„Nesmíme podlehnout tomu audiovizuálnímu klamu, že americké volby jsou vše proměňující a na všechno působící. Jistě odpověď na otázku kdo bude americkým prezidentem je důležitá. Uvědomme si ale, že prezident USA ne všechno řídí, politické, mocenské, správní struktury jsou tak složité a tak rozsáhlé, že dost často vzniká dojem nebo je to dokonce skutečnost, že prezident ani neví a ani nemůže vědět o tom co se děje v nějakých jiných segmentech americké politiky, takže někdo vyhraje, někdo prohraje, možná, že i dojde k nějakým vnitřním nepokojům ve Spojených státech, ale to jsou nesrovnatelné proti tomu co  můžeme hledat v jiné části světa, například když už jsme hrdí na svoje členství v Evropské unii , tak co se bude dál dít s problémem islámských bojovníků, kteří se volně pohybují po Evropě, nikdo už je nemůže spočítat a ačkoliv Karel Schwarzenberg tvrdí, že by je měla Česká republika zvát a nějak to zvládnout, tak se vlastně ukazuje, že je to nezvládnutelné. A zda jsou prsty amerických tajných služeb, tím myslím včetně i těch vojenských, za tím masivním útokem těch komand, kterým pracovně říkáme, že reprezentují Islámský stát, to my vlastně nevíme, ty skupiny mohou být financovány ze všech možných zdrojů, ale možná, že i americká zahraniční politika si našla cestu k islámským zemím. Není to jenom Saúdská Arábie nebo státy Zálivu, ale jsou to země kde ta možnost vzniku nového konfliktu je snadno možná,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz k americkým volbám.

Konflikt o Náhorní Karabach….

„Když jste mluvil o konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který by mohl vést ke konfliktu mezi Tureckem a Ruskou federací, tak to je jeden z příkladů takového zamrzlého konfliktu nebo potenciálního konfliktu, ke kterému může velice brzy dojít. Pravda je, že to téma rusko-tureckých válek nebo téma ruského tažení na jih, které trvá od konce 18.století má mnoho peripetií a dává oběma válčícím  stranám tolik možností k jeho řešení, že pokud do toho vstoupí USA, které v případě vítězství Joe Bidena by mohly mít ambicióznější zahraniční politiku, může dojít k jakémukoliv vývoji,“ říká Zdeněk Zbořil.

Kašmír, dlouhotrvající konflikt mezi Čínou a Indií…

„V Kašmíru nejde jenom o konflikt mezi hinduisty a muslimy a mezi snahou odtržení Kašmíru od Indie, která je stále v tom statutu  správy kašmírské, na které pracoval tatínek Madeleine Albrightové Korbel, ale tam je také styčná hranice hned několika států zejména Indie a Číny a konfliktů mezi Indií a Čínou jsme zažili už dost a bude-li tam nějaký důvod strategický, který by podpořil spor o Kašmír ještě důvody ekonomickými tak je to docela možné,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

A další možné konflikty…

„Nezapomínejme třeba na jihovýchodní Asii, tam se státy mohutně rozvíjejí dokonce za pomoci ekonomik nebo nadnárodních korporací podporovaných USA, takže budoucí konflikt mezi Vietnamem a Čínou, mezi Čínou a Tchaj-wanem, mezi Čínou a Ruskem je klidně možný, záleží jenom na vůli a obratnosti nejenom  americké administrativy, ale všech stran jestli se rozhodnou rozpoutat nějaký konflikt mnohem většího rozsahu než jsme zatím předpokládali.

Pokud by došlo k nějaké válce, ve které by se použily nukleární zbraně tak není tak zajímavé, protože když tají ledy v Arktidě a ruské lodě a letadla se dostávají do oblastí, kde se k sobě nebezpečně přibližují, tak ten příští konflikt může být i v této oblasti a pak nějaké povídačky o tání ledovců  v Arktidě může být vyřešen takřka přes noc táním ledovců na severním pólu pod vlivem nějakého vojenského střetnutí mnohem rychlejí než co jsme dosud zažili.

Spor o Kurilské ostrovy mezi Ruskou federací a Japonskem trvá od roku 1945, pro Rusko vlastně od rusko-japonské války z počátku 20.století.

A takových míst po světě je celá řada a navíc ještě mohou nastat války, které nejsou vizuálně atraktivní a to jsou války uvnitř bankovních domů na celém světě, ty jsou mnohem důležitější než ty konflikty, které jsou inspirovány vojensko-průmyslovými komplexy v různých zemích. Ale stav válek nebo potenciálních konfliktů nebo už probíhajících konfliktů v bankovní sféře je nezmiňovaný, neprůhledný a skrytý za příběhy o možné krizi, myšleno finanční krizi, která se dotkne ne obyvatel nějaké oblasti, ale obyvatel celého světa. Pád dolaru nebo naopak změna vztahu měn nejenom v arabsko-petrolejovém světě, ale také v čínském rychle se rozvíjejícím světě třetí, čtvrté  industrializace, tak jsou možná důležitější než všechna ta povídání o tom, kdo má připraveno k výstřelu více nebo méně zbraní,“ dodává Zdeněk Zbořil.