MICHAL SEMÍN reaguje na nejnovější rozruch kolem dalšího z bezpočtu Františkových protikřesťanských výstupů a upozorňuje, že celý problém je mnohem komplexnější, přičemž stojíme na prahu jeho trpkého rozuzlení

V dokumentárním filmu rusko-židovsko-amerického ateistického prohomosexuálního režiséra Jevgenije Afinějevského Francesco, který měl premiéru v Římě 21. října, se papež František vyslovil pro uzákonění registrovaného partnerství homosexuálů.

V části věnované pastorační péči o tzv. LGBT osoby, František nejprve uvedl: „Homosexuálové mají právo být součástí rodiny. Jsou Božími dětmi a mají právo na rodinu. Nikdo by neměl být kvůli tomu vyhazován nebo se cítit sklíčeně.“ Načež dodal: „To, co musíme udělat, je registrované partnerství. Tak budou mít zaručenou právní ochranu.“

Odpadlík a pohan 

Pohoršení, které nejen v katolických kruzích František vyvolává, nebere konce. Kdo jeho postoje v této věci sleduje delší dobu, však nemůže být překvapen. Již jako arcibiskup Buenos Aires vyjádřil podporu registrovaným svazkům, když kritizoval návrh na uzákonění manželství osob stejného pohlaví. Františkův shovívavý postoj k homosexuálnímu životnímu stylu se projevil i v rámci biskupské synody o rodině v roce 2014, kdy osobně schválil text, legitimizující homosexuální poměr, či oficiálním přijetím mužského homosexuálního páru.

Zatímco liberální kruhy v církvi i ve společnosti slaví, opravdoví katolíci ztrácejí poslední zbytky důvěry v hlavu své církve. Františkovo popření tradičního katolického učení v této zásadní morální otázce není nikterak náhodné. Jeho filosoficko-teologickým kořenem je modernismus, absolutizující princip vývoje a změny nejen v oblasti praxe, ale i nauky. Proto je pro Františka a jeho stoupence přijatelné hlásat jiné učení, než jaké zastávali všichni jeho předchůdci.

Františkův relativismus v morálních otázkách je však jen plodem relativismu v ještě závažnější oblasti – v otázce pojetí Boha a náboženství. Loňská Amazonská synoda ukázala, kam až je František ve svém bloudění schopen zajít. V předvečer zahájení synody se aktivně zúčastnil pohanského obřadu, kde středem kultu nebyl pravý Bůh, ale panteisticky pojímaná bohyně plodnosti, zvaná Pachamama. Explicitní pohanské prvky, stavící tvorstvo na roveň Stvořiteli, byly integrální součástí projednávaných materiálů, a i když do závěrečného dokumentu některé omyly nepronikly, stala se Amazonská synoda převodovou pákou pro pronikání pohanských kultů do prostředí pokoncilní církve. 

Čtěte ZDE: Krize obnažuje krizi: Papež zase blíže ke dnu. Nejsem Kristův náměstek, říká. Boží tresty už prý nejsou. Mstí se pohanská příroda? Hogan míří přesně. Modlitbu nám ani Bergolio nevezme. Vše je předpovězeno. Bůh s námi!

Sodomie a politika

Je mezi otevřeností vůči pohanským náboženstvím a vstřícností k homosexualitě nějaká souvislost? Na první pohled asi ne, přesto o ní svědčí pasáž z novozákonního Listu Římanům, v němž sv. Pavel píše: „Zaměnili totiž slávu neporušitelného Boha za zobrazené podoby: porušitelného člověka, ptactva, čtvernožců a plazů. Proto vydal je Bůh v žádostech jejich srdce nečistotě, takže hanobili svá těla na sobě samých. Zaměnili totiž pravdu Boží za lež a ctili i klaněli se tvorům místo Tvůrci, jenž má býti veleben na věky… Proto vydal je Bůh hanebným náruživostem. Vždyť jejich ženy zaměnily přirozené obcování za protipřirozené. Podobně i muži zanechali přirozeného obcování se ženami a zahořeli v svých touhách k sobě navzájem a hanebné činy páchali muži s muži a docházeli na sobě samých zasloužené odplaty za své poblouznění“.

Poselství dokumentárního filmu však nemá dopad jen na život církve, ale i na předvolební prezidentskou kampaň v USA. Druhým terčem, vedle tradičního morálního učení, je totiž prezident Trump. Svědčí o tom trailer, jehož obsah jako by vypadl z manuálu Demokratické strany, ale především připomenutý Františkův výrok, že „kdo chce stavět zdi, nemůže se nazývat křesťanem“. 

Služebník NWO 

Psali jsme na Protiproudu o dopise bývalého papežského nuncia v USA arcibiskupa Carlo Maria Vigana prezidentu Trumpovi, v němž mu objasňuje, proč je proti jeho znovuzvolení nejen Deep State, ale i Deep Church, reprezentovaná Bergogliem. V nedávném rozhovoru Francesca Boeziho s C. M. Viganem arcibiskup sděluje své obavy o další vývoj ve světě, stane-li se prezidentem Joe Biden.

