O půlnoci moskevského času oznámili ruský prezident Vladimír Putin spolu s arménským předsedou vlády Nikolem Pašinjanem a ázerbajdžánským prezidentem Ilhanem Alijevem uzavření dohody o okamžitém zastavení bojů v Arcachu – u nás známém též jako Náhorní Karabach. Podle dohody do linií mezi obě znepřátelené strany nastoupí v roli mírových jednotek ruská armáda. Do včerejška přítomnost ruské armády jako mírových sborů tvrdě odmítal jak Azerbajdžán, tak zejména Turecko, jehož generálové ázerbajdžánsko-tureckou agresi do Arcachu fakticky řídili. Do včerejška si turecký prezident činil nárok, aby Turecko bylo zastoupeno na mírových jednáních. Putin jej však ke stolu nepřizval. K uzavření dohody o ukončení bojů došlo několik hodin poté, kdy vojáci ázerbajdžánské armády zaútočili nad arménským územím na ruský bojový vrtulník Mi-24.
V noci na pondělí sestřelili ázerbajdžánští vojáci ruský bitevní vrtulník Mi-24 letící 5 km hluboko uvnitř území Arménie. Vrtulník podle ruského ministerstva obrany doprovázel konvoj 102. ruské základny v Arménii, který se vracel z hlídky na hranicích Arménie a Azerbajdžánu. „Ruský vrtulník Mi-24 byl sestřelen ve vzdušném prostoru nad územím Arménské republiky mimo zónu bojů mezi Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem ,“ řekl ruské agentuře TASS mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov. Vrtulník byl sestřelen pokročilým přenosným protileteckým systémem, jehož součástky byly podle ruské televize RT nalezeny na arménském území. Po zásahu raketou se vrtulník zřítil do rokle. Dva členové posádky při útoku zahynuli. Třetí byl z trosek vyproštěn se středně těžkými zraněními.

Večer se k odpovědnosti za útok přihlásila ázerbajdžánská armáda. Ázerbajdžánské ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že šlo omyl a nikoli o cílený útok na Rusko. „K hrozné chybě došlo kvůli skutečnosti, že vrtulník letěl v těsné blízkosti arménsko-ázerbájdžánské hranice, kde pokračují aktivní vojenské střety mezi oběma zeměmi kvůli sporné oblasti Náhorního Karabachu. Let byl prováděn ve tmě, v malé nadmořské výšce a mimo zónu radarové detekce systémů protivzdušné obrany,“ uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničních věcí.“, napsala ázerbajdžánská vláda v prohlášení k útoku.

Skutečnost je však taková, že k sestřelení vrtulníku došlo v blízkosti čtyřmezí mezi Arménií, Tureckem a Iránem a Nachičevanskou republikou (na mapě vyznačeno červeně). Tedy na opačném konci Arménie, než jsou hranice s Arcachem – známým též po názvem Náhorní Karabach. Nachičevansko má podobný statut jako Arcach. Jde o mezinárodně neuznanou republiku, jejíž vznik byl dohodnut mírovou smlouvou mezi Arménií a Azerbájdžánem, kterou v roce 1994 zprostředkovalo Rusko. Ázerbajdžán ji považuje za součást svého území i když se nachází za pásem území Arménie širokým v průměru 100 km. Fakt, že Ázerbajdžán přiznal odpovědnost za útok na ruský stroj dokládá, že z tohoto území proti Arménii operují azerské jednotky.

Včera večer se ázerbajdžánská vláda Rusku oficiálně omluvila. Ázerbajdžánké ministerstvo zahraniční podle TASSu uvedlo, že vláda v Baku připravena zaplatit odškodné v souvislosti s incidentem. Ázerbájdžánští úředníci vyjádřili soustrast rodinám a přátelům zabitých členů posádky.
Osobně považuji text ázerbajdžánské omluvy za alibistický a v podstatě drzý. Podle mého názoru jde o další zkoušku, kam až nechá Rusko zajít turecko-azerské agresory. Raketový útok na vrtulník letící 5 km hluboko v arménském území je podle mezinárodního práva aktem agrese. Fakticky jde o formu přímého vojenského napadení Arménie, za jehož obranu převzalo Rusko záruky podle Smlouvy o vzájemné pomoci v obraně z roku 1997.

Pokud bychom věřili tvrzení Baku o „omylu“, nezbývá než dodat, že přítomnost ruské techniky měli Azeři předpokládat. Rusko minulý týden zcela jasně a veřejně oznámilo, že přistupuje na arménskou žádost o vojenskou pomoc. Ruský prezident Vladimír Putin ve zveřejněné odpovědi zaručil Arménii pomoc ruské armády při snaze o zajištění územní celistvosti. Tato záruka se vztahuje na samotnou Arménii a nikoli na Arcach, který je podle arménsko-azerbájdžánské mírové dohody z roku 1994, jíž Rusko zprostředkovalo, nezávislou republikou.

Údajně mylný útok na ruský vrtulník však vedl k rychlému vývoji na diplomatickém poli. Ruský prezident si do Moskvy pozval k okamžitým jednáním nejvyšší představitele Arménie a Ázerbajdžánu. Jakými pohrůžkami donutil Ázerbajdžánce k podpisu smlouvy o ukončení bojů a o vpuštění ruské armády do Arcachu se asi nikdy nedozvíme. Pokud zastavení bojů vydrží a přejde do skutečného míru byla by to skvělá správa.

Přikládám znění prohlášení všech tří státníků, které v noci po skončení jednání zveřejnila tisková služba Kremlu:
„Prezident Ázerbájdžánské republiky Alijev, předseda vlády Arménské republiky Pašinjan a prezident Ruské federace dnes 9. listopadu podepsali prohlášení, které vyhlašuje úplné příměří a zatavení veškerého nepřátelství v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu od 00:00 moskevského času 10. listopadu 2020.

Ázerbájdžánská republika a Arménská republika se zastaví na svých pozicích. Mírový kontingent Ruské federace bude rozmístěn podél kontaktní linie v Náhorním Karabachu a podél koridoru spojujícího Náhorní Karabach s Arménskou republikou.

Vnitřně vysídlené osoby a uprchlíci se vrátí na území Náhorního Karabachu a okolních oblastí pod kontrolou vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Proběhne výměna válečných zajatců, dalších zadržených osob a těl mrtvých.

Všechna hospodářská a dopravní spojení regionu budou odblokována. Kontrola nad dopravní komunikací bude prováděna za pomoci orgánů ruské pohraniční stráže.

Předpokládáme, že dosažené dohody vytvoří podmínky nezbytné pro dlouhodobé a úplné řešení krize kolem Náhorního Karabachu na spravedlivém základě a v zájmu arménských a ázerbájdžánských národů.“