Redaktorka Michaela Nováková zaujatá svou důležitostí a na pozadí večerního Karlova mostu a Pražského Hradu sdělila plátcům televizní daně, že „byla pochtívána pomoc operátorů“. Mělo to vypadat, jako kdyby citovala slova Andreje Babiše, ale to divákům a posluchačům neřekla.

Nezbývá než věřit, že kromě dnes už zlidovělého lock-dawnu a kurzaibaitu, že ČT šíří popularitu dalšího perverzního slova, tentokrát dokonce novotvaru odvozeného od slovesa chtíti.

V minulosti, jak snad ještě mnozí víme, nekodifikovali český jazyk jen Kralická bible nebo Jan Gebauer, ale hlavně čeští prozaici, básníci, právníci a české divadlo. Ti, stejně jako jejich čtenáři a posluchači podléhali vlivu latiny, němčiny, francouzštiny  básníků a autorů právních textů, později, od roku 1918 politickému násilí francouzštiny, němčiny a ruštiny. V dnešní době  tedy angličtiny, a protože se čte většinou „pod lavicí“, ve škole i doma,  stává se normou řeč rozhlasových a televizních vysílání.