(Na snímku Jaroslav Štefec)

Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“.

Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize o tom, kdo všechno byl v té době v inkriminovaném objektu na schůzce. Ani okamžitý rozjezd „celonárodní kampaně“ proti jednomu z mála lidí, který si s průšvihem zvaným Covid-19 viditelně dokáže poradit a ví, co je potřeba dělat, a neprodlené „podělání se“ jeho šéfa, který viditelně aniž by si nechal ověřit fakta, začal jako jeden z prvních volat po Prymulově hlavě neposkytují příliš důvěryhodnosti scénáři, který je nám, „prostému lidu“ předkládán k uvěření.

Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni. Ve své slepé naivitě až fanaticky věří, že „jejich“ pravda zvítězí i nad realitou života. A jsou za to ochotni i umřít. Což se určitě mnoha z nich povede.

Jaroslav Bašta: Bulvár jako strážce morálky

Fascinuje mě, jak rychle dokázali „otočit“. Zatímco ještě před pár dny odmítali uvěřit byť jedinému slovu oficiálních médií, tentokrát pod jeho taktovkou tančí přímo flamengo servility a nadšení z „veřejnoprávních“ informací. V boji proti špiclování a omezování osobní svobody byli ochotni přinést i ty nejvyšší oběti (pokud možno těch druhých), teď jsou ochotni překročení snad všech mezí špiclování a porušení soukromí i osobní svobody přímo freneticky tleskat. Z největších bojovníků proti udavačství jsou najednou poslušné ovce, oslavující vyřváváním to nejhorší bonzáctví. Nevynechali jedinou příležitost poplivat Babiše, a najednou halasně oslavují to, že se, mírně řečeno, podělal v té pro náš stát nejhorší chvíli. A co je nejhorší – jasně dávají najevo, že to, co vytýkají Prymulovi, oni sami stejně dodržovat nehodlají.

Vzato kolem a kolem, něco je špatně. Jediný, kdo ztratí odvoláním Romana Prymuly z pozice ministra zdravotnictví, bude český stát a my, jeho občané. Že tady něco skutečně smrdí se jasně ukázalo, když Moravec ve svém pořadu na České televizi uvedl, že na středeční noční schůzce, které se účastnil jak druhý muž ANO Faltýnek, tak ministr zdravotnictví Prymula, byl přítomen i náměstek VZP David Šmehlík, který to jednoznačně popřel. Měl tam být, nebyl. Jen to panu Moravcovi zapomněli sdělit. Ti, kteří celý podraz připravili.

Pavučina lží, kterou tká český mainstream pod „něčí“ taktovkou, se začíná trhat. Podobně jako byla britská (veřejnoprávní) BBC usvědčena, že odvysílala reportáž o pádu budovy WTC 7 dne 11. 9. 2001 o 24 minut dříve, než ke kolapsu skutečně došlo, usvědčil svým „trapným omylem“ Moravec ČT z podílu na nechutné kampani proti vládě, proti ministrovi zdravotnictví a tím i proti obyvatelům ČR. Ti, kteří celou kampaň připravili a „odpálili“, počítali, že účast šéfa VZP jim umožní vytvářet další konspirační konstrukce, najednou ztratili značnou část půdy pod nohama.

Pokud by byl Babiš co k čemu, využil by získaný čas a nechal celou „akci“ urychleně prověřit informačními službami a Policií ČR. I když – policii i BIS ovládá jeho „koaliční partner“, Vojenské zpravodajství i přes „jeho“ Metnara v čele resortu šéfuje bývalý šéf amerických Pinkertonů ... Moc trumfů v rukách nemá. Navíc bych si byl ochoten vsadit i dost velkou částku na to, že se lidé z těchto služeb na celé kampani podíleli. Ten rukopis poznám na sto honů. Sám jsem si jejich „pozorností“ užil víc než dost, končí komentář Jaroslav Štefec.