V první řadě bychom rádi oznámili, že do Prahy jsme rozhodně nejeli s vidinou nějakých výtržností ani páchání jakéhokoliv jiného protiprávního jednání. Uvědomujeme si, že situace v České republice je závažná a jakékoliv další problémy jsou zbytečné. I přesto si stojíme za tím, že konflikt nebyl vyvolán námi. Na rozdíl od pana Hamáčka ale přiznáváme svůj podíl viny, kdy jsme se zbytečně nechali vyprovokovat příslušníky PČR, a jsme si vědomi toho, že kdyby na demonstraci nebyla početná skupina aktivních fanoušků, možná by k situaci takových rozměrů nedošlo. Zároveň si však dovolíme poukázat na několik faktů, která by měla posloužit k objektivnějšímu pohledu na celou situaci.
Vědomi si veškerých opatření jsme oznámili svůj záměr svobodného pokojného shromáždění, většina aktivních fanouškovských táborů si odsouhlasila, že právě demonstrace je nejlepší způsob, jak poukázat na námi vytýkané problémy. I přesto, že jsme od začátku apelovali na pokojný průběh demonstrace, což je mimochodem i v našem oficiálním vyjádření, všechny ostatní strany se snažily vyvolat paniku prohlášeními v médiích, že se do Prahy jedou vyřádit „chuligáni a ultras” a ačkoliv jsme od začátku zveřejňovali body, se kterými nesouhlasíme, byli jsme mylně označováni za „popírače roušek”. Od samého začátku se nám všichni snažili házet klacky pod nohy, což potvrdila i Policie České republiky ve svém prohlášení, které večer po demonstraci zveřejnili - od začátku upozorňovali organizátorku, že se jedeme do Prahy „porvat”. I přesto všechno jsme se do Prahy rozhodli vydat a ukázat, že to tak není.
Den akce pro nás znamenal překvapení v podobě zástupů policie na cestách, nádražích, několika osobám z našeho prostředí od rána stála pod domem kriminální policie. Během cesty jsme byli zdržováni, odstavováni, auta byla prohledávána psy. Během této „preventivní akce” v režii policie bylo zabaveno několik „zbraní”, které osoby měly v autech. Mimo jiné se jednalo například o vercajk, který vozil jeden z automechaniků v kufru či o švýcarský nůž, který pro změnu vezl v autě řidič z povolání a otec dvou dětí a v autě jej vozil už dlouho před demonstrací a nebýt „preventivního zásahu policie”, vozil by jej dále. Z těchto zadržených věcí pan Hamáček sdílel na twitteru mimo jiné, že policie našla v autech legálně drženou zbraň s průkazem či teleskopický obušek - opravdu v dnešní době lidé už nemohou vozit v autě legálně držené věci? Podotýkáme, že tyto věci byly zabaveny z aut jedoucích do Prahy, nikoliv přímo od lidí, kteří by šli s těmito věcmi na demonstraci. Co se týče vlakových posádek, tak většina z nich byla hned po výstupu v Praze zdržována na nádraží, prohledávána, sepisována.
Před samotným vstupem na Staroměstské náměstí všechny účastníky čekalo několik důkladných prohlídek, sepsání OP, na několika stanovištích byli nahráváni příslušníky PČR. Co se týče osob aktivně se pohybujících ve fanouškovském prostředí, tak ty od začátku akce dbaly na dodržení opatření, obličej měly zakrytý roušku a postavily se bokem od ostatních za transparentem „Společně proti restrikcím”. Vyvarovaly se vulgárnímu zpívání, po proslovu jejich řečníka zapěly pouze „My chceme rozumnou vládu”. Náš řečník ve svém proslovu zmínil veškeré body, se kterými aktivní fotbaloví fanoušci nesouhlasí. Kromě bodů byl zmíněn také fakt, že právě fanoušci byli první, kdo během první vlny aktivně pomáhali první linii, ať už s dodávkou roušek, dezinfekcí, tak pomocí pro rizikové skupiny. Po několika proslovech jsme pak byli informováni, že policie vyzvala k rozpuštění demonstrace. Bylo nám oznámeno, že náměstí máme opustit z bezpečnostních důvodů pouze omezeným počtem ulic. Najednou teda asi bylo úplně jedno, že se všech 2000 lidí narve na jedno místo, aby mohli vyjít z náměstí, najednou se na nějaká opatření nepohlíželo.
Během opouštění náměstí jsme zjistili, že několik z vyjmenovaných ulic, kterými se náměstí mělo opustit, bylo úmyslně zablokováno a policisté zde čekali na záminku k zákroku. Vzhledem k tomu, že v předních řadách rostlo napětí, rozhodli jsme se vyčkat stranou, bokem od ostatních účastníků, kteří se snažili dostat se z náměstí. V té chvíli svou roli zahráli nastrčení policejní provokatéři, kteří na několika různých místech začali nabádat dav ke konfliktu - skrytí policisté házeli plastové koše na své kolegy z pořádkové jednotky, nastrčená policistka dala před davem facku jednomu z demonstrantů, policie provedla první zákrok, naběhla do davu, část nastrčených provokatérů se za nimi schovala a následně nastoupili do policejních aut a odjeli. Jiní provokatéři si vytáhli pásku policie, vzali do rukou teleskopické obušky a začali konflikt ještě více nafukovat. K zlomovému bodu došlo ve chvíli, kdy policie užila rozbušek poblíž kostela Sv. Mikuláše - v té chvíli se za obyčejné lidi šli postavit i lidé z našeho prostředí. Došlo k několika vzájemným útokům, kdy policii rozhodně nešlo o to rozehnat dav a uklidnit situaci, jako spíše o to vyburcovat dav před televizními kamerami k dalším náběhům. Následně policie zablokovala zepředu jednu z ulic, kterou se dalo náměstí opustit a zezadu najela s vodním dělem, které začalo stříkat po účastnících. Všichni, co se v této ulici, která předtím byla jednou z mála částečně průchozích, nacházeli, tak zůstali zablokováni a došlo k zadržování a dalšímu sepisování všech lidí, co se v ulici nacházeli. Během této situace došlo i k momentu, kdy jeden ze zasahujících policistů bere Českou národní vlajku jednomu z demonstrantů a kope do ní, což je zachyceno na videu stejně jako další provokace ze strany PČR. V současné chvíli nebylo proti žádné osobě aktivně se podílejících na fotbalových aktivitách vznešeno žádné obvinění.
Distancujeme se tedy od jakéhokoliv spojování s vyvoláním konfliktu či se skutečností, že jsme se do Prahy přijeli pobít. Zároveň nesouhlasíme s výroky pana Hamáčka a později i pana prezidenta Zemana o „zvládnutém zásahu a o jeho přiměřenosti”, jelikož došlo k absolutnímu fiasku ze strany policie. Je pro nás nepochopitelné, že se něco takového může dít v demokratické společnosti, a ještě pod záštitou vlády a dalších ústavních představitelů naší země.