Svobodná republika Arcach – u nás známá jako Náhorní Karabach – zažívá asi nejtěžší hodiny své historie. Smíšené azerbajdžánsko-turecké jednotky podporované najatými džihádisty ze Sýrie a Libye po průlomu jižní fronty postoupily až k městu Šuši. Během včerejšího večera podle arménské agentury ANI probíhaly těžké boje 5 km od Šuši. Toto město leží na důležité silnici M-12, kterou z arménského města Goris proudí do Arcachu zásoby. Islamistické turecko-azerské koalici se během minulého týdne podařilo dobýt provincie Havrut a Zangilan. Armény v Arcachu tím Turci a jejich spojenci z Azerbajdžánu odřízli od možnosti zásobování z Íránu. Na severu v Śahumjanské oblasti Arcachu probíhá fronta na několika místech přes silnici vedoucí do arménského města Vardenis. Neustále ostřelování neumožňuje touto cestou vozit potřebný proviant. Šuši tvoří bránu k asi 10 km vzdálenému hlavnímu městu Stěpankert.
Silnice Šuši - Goris je nyní jedinou cestou, kterou do Arcachu proudí potraviny, zdravotnický materiál, ale i munice a potřeby k obraně. Město je po staletí pevností, která tuto trasu střežila. Do města včera přijel prezident Arcachu Arajik Harutjunjan (na obr. 1), který v přímém televizním přenosu vyzval všechny obyvatele, aby přišli posílit obranu města. V projevu vysílaném od prastaré katedrály, která byla nedávno poničena raketovými útoky, připomněl, že kdo ovládá Šuši ovládá Arcach.

„Dnes, v tomto rozhodujícím historickém okamžiku, kdy turecko-ázerbájdžánské a teroristické gangy s využitím všech svých vojenských zdrojů podnikly útok na Artsakh zaměřený na vyhlazení a vyhnanství všech Acsach Arménů, kteří žijí na své rodné půdě po tisíciletí, z jejich vlasti pokračujeme v boji na život a na smrt v nerovných podmínkách v každém ohledu. Nyní ohrožují naši vlast a naši existenci nejen po celé frontové linii, ale také nasadili velké vojenské zdroje směrem k Šuši, aby za každou cenu dobyli hrdou arménskou městskou pevnost.
Šuši není jen město, je to symbol odhodlání arménského lidu žít ve své vlastní kolébce, symbol vítězství arménského lidu. Šuši je tlukoucím srdcem všech Arménů. Jako vrchní velitel ozbrojených sil Arcachu znovu vyzývám každého z Vás, abyste se spojili a bránili naše Šuši, náš Arcsach, naši národní důstojnost“, řekl Harutjunjan.

Postup azerských jednotek a syrských džihádistů, jimž velí turečtí generálové, nápadně připomíná řádění nacistického Werhmachu a jednotek SS – Totekonpfverbände v Bělorusku za 2. světové války. Azery okupované jižní oblasti Arcachu jsou kompletně zničené. Města a vesnice byly z těžkých zbraní doslova rozstříleny. Lidé, kteří nepadli při obraně nebo které se nepodařilo včas evakuovat, jsou podle zpráv z fronty vražděni džihádisty, které do země dovezlo Turecko. Islamisté zveřejnili několik videosnímků, na nichž kulomety popravují zajatce a arménské civilisty, kteří jim padli do rukou.

My sice odsuzujeme násli, ale jsme ochotni dodávat zbraně. (Karel Čapek, Bajky a podpovídky)

Ke střelbě na civilní cíle byly bohužel použity i 152 mm samohybné houfnice DANA a 122 mm raketomety Vampír české výroby. Na frontu se dostaly oklikou přeprodejem přes izraelskou firmu ELBIT Systems. Ještě smutnější je způsob, jakým se česká vláda staví k útoku na Arcach, při nemž turecké a azerské jednotky v masovém měřítku páchají válečné zločiny. Vláda odmítla zrušit cestu ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) do Turecka. Spolu s ním pojedou 10. 11. 2020 jednat do Ankary zástupci českých zbrojovek o dodávkách dalších zbraní a munice, které s vysokou mírou pravděpodobnosti přes Turecko zamíří na azerskou stranu fronty do Arcachu.

Pro připomenutí - Lubomír Metnar jako ministr vnitra souhlasil v před dvěma lety v Marrákéši s deklarací, která podporuje masovou migraci Afričanů do EU.

