Více než 50 procent všech vězňů v Rakousku má podle údajů rakouského soudu zahraniční minulost. Šokující počet vězňů v zahraničí přiměl Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) k tvrzení, že je načase skoncovat s masovou migrací, aby se tato zátěž pro rakouský stát snížila.

FPO vznesla otázku početného zahraničního obyvatelstva Rakouska ve věznicích během zvláštního zasedání Národní rady, sněmovny rakouského národního parlamentu, na téma „nezvaných cizinců“.

Zatímco cizinci tvoří v Rakousku přes 50 procent vězeňské populace, podle údajů rakouské vlády z roku 2016 tvoří pouze 21 procent celkové populace Rakouska.

Údaje z roku 2016 ukazují, že oněch 1,9 milionu lidí má v Rakousku zahraniční původ, z toho 1,41 milionu se narodilo v zahraničí, zatímco 483 100 lidí bylo potomky rodičů narozených v zahraničí, ale narodilo se v Rakousku. Tato druhá skupina se proto označuje jako ‚druhá generace‘.

Zatímco 81 procent Rakušanů jsou občané, tvoří pouze 48,9 procent vězeňské populace země. Do tohoto počtu by mohli patřit i občané třetí generace s cizím původem, například potomci z turecké komunity, kteří do země poprvé přišli v roce 1964 a již nejsou považováni za cizince.

V sousedním Švýcarsku jsou taková data dostupnější. Ukazuje, že cizinci ze zemí mimo EU z Afriky, Blízkého východu a Karibiku tvoří převážnou většinu pachatelů trestných činů v zemi, zejména násilných trestných činů. V této zemi tvoří 57,9 procent všech pachatelů trestných činů cizinci.

Strana svobodných, vedená předsedou klubu Herbertem Kicklem, v rakouské Národní radě uvedla, že zajištění a péče o „nezvané cizince“ zatěžuje rozpočet v různých oblastech a podle rakouského listu Vol.at požírá „obrovské částky“ státních peněz.

Kickl uvedl, že sociální příspěvky cizincům v zemi dosahují dvou miliard eur ve výdajích od základní péče po rodinné dávky, včetně integrace, sociální pomoci, zdravotní péče, politiky trhu práce a vzdělávání.

Řekl také, že cizinci tvoří 50 procent rakouských příjemců minimálního příjmu a 35 procent nezaměstnaných v zemi.

FPÖ si stěžovala na „enormní dotace“ pro sdružení a instituce, které pomáhají nelegálním přistěhovalcům zajistit jejich pobyt v Rakousku, „a podporují paralelní společnosti pro cizince prakticky ze všech kultur“.

Kickl řekl, že všechny tyto rozpočtové výdaje na cizince vedly k nedostatku financí pro Rakušany, které ekonomicky zasáhla koronavirová krize.

„Zatímco statisíce občanů se bojí o svá pracovní místa nebo o ně již přišli, vláda poskytuje další sumy peněz na podporu cizinců v cizích zemích,“ řekl předseda liberální parlamentní skupiny FPÖ s odkazem na to, že Rakousko doručilo Řecku pomoc po požáru v táboře pro migranty v Morii, který založilo pět afghánských migrantů uvnitř tábora.

FPÖ rovněž předložila vládě 50 otázek, přičemž jedna z nich žádala ministra financí Gernota Blümela (ÖVP) o nejnovější náklady spojené s přistěhovalectvím, jako jsou minimální příjem a dávky v nezaměstnanosti. Existují však i otázky týkající se univerzit, škol a soudnictví.

FPÖ chce mít navíc více údajů o tom, kolik stojí krize způsobená koronavirem a jak vláda reaguje, mimo jiné zvýšením daní, rozpočtovými škrty, snížením mezd ve veřejném sektoru nebo snížením dávek.