O svobodu v posledních letech přicházíme intenzivně v souvislosti s křikem marginálních menšin, s často neviděnou činností řady neziskových organizací, které ovlivňují podobu zákonů, do nichž vpašovávají prvky nesvobody a byrokracie.

Šíření ultralevicových nálad na mnoha univerzitách humanitárního zaměření, politická „korektnost“, kampaně typu Metoo zcela popírající základní právní principy – především presumpci neviny, neblahý vliv sociálních sítí, které již ze svého naprogramování lidi rozdělují do sociálních bublin, které se vzájemně až nenávidí.

Pod záminkou boje s fake news dochází k cenzuře  a namísto kultivované svobodné diskuze se společnost nepozorovaně vrací k jediným správným názorům.