„Divák nemusí být protřelý v politice, aby nezjistil, že v rozhovoru Řezníček - Zaorálek není něco v pořádku. Po celodenním jednání o dalších omezeních vyhlášených vládou v souvislosti epidemii, která se v této zemi rozmáhá, začal Martin Řezníček pozvaného ministra kultury Lubomíra Zaorálka neuvěřitelně grilovat," soudí student politologie, který si nepřeje být jmenovaný.

Už tušíte, že se jedná o studenta, který si nepřeje být jmenovaný, aby jej profesoři politologie nepovažovali za kolegu. Má k tomu vážný důvod zvláště v této zvláštní době.

To  je přeci moderátorova úloha, aby se ptal hostů na nepříjemné otázky?"

„Souhlasím, jenže v tu chvíli nešlo o normální situaci. Řezníček v rozhovoru s ministrem kultury, který byl ještě navíc rozdělený  vloženými rozhovory se senátorem Smoljakem a senátorkami Šípovou a Němcovou, které na úrovni svého vzdělání pomlouvali v době nouze pracující vládu, se dotazoval na věci, na které zjevně Zaorálek neznal odpověď. Ministr kultury přiznal, že se v létě omezení neměla uvolnit tak, jak se stalo, ale samotného jej těšilo, že se otevřela divadla, kina, koncertní sály, probíhaly další kulturní akce, ale to nebylo správné. Jenže Řezničkovi chyběla čísla, která měl Zaorálek podle něho sdělit veřejnosti. Prostě z Řezníčka se stal aktivistický novinář s jasným politickým zaměřením a to je v televizi, na kterou se skládá  svými koncesionářskýmu poplatky každý z občanů a mezi nimi je, jak soudím,  většina  lidí, kteří s Řezničkovým politickým zaměřením neladí. Věřím, že při sledování toho rozhovoru začalo určitě hodně diváků fandit Zaorálkovi, i když jej  předtím nemuseli  mít rádi, ale ministr kultury machrovatému Řezníčkovým atakům  statečně čelil."

Tak jste se vypovídal, ale co se s tím dá dělat?

„Nezdá se vám, že by televizní koncesionáři měli vědět,  v jakém počtu se skládají na plat politicky aktivistických machrujících  novinářů. Jsou jich zcela jistě stovky a to není málo, pane Řezníčku, až zase začnete podivně machrovat a je úplně jedno nad kýmkoliv."