Nadto mnozí občané naší republiky řeší problémy s identitou osobní, občanskou i evropskou. Vyplývá z toho, že chceme-li být pro svět přínosem, musíme být nejprve pevní v kramflecích. To znamená, že dobrými Evropany můžeme být pouze v případě, když jsme dobrými občany své země, kterým se – slovy Karla Havlíčka Borovského – vlastenčení konečně z huby do rukou vraziti ráčilo.

Proto je zcela na místě vyslovit požadavek, aby s námi vláda mluvila česky. Prozřevší premiér nyní již soustavně vyzývá k tomu, aby se přestalo používat slovo „lockdown“, protože si pod ním představuje každý něco jiného. Ale ten paskřivý pojem už dostal nožičky, ba dokonce i křidélka, a začal působit zmatek. Tím škodí a přispívá k určité panice, což ztěžuje řešení současného epidemiologického problému. To může být efektivní pouze v případě, kdy k němu společnost bude přistupovat tak, jak se moudře vyjádřil prezident Miloš Zeman, totiž nebrat ho na lehkou váhu, ale nepanikařit.

Poučení? Je dávno známé, moudře vtělené do vtipu o nebezpečí z neodpovědně použitých slov, neboť, jak říká jedna stará moudrá kniha, „slova nepadají do prázdna“. Ten vtip se sice týká pomluv, ale v případě „kurzarbeitu“, „lockdownu“ (a kdoví ještě čeho) to může být stejně.