Tito jsou obvykle označováni za neokonzevativce (neocony), ale mají spíše blíže k liberálním humanitárním bombarďákům z řad Demokratů než k Republikánům. Představují tedy asi takovou pravici, jako u nás TOP09. A ti se i těší, že Biden pro ně najde i nějaká teplá místečka ve veřejných funkcích.
Řada neoconů k Trumpovi, když se dostal k moci, však přeběhla, ač takoví přeběhlíci nebyli vždy moc spolehliví spojenci. Třeba neocon ministr obrany John Bolton, který se podvolil Bílému domu, ale občas pod rukou zkoušel propašovat agendu, která se Trumpovi moc nelíbila, a tak ho Trump chtěl vyměnit. Mělo k tomu ale dojít až v novém Trumpově kabinetu po volbách. Nicméně naštvaný Trump jej před pár dny vyhodil, tj. teď těsně před koncem svého funkčního období z hodiny na hodinu. Ten teď tedy Trumpa pomlouvá a vytahuje na něj nějakou hanlivou knihu, kterou v poslední době napsal.
Ale ti, co se Trumpovi nepodvolili, se obrací spíše k Demokratům, což má v jejich hnutí už od jejich vzniku v 70. letech svoji tradici. Proti současné podobě Republikánské strany sešikované za Trumpem se ale staví přinejmenším stejně jako liberálové v řadách Demokratů. A ještě více než ty tradiční démony v Kremlu, Teheránu, Damašku a Pekingu nesnáší současnou Republikánskou stranu. Věří na cizí vměšování přes Russiangate atp. Tito jsou tedy teď i oblíbenci médií, která se Republikánů spíše štítí, ale tyto bojovníky za pokrok teď prezentují jako ty pravé Republikány, k nimž se má republikánská voličská základna přidat místo Trumpistů.
Teď během právních sporů o výsledky voleb také neoconi zaútočili na právní kanceláře spolupracující s Republikánskou stranou, které za Trumpovu kampaň ty spory vedou, takže např. dnes po nátlaku republikánských neoconů některé z těch kanceláří z vedení těch případů za Trumpa odstoupily.
Neoconi bezvýhradně podporují Izrael a americkou podporu pro něj. Nicméně v Izraeli je řada frakcí, které mají různá hlediska na středovýchodní politiku tohoto státu. Teď, kdy tam vládne Netanyahu, tam vládne jedna ze skupin těch největších jestřábů. A právě s touto frakcí jsou neoconi spojeni. Nicméně když Netanyahu nastoupil, byl nucen udělat čistky ve špičkách ozbrojených sil a zvláště pak zpravodajských služeb. Tehdejší vedení zpravodajců bylo tvrdě proti agresivní izraelské politice, zejména proti stupňování nepřátelství s Íránem. Vyhozený šéf zpravodajství prohlašoval, že ta politika, co Netanyahu (a neoconi) chtějí, zažehne regionální spory na sto let a žít v takovém regionu není přeci izraelským národním zájmem. Ale neoconi a frakce s nimi spojené v Izraeli vidí krásný nástroj jejich konfrontační politiky. Izrael je tam přeci, aby sloužil globální konfrontační geopolitice a ne Izraelskému národu.
Pokrokoví rádi zakládají neziskovky, zejména nadace. A tak jich neoconi pěknou řádku mají. A ty si v boji za jimi vnímaný pokrok v ničem nezadají s nadacemi Demokratů, jako jsou ty Sorosovy a rodiny Clintonů. Je to např. Nadace na obranu demokracie (FDD), Americký podnikatelský institut, ale pod jejich kontrolou jsou i jiné jejich ideologie šířící instituce např. Fakulta pokročilých mezinárodních studií (SAIS) na John Hopkins University. Ti všichni celé čtyři roky spřádali aliance a kuli pikle proti Trumpovi, spřaženi více s Demokraty než s republikánským voličstvem, a ti jsou odhodláni se Trumpa zbavit a přidat se k americké barevné revoluci.
Jelikož ti Republikáni, kteří zaujímají klíčové pozice v obranném, zpravodajském a zahraničně politickém aparátu USA, jsou obvykle neoconi, mají neoconi dobrou pozici k uskutečnění takové změny režimu, kdy ruku v ruce s Demokraty provedou svůj převrat. Takoví lidé představovaní např. Kaganem a Nuland jsou nadšenými podporovateli „Nikdy Trump“. Ti sice patří k Republikánům, ale byli to oni, kdo za Obamovy administrativy ruku v ruce provedli převrat na Ukrajině a teď by ho chtěli v USA.
Jak humanitární bombarďák Biden, tak neoconi vidí žádoucí zahraniční politiku úplně stejně. Neustálé celosvětové intervence, vždy samozřejmě za humanitárními účely, na obranu demokracie, k osvobození od diktátorů a jiné univerzálními hodnotami lidstva motivované svaté účely, které světí krvavé prostředky, jimiž jich má být dosaženo. Pokud to má vést k nové studené válce s dalšími supervelmocemi jako Rusko nebo Čína, tak to není přeci jak pro liberální intervencionisty v řadách Demokratů, tak pro neocony v řadách Republikánů žádná překážka. Zahraniční politika je přeci především od toho, aby se takovéto „říše zla“ obkličovaly, znemožňovalo se jim navazovat smysluplnou mezinárodní spolupráci s jinými zeměmi, především těmi v jejich regionu atp.
V kruzích podporujících Bidenovu zahraniční politiku, ať už na jeho straně otevřeně, tj. mezi Demokraty, nebo mezi jeho méně otevřenými přívrženci, tedy republikánskými neocony, není nikdo, kdo by se stavěl proti mezinárodním intervencím. Biden Rusko a Čínu vnímá jako ty, se kterými je nutno vést agresivním konfrontaci, která se musí servírovat jako boj za demokracii proti jejím nepřátelům.
Donald jistě není žádný beránek. Ale konfrontace vnímá jako prostředek prosazení národních zájmů. Nesmí být příliš nákladná a musí se Americe nakonec vyplatit. Jinak je to mrhání prostředky na boj za zájmy nějakého divného stínového impéria v pozadí, kterému Amerika na svůj úkor slouží jen jako nástroj a vlastně se obětuje za nějaký Nový světový řád. I ve své domácí a ekonomické politice se Trump, ať už šikovně nebo nešikovně, snaží o opětovné posílení amerického reálného průmyslu. Postavení Ameriky opět na špičku technologického vývoje, kterému donedávna asi sto let dominovala. Přetvořit ji na podnikatelský ráj, kterým bývala, kam míří investoři celého světa, místo aby odsud prchali jako před daňovým peklem a před zemí, kde je svoboda podnikání už je dávnou vzpomínkou na staré, dobré časy. A ne jako když tento týden člověk, co byl donedávna generálním ředitelem Googlu požádal o kyperské občanství. A prostě udělat Ameriku opět velikou.
Biden má samozřejmě plnou pusu té utlačované pracující třídy, menšin a dalších. A pod záminkou, že je jim třeba pomoci k blahobytu, chce Američanům zvýšit daně, aby se tak pro-danili k prosperitě. Jak Biden v reálu pomáhá pracující třídě, v srpnu popsal Trump v projevu k Republikánskému národnímu konventu: „Joe Biden strávil celou svoji kariéru outsourcování jejich snů a snů amerických pracujících, kdy se jejich pracovní místa stěhovala do zámoří, otvíral jejich hranice a posílal jejich syny a dcery bojovat do nekonečných cizích válek, válek, které nikdy nekončily.“