Podle nové studie prestižního institutu Ifop pro výzkum veřejného mínění je většina muslimů mladších 25 let přesvědčena, že šaría je nadřazena právu Francouzské republiky.
Francouzský časopis Valuers Actuelles informoval o studii, která byla provedena jménem Comité Laïcité République a která upozorňuje na rostoucí propast mezi muslimy a ostatními Francouzi, pokud jde o jejich vztah k sekularismu.
V současné době 57 procent (o 10 procent více než v roce 2016) francouzských muslimů ve věkové kategorii do 25 let věří, že šaría je více než zákon Francouzské republiky, zatímco sotva 15 procent katolíků věří, že pravidla jejich náboženství by měla být nadřazena francouzskému zákonu.
Stejně tak se dva ze tří muslimů staví proti myšlence, že učitelé mohou svým studentům ukazovat karikatury náboženských postav, zatímco 75 procent Francouzů a dokonce 80 procent katolíků je pro.
Totéž platí pro naprostou většinu otázek položených v průzkumu. Pokaždé se názor muslimů diametrálně lišil od odpovědí nemuslimských francouzských respondentů, což ukazuje dojem dvou komunit, které mají málo společného.
Une large majorité de Français soutient les différentes lois encadrant la #Laicite
Loi de 1905 #laicité 88%
Loi de 2004 #voile 85%
Loi de 2010 #burqa 88%
On observe toutefois une divergence d'opinion des musulmans sur l'interdiction du voile à l'école (44% y sont favorables) pic.twitter.com/SkYnSUQTQv
— Ifop Opinion (@IfopOpinion) November 5, 2020
Například 75 procent muslimů je také silně nakloněno nošení nápadných náboženských symbolů, ať už se to týká rodičů doprovázejících školní výlet, univerzitních studentů, zaměstnanců soukromého sektoru nebo zaměstnanců veřejných služeb. Avšak katolíci, stejně jako nevěřící, jsou ostře proti.
V případě výuky arabštiny a mateřského jazyka ve veřejných školách je pro 82 procent muslimů, zatímco 18 procent katolíků a 32 procent nevěřících je proti.
Navíc sotva 58 procent muslimů bylo pro podpis deklarace, že se budou při přijímání veřejných dotací řídit hodnotami republiky. Na druhé straně 85 procent nevěřících a 92 procent katolíků je pro tuto myšlenku.
Pokud jde o konkrétní hodiny pro ženy v obecních bazénech, souhlasilo by s tím 81 procent muslimů, proti 16 procentům katolíků a 24 procentům nevěřících, kteří s tím nesouhlasí.
Pokud jde o jmenování pozorovatelského orgánu, který by dohlížel na vliv náboženských fundamentalistů ve společnosti, souhlasí s ním pouze 35 procent muslimů oproti 76 procentům katolíků a 77 procentům nevěřících.
34% seulement des musulmans approuvent la dissolution du #CCIF et de #BarakaCity, tandis que ces annonces faites après le meurtre de #SamuelPaty sont largement soutenues par l’ensemble de la population (65% pour le CCIF, 76% pour BarakaCity) pic.twitter.com/BoN56lrcLy
— Ifop Opinion (@IfopOpinion) November 5, 2020
Studie institutu Ifop ukazuje, že více než kdy jindy se zdá, že muslimové – a nejen islamisté – usilují o životní styl radikálně odlišný od života ostatních Francouzů.
„Dnes mají někteří tendenci prezentovat islamistické teroristy jako „osamělé vlky“, fundamentalisty, jejichž doslovný a radikální pohled na Korán vůbec nereprezentuje pohled na muslimy. Tento průzkum nicméně ukazuje, že značná část muslimské mládeže sdílí s těmito islamisty názor, že zákony, které jejich náboženství nařizuje, musí mít přednost před francouzským právem,“ upozornil François Kraus, ředitel institutu Ifop.
A islámský teroristický útok, který otřásl Francií v posledních týdnech, tento trend nezměnil.
„Názory na hlavní sekulární zákony a vztah k sekularismu jsou nakonec poměrně rigidní. Útok na této věci mnoho nezměnil,“ dodal Kraus.
Propast mezi muslimy a zbytkem Francouzů však v tomto průzkumu není jediným znepokojivým faktorem. Ostatně u každé položené otázky studie ukázala, že mladí lidé, bez ohledu na svou víru, se sekularismu brání méně než starší.
Pouze 58 procent lidí mladších 25 let je pro právo učitelů ukazovat karikatury náboženských osobností, aby vyučovali svobodu projevu, oproti 79 procentům lidí starších 35 let. Stejně tak 53 procent lidí z první skupiny je pro nošení náboženských symbolů rodiči doprovázejícími školní výlet, proti sotva 19 procentům lidí starších 35 let.
Kraus v tom vidí „amerikanizaci“ hodnot.
„Náboženství je dnes mladými lidmi vnímáno jako součást identity, jako barva pleti, a proto je nelze kritizovat stejně jako například politické názory. Jsme svědky vítězství pojetí respektu nad svobodou kritizovat náboženské hodnoty jiných,“ vysvětlil.