"Pokud Trump prohraje prezidentské volby, padne poslední kathekon, který brání nástupu 'mysteria nepravosti' a diktatura Nového světového řádu, která již dříve získala Bergoglia pro svoji věc, bude mít spojence v novém americkém prezidentovi. Joe Biden nemá svoji vlastní identitu - je pouze vyslancem sil, které se neodvažují odhalit to, čím skutečně jsou, a skrývají se za osobu, která je zcela neschopná zastávat úřad prezidenta Spojených států; krom jiného kvůli svým mentálním schopnostem, ale také pro své nevyřešené nekalosti, čili pro jednoduchou možnost být vydírán kvůli střetu zájmů. Proto je Biden jen loutkou manévrovanou elitami, loutkou v rukou lidí prahnoucích po moci a připravených udělat cokoli, aby jí dosáhli a rozšířili. Hrozí, že se ocitneme v orwellovské diktatuře, o kterou usiluje jak Deep State, tak Deep Church, v níž budou práva, která jsou dodnes považovaná za základní a nezcizitelná, pošlapána za aktivní spoluúčasti mainstreamových médií." (Další důležitý rozhovor s arcibiskupem Viganem na toto téma přeložený do slovenštiny čtěte ZDE.) 

Jakkoli je Františkova podpora registrovaného partnerství dostatečným důvodem ke kritice, před námi je podstatnější problém, než jen "pouhý" ústupek homosexuální lobby. Je-li Viganovo odvážné proroctví realistické, pak v souboji mezi Trumpem a Bidenem nejde jen o to, kdo bude příštím americkým prezidentem, ale především o to, zda si uchováme možnost důstojného života, či zda nevratně vkročíme do éry globální protikřesťanské totality.

Čtěte ZDE: Příprava na království Antikrista: Odpadlíci od Boha na vrcholu Církve. Satanův útok začal před půl stoletím. František a zednářský plán. Instalace nového náboženství. Lze monstrum zastavit? Opatrně s pravdou ven

Lest a provokace

Přesto se ještě jednou vraťme i k onomu papežovu výroku z filmu (článek v angličtině ZDE). Tentýž výše citovaný arcobiskup Vigano přináší ještě jeden důležitý pohled na věc.

"Člověk nemusí být teolog ani odborník na morálku, aby viděl, že tato prohlášení jsou zcela heterodoxní a pro věřící jsou velmi vážným důvodem k pohoršení.

Ale buďte opatrní: tato slova jsou jen pubertální provokací, kterou chce 'ultraprogresivní' část hierarchie bez důvodu vyprovokovat schizma - o totéž, o co se již pokusila v postsynodální exhortaci Amoris Laetitia, změně doktríny o trestu smrti, Amazonské synodě, v aféře se špinavou Pačamamou a v deklaraci z Abú Dhabí, kterou nyní encyklika Fratelli Tutti znovu potvrdila a prohloubila. (Odkazy směřují na důležité články na Protiproudu.)

Zdá se, že František se drze snaží 'zvýšit tlak' formou kacířských prohlášení natolik, že to přiměje zdravou část církve - ve které jsou biskupové, duchovní a věřící - obvinit ho z kacířství. Tak bude možné prohlásit tuto zdravou součást církve za schizmatickou a za 'nepřítelkyni papeže'.

Jorge Mario Bergoglio se tak pokouší dotlačit některé kardinály a biskupy, aby se oddělili od společenství s ním. Ne proto, aby ho sesadili kvůli kacířství, ale proto, aby dosáhl vyloučení katolíků, kteří chtějí zůstat věrni trvalému učitelskému úřadu církve. Účelem této pasti je - podle předpokládaných intencí Františka a jeho 'magického kruhu' - upevnění jeho vlastní moci v církvi, která by byla nominálně 'katolická', ale ve skutečnosti by byla kacířská a schizmatická.

Tento úskok vychází z podpory globalistické elity, mainstreamových médií a LGBT lobby, jimž nejsou vzdáleni ani mnozí duchovní, biskupové a kardinálové. Dále nezapomínejme, že v mnoha státech platí zákony, které trestně stíhají každého, kdo považuje sodomii za odsouzeníhodnou a hříšnou nebo kdo nesouhlasí s legitimizací homosexuálního 'manželství' - i když to dělá na základě svého náboženského přesvědčení. Vystoupení biskupů proti Františkovi v otázce jako je homosexualita, by mohlo se souhlasem Vatikánu potenciálně vést k tomu, aby je civilní autorita mohla stíhat.

František by tak měl na své straně nejen Deep Church, který představují vzbouřenci, jako je otec James Martin a ti, kteří propagují německou 'synodální cestu', ale také Deep State. Není divu, že se v dokumentu  objevuje i podpora demokratického kandidáta v nadcházejících amerických prezidentských volbách, spolu se znepokojujícím odsouzením politiky Trumpovy vlády, která je obviněna z rozdělování rodin, které chtějí imigrovat do USA, zatímco skutečnost je taková, že prezident čelí obchodování s lidmi, zvláště s nezletilými.

I když je konzervativním americkým biskupům zakázáno zasahovat do politické diskuse a podporovat prezidenta Trumpa, Vatikán si dovoluje svévolně zasahovat do voleb ve prospěch kandidáta Demokratické strany v jednotě se sociálními a zpravodajskými médii, která cenzurují samy sebe ohledně vážných obvinění proti rodině Bidenovců.

Jako katolíci jsme povoláni stát na straně těch, kteří brání život, přirozenou rodinu a národní svrchovanost. Mysleli jsme si, že máme po svém boku Kristova vikáře. Bolestně uznáváme, že v tomto epochálním střetu ten, kdo by měl vést Petrovu bárku vlnami rozbouřeného světa, se rozhodl stát na straně nepřítele, a chce ji potopit. 

Ve vzpomínce na odvahu svatých pontifiků při obraně integrity víry a při podpoře spásy duší, lze pouze říci: Quantum mutatus ab Illis! (Jak mnoho se od nich změnilo!)"

Protiproud.cz