Většina poslanců Evropského parlamentu schválila jako reformu Společné zemědělské politiky paskvil, který má Evropské komisi umožnit škrty v dotacích na zemědělskou politiku a převedení peněz na projekty digitalizace a Zeleného údělu. Pozměňovací návrhy, které byly schváleny většinou probruselských frakcí jsou frontálním útokem na evropské výrobce kvalitních potravin. Pokud by je v trialogu schválila i Rada ministrů zemědělství, vedlo by to k likvidaci stovek tisíc družstev a středních zemědělských podniků po celé EU. Většina europoslanců podlehla tlaku pseudoekologických lobbistů z neziskovek, které jsou financovány nikoli příspěvky členů – běžných občanů, ale dary neprůhledných nadací, do nichž přispívají obří nadnárodní korporace, které chtějí obsadit unijní trh potravinami dováženými z USA, Jižní Ameriky a Asie.

Nejsurověji by verze reformy schválená europoslanci dopadla na zemědělce v ČR a ve východních zemích. Schválené pozměňovací návrhy bavorské europoslankyně Moniky Hohlmeierové (CSU) a německého zpravodaje nařízení o strategickém plánu Petera Jahra (CDU), pro něž bohužel hlasovali europoslanci z ODS, TOP 09, STANu, KDÚ-ČSL a Pirátů. Jde fakticky o velmi nezodpovědné poškození hospodářské stability stovek zemědělských podniků, které naví povede k růstu nezaměstnanosti na venkově, kde už teď chybí pracovní příležitosti.

Europarlament dal pomocí jednoho z tzv. kompromisních pozměňovacích návrhů členským státům na výběr, zda uplatní krácení dotací pomocí tzv. zastropování („cappingu“), nebo jestli použije tzv. redistributivní platbu. V případě cappingu by dotace nad 60 tisíc eur byly degresivně kráceny. U podniků, které by měly podle počtu obhospodařovaných hektarů, počtu kusů chovaného dobytka a množství pěstovaných citlivých komodit (ovoce, zelenina, brambory, chmel cukrovka) nárok na více peněz než 100 tisíce eur, by dotace byly seškrtány. Europarlament schválil zastropování přímých plateb v ještě tvrdší verzi než původně navrhovala Komise. Podle parlamentní verze by dotace měly pokrývat jen polovinu nákladů na platy a povinné odvody daní a zdravotního a sociálního zabezpečení.

Kromě těchto dvou limitů europoslanci schválili ještě jeden limit, který je zaměřen proti zemědělcům zapojeným do skupin jako jsou odbytová družstva nebo zpracovatelské firmy vlastněné více zemědělci zabývající se zpracováním zemědělských surovin na potraviny. Zemědělci a zemědělské firmy, které jsou členem odbytových družstev nebo vlastní podíly – byť i menšinové – ve firmě, která se zabývá zpracováním zemědělských komodit na potraviny – jako jsou mlékárny, jatka, uzenářské firmy, ti by všichni společně nesměli dostat více než 500 tisíc eur přímých dotací a více než 1 milion eur dotací na investice.

Schválení tohoto pozměňovacího návrhu předloženého bavorskou poslankyní Monikou Hohlmeierovou znamená, že europarlament chce zlikvidovat všechna družstva a podniky, které u nás vznikly jako akciové společnosti transformací z bývalých JZD. Poslanci z ODS. TOP 09, STAN , KDU-ČSL a Pirátů, kteří se z jeho schválení radují, protože si od něj slibují likvidaci Agrofertu, si zřejmě vůbec neuvědomují, že současně ohrožují dalších více než 1 400 zemědělských a potravinářských firem, které v ČR obhospodařují 67% zemědělské půdy a hlavně zajišťují výrobu 80% českých potravin. Návrh poslankyně Hohlmeierové, které ho „jen“ předložila, ale který ve skutečnosti pochází z dílny německého ministerstva zemědělství, přímo ohrožuje tisíce pracovních míst v českých zemědělských podnicích.

Holding Agrofert ve svěřeneckém fondu předsedy České vlády Andreje Babiše (ANO) podle mého názoru bude jediný, koho se omezení nakonec nedotknou. Předně - u Agrofertu tvoří zemědělská prvovýroba jen zlomek celkového obratu. Většina příjmů Agrofertu pochází z výroby biopaliv, z obchodování postřiky, hnojivy a dalšími zemědělskými komoditami, a hlavně z jejich překupování a zpracování.

Agrofert sice obhospodařuje jen 2,1% zemědělské půdy, ale je tak obrovský, že má dost právníků a účetních, kteří budou umět rozdělit dceřiné firmy zabývající se zemědělskou prvovýrobou na menší celky, které se do limitu vejdou. Přeřadí je z holdingu Agrofert ČR pod podniky se sídlem v Gibraltaru nebo na Maltě, kde nelze z obchodního rejstříku vyčíst, kdo je skutečným majitelem. Nad ně klidně mohou dát ještě jedno patro mateřských firem, se sídlem na Kajmanských ostrovech, které budou ovládat lidé z vedení Agrofertu. Tam už kontrola EU nedohlédne, protože podle schválené verze reformy se má majetkové propojení kontrolovat jen do „prvního kolene“ neboli jen jedno patro mateřských firem nad příjemce dotace.

Andrej Babiš je celý život zvyklý obcházet zákony. Je v tom mistr nad mistry. Jeho firma je tak velká, že se všem omezením nakonec dokáže vyhnout. Stejně jako většina nadnárodních korporací, v jejichž zájmu byla reforma napsána a prohlasována. Tyto možnosti však zdaleka nemají střední firmy, které u nás vyrábějí většinu potravin. Návrh poslankyně Hohlmeierové, který většina europoslanců schválila povede právě k jejich živoření a nakonec zřejmě likvidaci. České střední firmy mají podle toho, co schválila většina EP, vyklidit trh pro další dovozy potravin do ČR.
Jinak, než jako naprostý zmetek, nemohu označit definici tzv. „skutečného zemědělce“. Podle verze schválené europoslanci by tuto definici nesplnil ani bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který se celý život živí zemědělstvím a patří mezi největší zemědělské experty v ČR. V mládí začínal na traktoru a vypracoval se až na pozici šéfa firmy Rabbit Trhový Štěpánov, která se zabývá zemědělskou prvovýrobou i zpracováním zemědělských produktů na potraviny. A právě proto, že firma Rabbit nejenže sama chová králíky, dobytek a drůbež, ale provádí i jejich zpracování na potraviny a provádí prodej konečnému spotřebiteli, by nově podle parlamentní verze nebyla EU považována za "skutečného zemědělce".

Nikdo, koho zajímá osud českého zemědělství, se mi nemůže divit, že jsem při závěrečném hlasování o celé reformě Společné zemědělské politik hlasoval proti zmetku, která schválila většina Evropského parlamentu.