Sama tato stručná věta vyvolává mnoho otázek. Například: Opravdu si někdo myslí, že osmadvacet vojenských lékařů US Army má zachránit ČR před epidemií? Proč ale vojenští lékaři? To nemají v USA dostatek civilních, když už by chtěli pomoci? Svrbí mě pocit, že jako obvykle je všechno jinak.

SPD principiálně a trvale odmítá přítomnost jakékoliv cizí armády na území ČR. Není nám jasné, proč vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM toto hodlá prosadit. Nemáme informace, proč to neřeší standardní cestou pomoci civilních specialistů. Další otázkou je, proč vláda nepovolává a intenzivně nemotivuje k návratu české lékaře, pracující v zahraničí.

Nemáme ani informace na základě jaké mezivládní smlouvy by zde američtí vojáci měli působit, za jakých podmínek, komu budou podléhat velitelsky ani na jak dlouho by zde měli být. (ještě si pamatujete na ne tak dávnou „jednotku dočasnosti = jeden furt“). Netušíme ani, jaké úkoly, zadané jejich veliteli v USA, vlastně na našem území mají plnit.

Celá akce budí dojem, že spíše než o pomoc se jedná především o sběr dat, jak virus funguje, jak se šíří, zda jsou účinná opatření vlády v době vyprovokované občanské nekázně. Zda lze vládními opatřeními, proti kterým se rozjede vlna dezinformací a výzev k odporu, šíření epidemie vůbec zastavit. Jaký dopad má na hospodářství státu nejenom sama epidemie a nemocnost obyvatelstva, ale i snaha o udržení životní úrovně a zejména zmíněný, cíleně vyvolaný, chaos a následná nedůvěra občanů ve vládní opatření.

Česká republika je v tomto směru dobrou laboratoří protože nabízí srovnání dvou způsobů reakce obyvatel:  Jednu jsme zažili při první jarní vlně infekce, kdy se vláda nebála rázně jednat, národ se sjednotil v boji s nákazou, tvrdá opatření byla obyvatelstvem chápána jako potřebná, byla dodržována a občané se zapojili do výroby roušek a respektování dalších omezení. Virus se podařilo zastavit omezením pohybu obyvatelstva, uzavřením hranic a především kázní obyvatel.

Druhá reakce probíhá nyní, kdy je cílenými tlaky nejenom tzv.liberální opozice ale i jednotlivých skupin podnikatelů - hoteliéři, cestovní kanceláře, dopravci, hospodští, taxikáři, umělci, atd. - na vládu, která opatření uvolnila, jak je dnes vidět: předčasně. Pod stejným tlakem byla opatření, uplatněná po návratu z dovolených, kdy již bylo jasné, že se infekce masově vrací a vláda opatření uplatnila až o cca 3 týdny později. Vládní nejistota a rozpačité až chaotické dílčí akce nahrály opozici a nadále znejistily obyvatelstvo.

Určité novum představuje cílenými dezinformacemi vyvolaná a umocněná psychóza nedůvěry ve vládu a její kroky v této věci. To má za následek další růst nejistoty mezi obyvateli, kdy veřejnoprávní média ztrácejí zbytky své důvěryhodnosti a občané propadají pocitům beznaděje, které se přetvářejí v agresivitu a náchylnost věřit nesmyslným teoriím jen proto, že nepochází z médií. Opatření vlády jsou napadána, zpochybňována „lékařskými celebritami“ a samozvanými „experty“. Nedodržování opatření je prezentováno jako výraz boje za svobodu, jako rebelství. Neustálý přísun konspiračních teorií přispívá k exponenciálnímu růstu nejenom počtu nakažených, ale i těch, kteří jsou v kritickém stavu v nemocnicích. Výsledkem této profesionální kampaně je údajně to, že až 30% obyvatel nevěří covidovému nebezpečí.

Kdybych se zabýval taktikou použití biologických zbraní, myslím, že by vývoj obou fází coronavirové pandemie společně s nasazením psychologických faktorů učebnicově ukazuje, že sama infekce je sice dost hroznou zbraní, ale v kombinaci s cílenou desinformační kampaní je její účinek výrazně vyšší. Dezinformace totiž účinně blokují efekt protiepidemických opatření a umožňují další šíření infekce.

Za zmínku stojí, že Rakušané vetovali návrh na zákaz pendlerství, protože bez českých lékařů a sester by se jejich zdravotní systém v příhraničí i ve Vídni dostal do velikých potíží. Je to daň za „volný pohyb osob“ v EU, kdy ani v nouzi nemůžeme stáhnout české zdravotníky ze zahraničí a necháváme si vnutit „spojeneckou pomoc“ od cizích armád stejných zemí, kde naši specialisté pracují. Argumentovat nutností zahraniční lékařské pomoci je velice liché, protože by stačilo, kdyby vláda vyzvala (a motivovala) české lékaře v zahraničí k návratu do vlasti.

Anebo je to doopravdy jinak. A teď nepředkládám další konspirační teorii. Jenom fakta. Souhlas s pobytem cizích vojsk (jakéhokoli typu, ať už stavitelů radaru v Brdech, nebo zdravotníků v Letňanech) nelze chápat jinak, než jako prorůstání cizozemské vojenské přítomnosti od Aše na východ. Konečně, ptejte se Slováků, co si myslí o tom, že jejich politická reprezentace věnovala vojenské letiště Sliač americkému letectvu. Kromě několika oficiálních tlampačů, prezidentského paláce a pana premiéra jsem od nikoho žádné nadšení neslyšel. Jenomže oni už prodáni byli. Dovolíme to my?

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)