Aji male procento hlasu može překlopit situaci na vašu stranu a vy se tak dostanete do Senatu, nebo vaša strana přeleze hranicu nutnu pro vstup do parlamenta nebo pro narok na prachy ze statniho rozpočta. Da se to zrobit přes noc, když volebnich dnu je vic, da se to zrobit zfalšovanym poštovnim nebo internetovym hlasovanim. Proto je duležite, aby volby trvaly jeden den a aby ve volebnich mistosťach byli zastupci všeckych stran. Poštovni a internetove hlasovani nechejte děckam, co si hraju s tabletama, ale ne pro politycke rozhodovani nejvyššiho vyznamu.

Pak neni co zpochybňovat, počty voliču su jasne, večer po skončeni hlasovani mate vysledky na stole, tajak u nas v Česku. Enem v neomarxistyckych hnizdach se hlasuje tak, že ani tyden nebo měsic po volbach nevite, kdo vyhral, zahranični vlady uznavaju nebo neuznavaju zvoleneho polityka a je z teho enem bordel. A přesně o to jim jde. Bo z bordelu, demonstraci, kere se zvrhnu do zapalovani aut, domu a nakonec aji střilani lidi ze střech, vznikaju naraz novi, usměvavi vladcove. Z chaosu řad. Že se mezitym zvrhla ekonomika a zemi zadlužili a rozkradli mezinarodni bankeři, to už tak k temu patři, to je vysledek všeckych barevnych revoluci.

Když sem se bavil s mistnima lidma, připadal sem si jak u nas na Lenince v hospodě. "Nikdo z nas ho nevolil!" vykřikovali všeci po poslednich volbach. No ja, ale kaj je tych 35% voliču ANO, když zrovna v našem městě ma největši podporu.

To same mi řikali všeci v Bělorusku. "Nikdo z nas ho nevolil!" Shodovali se naprosto všeci. A kaj teda je tych 80% voliču? Tentokrat nebyli u voleb mezinarodni pozorovatele, bo se bali, že lapnu koronu. U všeckych předchozich byli, ale stejně dostal prezident přes osumdesat procent hlasu.

"Když si je tak jisty, tak ať ty volby zopakuje, tych osumdesat procent lidi mu přece ty hlasy zase daju," povidala mu zaniceně mlada majitelka antykvaryjata v Brestu.

"A co vlastně chceš, děvucho? Chcete na Zapad? Uvědomte si, že Zapad vas nechce. Dneska vam tleskaju neziskovky z Varšavy, ale Pařiž nepotřebuje v Unyji konkurenci opravdovych potravin. Mate mliko z opravdovych krav a syry z mlika. Mate svoje nešizene zemědělske produkty, klobasy z masa vašich zviřat, nikdo vam tu nevali ošizene sračky, určene pro otroky z Ostbloku. Ve školach se děcka uči o vlastni hystoryji, matyka je zakladem vzdělani, na ulicach mate čisto a pořadek. Mate špicovu silnični a dalnični siť, mate moderni železnice a ty rychle internety. Mate nova sidliště, školy, nemocnice a školy aji bez EET. Funguje vam kultura, cestovni ruch, sport. Ten vaš dyktator nezrušil jedinu sportovni nebo kulturni aktyvitu a nezavřel jedinu hospodu! Vite vubec, co všecko možete ztratit?

A na druhu stranu, podivejte se na sebe. Vždyť ste žebraci! Zapad vaše prumyslove, ani zemědělske produkty nechce, ma dost svojich. A nad Vychodem ohrnujete frňak. Nemate hory, nemate moře, ale turystycky ruch byste chtěli. Chtěli byste turysty od nas, ale napalite jim nekřesťanske ceny za viza. Tak co vlastně chcete? Brečite, že mate male platy a za šest tisic měsičně se neda žit. A komu teda patři ty milijony luksusnich aut, co tu jezdi z běloruskyma značkama? Kdo byva v tych luksusnich novostavbach? Kdo ze sebe zrobil otroka a nabral si ty lizingy a hypoteky, co? Zato mate cigara za dvacku a vodku za pade. Vy nikoho nezajimate, chapeš to? Ste stejni pitomci jako my, bo robime stejne chyby. Ja děvucho, neni to jednoduchy proces, ta demokracija, neni. To je proces, bych řekl, v kerem se ne každy dost vyzna. Proces, do kereho možu vstupit nepřatele! A vypadaju přitem jako přatele. A řikaju si Demograti. Ribelarni demograti. Tak si dost dobře rozmyslete, co vlastně chcete. Bo jak nedate pozor, budu vam tu hořet auta, domy a bude se střilat ze střech! A zrobit vam tu valku, to oni umi dobře."

Děvucha nebyla schopna slova. Tak sem se raději zebral a šel pryč, než na mě zavola jakesik fašisty z Bělorus Lives Matter.

No tak ja. Pokud ste demokrati, klidně si ty volby zopakuje. Bo kdo ziskal většinu v jednych volbach, ziska ju podruhe zas. Ale zrobte to v jeden den, bez internetovych a jinych poštovnich šaškaren s jasnym seznamem opravněnych voliču a s mezinarodnima pozorovatelama.

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně... Pod autorským jménem Ladislav Větvička publikuje od podzimu 1991, kdy pracoval ve slezských rádiích Attack, Ekol-S a Orion.