nelze podceňovat. Zvláště, když v nich kvůli taktice "všichni proti ANO" uspěli v povolebních vyjednáváních představitelé demobloku. Tedy především ODS, STAN, Pirátů a všemožných koalic TOP 09, lidovců a dalších regionálních propletenců kavárny.

Zato výsledky senátních voleb mají pro celostátní politiku citelnější dopad a vzhledem k současnému složení horní komory zcela ovládané probruselskými politiky z demobloku by bylo více než záhodno, aby se vlastenečtí kandidáti pokusili tuto situaci zvrátit nebo alespoň korigovat. Bohužel ani v těchto volbách nedošlo mezi euroskeptiky k žádné dohodě, takže výsledkem je, až na pár výjimek, naprostý propad euroskeptikých hlasů do druhého kola. I v tomto případě jsou střední Čechy dostatečným varováním, že pokud by se tato situace opakovala i ve volbách do Sněmovny, mohli by v Bruselu a v pražských kavárnách otevírat šampaňské.

Čtěte ZDE: Vítěz nejzbytečnějších voleb: Liliputi se houfují, aby sejmuli Gullivera. Lži a manipulace jdou do „druhé vlny“. Proč se Babišovi voliči nebáli přijít? Za rok možný zázrak? Vše je věcí odvahy a odhodlání. Ještě se můžeme zachránit

Vytlučeni navzájem

Ve středočeském kraji probíhaly senátní volby ve třech obvodech - a ve všech třech skončily pro euroskeptiky fiaskem. Nejlepší vyhlídky byly zřejmě v Příbrami, kde za vlastenecké síly kandidoval pouze zástupce SPD, odborný pracovník Úřadu práce Jiří Novotný. I přesto, že neměl žádného protikandidáta, který by mu odebíral v blízkém politickém spektru hlasy, skončil předposlední se ziskem 6 procent hlasů. Nezávislého pozorovatele napadne, zda má euroskeptický tábor v Příbrami k dispozici pouze širší veřejnosti neznámého úředníka. Je velká škoda, že kandidaturu nezkusila například známá příbramská advokátka a bývalá poslankyně ODS Eva Dundáčková, která šla do krajských voleb na třetím místě za Trikolóru. Její šance jako známé osobnosti by byly jistě mnohonásobně vyšší.

Ještě horší situace byla v senátním obvodu Kolín. Tam proti sobě SPD a Trikolóra z nepochopitelných důvodů nasadily svoje největší esa. Za SPD kandidoval mediálně známý publicista, člen rady ČTK a jedna z nejvýraznějších osobností euroskeptické scény Petr Žantovský, který nakonec skončil sedmý se ziskem 5,62 %. Trikolóra proti němu nasadila ředitelku zdravotnické školy Ivanku Kohoutovou známou z takzvané šátkové kauzy, kterou u soudu podpořila řada známých osobností. Paní ředitelka patřila spolu s Vladimírem Železným mezi nejznámější osobnosti, které strana v senátních volbách nasadila. Díky vzájemnému vyautování s Petrem Žantovským obsadila nakonec deváté místo se ziskem 3,64%. Nad uvažováním volebních stratégů v obou vlasteneckých stranách zůstává rozum stát.  

Téměř tragická situace nastala v Kladně. Tam SPD nasadila protiislámského aktivistu Václava Boška a Trikolóra kladenského lékaře Jiřího Landu. Aby toho nebylo málo, přišli se svým kandidátem také Svobodní, kteří nasadili bezpečnostního experta Martina Bohbota - a Sládkovci Michala Olivu kandidujícího pod vlasteneckým uskupením Národ sobě. Na poslední chvíli, kdy už ostatní kandidáti měli v kampani nainvestováno spoustu peněz a energie, oznámil svoji kandidaturu (kterou do té doby odmítal) i vlastenecky orientovaný primátor Kladna kandidující za Českou pravici Milan Volf.

Ten v minulých komunálních volbách v Kladně suverénně zvítězil s 35 procenty hlasů, a stal se tak na poslední chvíli černým koněm senátních voleb. Bohužel rozdrobená vlastenecká scéna v obvodu způsobila, že Volfovi uniklo druhé kolo o dvě procenta, která ztratil na kandidáta ODS Petr Bendla. Václav Bošek z SPD a Jiří Landa z Trikolóry dosáhli téměř shodného výsledku přes čtyři procenta. Kandidát Svobodných Martin Bohbot získal přes jedno procento a Sládkovec Oliva půl procenta hlasů. Ze situace naopak těžili Piráti, kteří obsadili se svou kandidátkou Adélou Šípovou po prvním kole vedoucí místo.

Proti kavárenské zdi

Středočeský příklad především krajských voleb ukazuje, jak by mohly dopadnout za rok volby do Sněmovny, pokud by se obě hlavní strany euroskeptické scény SPD a Trikolóra nedokázaly domluvit na spolupráci, tak jak se na ní ihned po volbách začaly domlouvat strany demobloku. To by mohlo způsobit podobnou katastrofu, jaké jsme byli o víkendu svědky ve středních Čechách. V konečném důsledku bychom se při takovém postupu mohli dočkat nejhorších volebních výsledků vlasteneckých sil za posledních dvacet let.

Představa že by proti dvěma zformovaným volebním blokům ODS + TOP 09 + KDU-ČSL a Piráti + STAN, stály dvě vlastenecké strany navzájem na sebe útočící v předvolební kampani, musí naplňovat Brusel a jeho domácí pátou kolonu blahem.

Najdou v sobě vedení obou stran dost pudu sebezáchovy, aby se domluvily na společné kandidátce a daly vlasteneckým voličům naději?