Válečné zločiny, kterých se dopouští vojáci turecko-azerské koalice spolu s najatými džihádisty ze Sýrie a Libye, nejsou nějakými „výstřelky“, k nimž dochází za každé války. Jde o systematickou strategii, jejímž cílem je vyvraždění a vyhnání místního obyvatelstva. Občané Arcachu mají tu „smůlu“, že žijí na území, přes něž hodlají Turci a Azeři vést nový plynovod z Ázerbajdžánu do Turecka. Tento plynovod by se měl v Turecku napojit na potrubí systému Nabucco, což je projekt EU. Jde o soustavu, kterou má být do EU dodáván plyn z Kavkazu jako hlavní konkurence současným ruským dodávkám přes rusko-německý Nordstraem a plynovody vedoucí přes Ukrajinu a ČR.

Projekt Nabucco několik let ležel ladem. Práce na něm byly před několik měsíci obnoveny byly až poté, kdy EU donutila Bulharsko odstoupit od společného projektu s Ruskem, který se nazýval Jižní proud. V Bulharsku měl na území EU vystoupit plynovod, který ruský Gasprom plánuje vybudovat na dně Černého moře. Přes Bulharsko mělo potrubí pokračovat jednou větví do Řecka a na Balkán a druhou větví do střední Evropy.
Evropská komise kvůli likvidaci Jižního proudu předložila Evropskému parlamentu návrh nového plynového balíčku, který zakazuje firmám těžícím plyn provozovat v EU plynovody. V návrhu nařízení, o němž nyní v EP probíhá jednání ve výborech, je samozřejmě výjimka pro již fungující projekty jako je německo-ruský Severní proud. Bulharům stejná šance dána nebyla. Současně s tím Komise znovu rozjela aktivity na vybudování plynovodu Nabucco, který by přes Turecko měl do EU přivádět plyn mimo jiné z Ázerbajdžánu. Nikoli náhodou ve stejné době Azeři pod velením tureckých generálů zaútočili na Arcach.

Podezření, že cílem azerských vojáků je vyvraždění Arménů v Arcachu, aby „udělali místo“ plynovodu Nabucco potvrzují i noční zprávy z Arménie. US ambasáda v Jerevanu vydala všem americkým občanům doporučení, aby necestovali do východních provincií Ararat, Vajot dzor a Sjunik. Podle agentury ANI ambasáda USA doporučení oficiálně vysvětlila zprávami o azerských sabotážních skupinách operujících na arménském území. Může však jít i o částečné uvolnění zpráv špionů z CIA o připravené invazi do samotné Arménie. Tyto provincie sousedí na jedné straně s Arcachem a na druhé straně s Tureckem. Právě přes ně chtějí Turci a Azeři vést další asi 100 km úsek plynovodu. Nabucco bude tedy přímo konkurovat ruským plynovodům.

Celý svět bohužel opět přihlíží další genocidě, kterou na Arménech páchají Azeři a Turci. Bránícím se Arménům nikdo nepřišel na pomoc. Oficiálně jim nikdo nedodává ani zbraně a munici. K přímé vojenské pomoci napadeným se neodhodlalo ani Rusko, které má s Arménií uzavřenou spojeneckou smlouvu.

Evropský parlament sice vášnivě řečnil o situaci v Náhorním Karabachu, ale vedení Parlamentu zakázalo projednávat jakoukoli rezoluci v této věci.
Rusko stejně jako další země se snaží diplomatickou cestou dosáhnout ukončení války. Jeho pokusy o sjednání příměří však zatím vždy selhaly. Od začátku války došlo k třem pokusům o zavedení humanitárního příměří. První příměří bylo sjednáno 10. 10. 2020 v Moskvě za zprostředkování ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Vydrželo však pouhých 5 minut. Podobně dopadla dohoda o zastavení palby, kterou 17. 10. 2020 zprostředkovala Francie. Boje nebyly přerušeny ani na dobu příměří, které 25. 10. 2020 zástupci obou stran slíbili US ministru zahraničí Miku Pompeovi.
Ve všech případech znemožnili příměří Azeři, kteří podle na místě se pohybujících novinářů stříleli i na zástupce Mezinárodního výboru Červeného kříže a Červeného půlměsíce, kteří měli zprostředkovat výměnu zajatců. Azeři těžkými zbraněmi napadli i sanitky, které měly odvážet zraněné.
Je to další špinavá turecká válka s použitím protureckých syrských zdrogovaných džihádistů, která se vyznačuje neobyčejnou krutostí vůči civilistům a zajatcům. Třetí velká agrese Turecka od začátku roku 2018, "malé" nepočítám. A Západ i Východ soutěží v bezmocnosti.