Příklon k Rusku: Řecko „nejspíš“ vstoupí do BRICS banky
Řecko toho má hodně málo ve smyslu vyjednávací síly s evropskými věřiteli. Kromě fíglů jako vybrakování rezerv SDR nemají Atény žádnou hotovost, aby MMF v červnu zaplatily, a co je možná ještě důležitější, nezbývá mu ani moc prostoru k nějakým vytáčkám, když se podíváme na výnosy versus výdaje (viz níže), což znamená, že Řecko se rovněž potýká s potížemi, aby zaplatilo zaměstnance veřejného sektoru, což by mohlo v kombinaci s řeckou konsternací ohledně bezpečnosti jejich vkladů, přispět k sociálnímu neklidu a vyvinout to nevítaný politický nátlak na premiéra Alexise Tsiprase a jeho stranu Syriza, která se jen před pěti měsíci probila k moci na základě vzdorovité (a zjevně naivní) platformy zaměřené proti zbídačování.
Trojka (a Německo) to samozřejmě vědí a jsou si rovněž naléhavě vědomi toho, že španělská Podemos a portugalští Socialisté bedlivě to řecké drama sledují, dojde-li byť i k nejmenším projevům ústupků ze strany MMF a EU. Jinými slovy ta patová situace je teď zrovna tolik i o politice jako o ekonomice a ty ‚instituce‘ nechtějí, aby sympatizanti Syriza mohli říci, Řecko někoho přimělo hrozbami odchodu z tohoto měnového bloku k neklidu.
To, co to všechno výše uvedené znamená, ať je to dobře nebo špatně, je, že Řecko v podstatě nemá žádnou páku, protože pro mnoho evropských činitelů už není prodávání úlev od zbídačování za právo na udržování ideje nerozbornosti eura žádoucím výsledkem, jelikož by to mohlo povzbudit vlády zaměřené proti zbídačování i ve větších a vlivnějších zemích.
Když si to všechno řekneme, tak má Řecko ale ještě jednu kartu, se kterou lze hrát: tzv. ‚příklon k Rusku‘. V průběhu vyjednávání mezi Syrizou a Trojkou zkoušela Moskva v různých okamžicích těžit ze zášti mezi Aténami a Bruselem tím, že nasazovala různé námluvy včetně možnosti, že zaplatí dopředu 5 miliard € za řeckou část plynovodu Turecký proud, a pozvání této země, aby se připojila k bance BRICS, což je možnost, kterou Jim O’Neill od Goldmana odepsal jako politicky motivovaný „žert“.
Ale Vladimir Putin si nelibuje v žertování (pokud se ovšem neúčastní výročního setkání na radnici s Ruským lidem) a určitě ne necelé dva měsíce před letošním Summitem BRICS v Ulfě, když to vypadá, že Řecko by mohlo pozvání Moskvy přijmout.
Řecko se připravuje a nejspíš podá žádost o účast v nové rozvojové bance u zemí BRICS a má v této záležitosti zajištěnu ruskou podporu, řekl v pátek večer tiskové agentuře ANA-MPA ministr produktivní rekonstrukce, životního prostředí a energetiky Pangiotis Lafazanis.
„Během mé schůzky s ruským náměstkem ministra financí Sergejem Storčakem jsme zajistili rozhodnou ruskou podporu pro řecký požadavek na účast v nové rozvojové bance zemí BRICS. K žádosti o účast odpovídající … bude jen symbolická a bude se uhrazovat na splátky, přičemž jakmile tato operace začne, tak už to umožní přijímat finanční pomoc,“ řekl tento ministr.
Lafazanis dodal, že se rovněž diskutovalo o technických detailech o tom, jak podat žádost tak, aby byla přijata, pokud se pro ni řecká vláda po diskusi rozhodne.
Rovněž uvedl, že diskutoval o úvěrovém zajištění, které ruské banky poskytnou řeckým společnostem, které budou provádět konstrukci nového plynovodu, jenž bude přes Řecko přecházet.
„Splácení ruských půjček se dosáhne ze zisku vydělaného z provozu tohoto plynovodu a jeho zajištění není spojeno s půjčkami nebo ekonomickou pomocí mezi státy,“ řekl.
Jak bylo uvedeno výše, to přichází spolu s tím, jak jsou Rusko, Brazílie, Indie, Čína a Jižní Afrika odhodlány oficiálně spustit banku BRICS a odpovídající rezervní fond, až se tato skupina vynořujících se mocností 8.-9. července sejde v Rusku. Rovněž to přichází spolu s tím, jak Moskva vypadá rozhodnuta rozhýbat plán na eurasijský měnový blok a Centrální banka Ruska zkoumá možnost zřízení alternativy ke SWIFT spjaté s BRICS.
Navíc nedávný čínský závazek 50 miliard $ pro Brazílii podtrhuje míru rozšiřování ekonomické a politické spolupráce mezi národy BRICS tváří v tvář úpadku Západní hegemonie. Banka BRICS vyjadřuje myšlenku, že nejvlivnější světové vynořující se trhy mají teď pocit nezbytnosti vzájemné podpory tváří v tvář tomu, na co pohlíží jako na zdráhavé pokusy ze strany existujících světových multilaterálních institucí sloužit zájmům vynořujících se trhů nebo jim i poskytnout zastoupení srovnatelné s jejich místem ve světové ekonomice. Tohle jsme o tom řekli v pátek:
Dost podobně jako Čínou vedená AIIB je i banka BRICS v mnoha ohledech reakcí na neschopnost multilaterálních institucí pod dominancí US uspokojit potřebu modernizace a nabídnout zastoupení, které je odpovídající ekonomické váze jejich členů.
A proč by vlastně Rusko mělo chtít, aby se Řecko k této bance připojilo? Motivace je jasně geopolitická, uvážíme-li, že je Řecko zkrachované, a že na prohlášení Lafazanise je zajímavé to, že zjevně naznačuje, že řecké vklady kapitálu budou přicházet ve splátkách, zatímco Atény budou okamžitě způsobilé k půjčkám z této banky.
Krátce Putin by rád nic menšího než zřídit symbolické vztahy s první zemí, která se odtrhne od údajně nerozborného měnového bloku, zvláště uvážíme-li situaci na Ukrajině. Mezitím Řecku chybí jakékoliv páky, zvláště teď když nedávné regionální a obecní volby ve Španělsku věřitelům Atén z EU dokázaly, že revolta proti zbídačování je velice reálná. Uvidíme, jaký bude mít poslední zkušební balónek Řecka při vyjednávání o dluzích, tj. příklon k Rusku, účinek, pokud nějaký bude.
Submitted by Tyler Durden on 05/30/2015 14:25 -0400
Zdroj
