Nám třeba pomáhají odlišovat věci a profese důležité od nedůležitých. To je dobré vodítko pro jejich financování. Platí-li, že stát se má řídit logicky jako podnik, a ne ideologicky jako vehikl ve službách cizí moci, pak jistě rozpočtové kapitoly budou odpovídat nejdůležitějším zájmům občanů této země. V této souvislosti by se měl například i ministr kultury zamyslet, je-li ministrem kultury, anebo zábavy a šoubyznysu (protože například ve Francii stát v době krize podporuje z kulturních institucí pouze ty státní).

V tomto mají pravdu komunisté (bohužel je v této neonormalizační době třeba se malinko nadýchnout, aby člověk dostal odvahu to napsat), že se mají odebrat peníze armádě, pokud nejsou rozpočtově tvrdě a neodvolatelně určeny na účely ochrany obyvatelstva (a ne na nějaké zahraniční mise, jejichž jediným výsledkem jsou další a další migrační vlny).

Krize nám tak připravuje nové situace, na něž není možno reagovat stereotypně a mechanicky. To pak dává právem vyniknout skutečným vůdčím typům, nad těmi, kteří se do těch funkcí dokodrcali božím dopuštěním.

Například pseudoaféra kolem ministra zdravotnictví Prymuly, to je krásný lakmusový papírek, na němž se nám vybarví novodobí Forresti Gumpové! Vzpomeňme na slavný dialog z toho filmu: Seržant: „Gumpe, co je vaším jediným úkolem v armádě?“ Forrest Gump: „Plnit vaše rozkazy, pane seržante.“ Seržant: „Hergot Gumpe, vy jste snad génius! Nejdokonalejší odpověď, kterou jsem kdy slyšel. Vy musíte mít IQ aspoň 160. Vy máte na víc, vojíne Gumpe.“

A tady nám odděluje linka gramotnosti ty, pro něž je důležité bránit šíření kovidu, což je podstatou vládních nařízení, která už z principu nikdy nemohou přesně předjímat všechny možné životní situace, od těch, pro které je (podle povýšení slibujícího forrestgumpovského chápání věcí) tím nejdůležitějším na světě dodržovat vládní nařízení, tak, jak je chápou oni sami.

Pro ty naše forrestgumpíky, jimiž je bohužel státní správa i politika doslova prorostlá jak Boubín, je pak naprosto nepochopitelné, proč se ministr Roman Prymula s někým setkal mimo ministerstvo. A co je horší, toto své natvrdlé „vnímání“ (protože přemýšlení v tom není co by se za nehet vešlo) agresivně prosazují coby jakousi normu, aniž by je vůbec kdy napadlo, že by tomu mohlo být jinak.

Pouze napovíme, že mohlo jít o situaci, kdy ministr nechtěl, aby se vědělo, s kým se hodlá setkat. Je to situace zcela standardní, zejména vzhledem k možnosti, že se mohlo jednat o změny ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). V takovém případě je zcela legitimní snahou uchránit zvažované adepty od hnojných spršek bulváru, který – kvůli rozšířené předpotentovanosti politiků – dokáže vyvíjet bohužel účinný nátlak na procesy, na něž podle zákonů demokratického státu ale nesmí mít žádný vliv, protože nemá žádný mandát a žádnou zodpovědnost.

Zajímavé je, že státní správa nadále počítá s Romanem Prymulou jako s odborníkem, protože se najednou ukazuje, že nahradit tohoto specialistu v dané chvíli vlastně není reálné. Takže nastoupí nový ministr, který není specialistou, ale Prymula bude – nikoliv nominálně, ale reálně – nadále plnit stejné úkoly.