Už několik dní probíhají útoky ázerbájdžánské armády za pomoci sil dodaných Tureckem na město Shushi, které má zásadní strategický význam na hlavní přístupové cestě do Stepanakertu. Jak uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Anna Naghdalyan, dne 3. listopadu ozbrojené síly Ázerbájdžánu znovu bombardovaly civilní infrastrukturu měst Stepanakert a Shushi pomocí kazetové munice Smerch. Zaměřili se zejména na Středisko zdravotní péče o matku a dítě ve Stepanakertu. Mezi civilisty jsou oběti.
Ázerbájdžánské ozbrojené síly opakovaně útočí na zdravotnická zařízení a jiné civilní cíle se zřejmým úmyslem vojensko-politického vedení způsobit maximální škody civilnímu obyvatelstvu Arcachu, zejména ženám a dětem daleko od frontové linie. Bylo zjištěno, že ázerbájdžánská armáda užívá nového typu kazetových bomb určených k zapalování objektů na širším území. Použití těchto bomb zakazují mezinárodní úmluvy.

V bojích byl zadržen zajatec naverbovaný v Sýrii v provincii Idlib pro boj proti Arménům, Jde dvaatřicetiletého negramotného arabského zemědělce Youssef Alabet Al Haji, otce pěti dětí. Je podezřelý z mezinárodního terorismu podle článku 389. Naverboval ho jeho známý pro boj v Ázerbájdžánu za peníze. Řekli mu, že jde o "vojenské cvičení" za 2000 US dolarů měsíčně. Manželka a otec byli proti.

Řekli mu, že tam budou muži ze sousedství. Na základně bylo asi 500 mužů, syrských Arabů. Kdo by odmítl nabídku, byl by střelen do nohy a nemohl by se vrátit. Vybraných 500 mužů odjelo 10 autobusy. Bratr známého teroristy Abu Hamsy jim řekl, že 500 mužů odjelo už před nimi. Cestovali přes Turecko na civilní letiště, kde je turečtí vojáci naložili do dvou letadel s tureckým označením.

Přistáli na civilním letišti, kde přestoupili do velkého letadla označeného ázebájdžánskou vlajkou a 18. 10. přistáli v Ázerbájdžánu, kde je naložili do autobusů v doprovodu tureckých a ázebájdžánských vojáků. Dostali čísla na přívěšcích na krku a s nimi byli vyfotografováni, dostali uniformy a zbraně, ruské samopaly a ostřelovací pušky. Turečtí důstojníci měli neprůstřelné vesty, ale oni ne.

Dostali vojenský výcvik a instrukci, že nemají šetřit nikoho, všichni Arméni mají být zabiti. Každý kdo setne Arménce dostane prémii 100 US dolarů za každého. Dostali na to dlouhé nože. Kdo měl strach, dostal léky proti strachu. Viděl, jak je Ázerbájdžánci dostávají. Pak byli se 150 dalšími muži odvezeni pickupy a dál šli na bojovou linii pěšky.

Dostali rozkaz obsadit arménskou vesnici, pobít všechny obyvatele a vojáky. "Oni na nás začali střílet také z minometů. Patnáct z nás bylo zabito. Útok se nezdařil a my jsme uprchli do hor." Nebyl zraněn. Zabloudili, ale nalezli je Ázebájdžánci, kteří je tam přivedli. Eskortovali je, ale začali na ně střílet Arménci. Byl zraněn. Zůstal tam pět dní. Nikdo mu nepomohl, vydal se k arménské základně. Arméni mu zdálky ukazovali, aby se nebál. Ošetřili ho a dali mu vodu a jídlo a ujistili ho, že mu neublíží. "Ať jim bůh požehná." chce jim poděkovat.

"Bylo špatné sem přijít, Arménci jsou mnohem lepší lidé, než jsme si představovali." Dobře se o nás starali." Radil by každému, aby se nenechal zlákat penězi a nejel do Ázerbájdžánu bojovat proti Arménům ani kdyby měl žít v chudobě. Azeři říkají Arménům "nevěřící", ale sami jsou nevěřící. "My jsme byli nevěřící, když jsme přišli bojovat proti dobrým lidem."